Duna

Kdysi jsem tuhle verzi viděla v nějakém minikině a nebyla jsem z toho odvařená, ale ani nespokojená. Včerejší pokus vidět Lynchovu "Dunu" po cca 15 letech skončil mým usnutím ještě dřív než Atreidové odcestovali na Arrakis. Celá ta zkratkovitost, naivita dialogů i podání zápletky, ba ani kostýmy se mi vůbec nezamlouvaly - muži v přehlídkových uniformách, ženy v plesových pohádkových róbách, herecké výkony prkenné (snad to bylo jen dabingem)... Znalec knihy si musí při sledování zoufat a neznalec musí být naprosto zmatený, co je na té ptákovině kultovního. To už lépe dopadla pozdější levná TV série. Někdy zkusím dokoukat, ale zatím tu třetí hvězdu dávám jen z úcty ke slavným jménům. 51% (03.09.2009)

Pro vyznavače veledíla Franka Herberta je tu hyper vážná a impozantní adaptace Denise Villeneuva. Pro všechny ostatní se právě díky letos uvedenému filmu otevírá možnost si vychutnat "Dunu" ve dvou radikálně odlišných interpretacích, respektive ilustracích. Stejně jako v případě té nové platí i pro Lynchovu "Dunu", že plně vychutnat si ji lze pouze v kině na velkém plátně a s diváky. Ti tentokrát nejsou vtahováni podmanivou formou a decimováni hradbou dokonalých audiovizuálních impulzů nové adaptace. Naopak v nevěřícném úžasu zírají a hlasitě reagují na rozklíženost zcela osobitě uchopeného blockbusteru, kde z plátna každou sekundu dýchají nejen vynaložené prostředky, ale také autorská vize zastřešující podobu zdejších světů i samotné adaptace coby převodu literárního textu na plátno. Lynch, který se údajně ani neobtěžoval si knihu přečíst (stejně jako před ním Jodorowsky), vytvořil výpravně blouznivý spektákl, kde se stejně jako v jeho vrcholných filmech mísí melodrama, kýč a brak se sugestivně chorobnými vizemi a znepokojivým zlem vyneseným na povrch zpoza záhybů reality. Krom toho nepřipravené diváky překvapí také paličatá ambice zahrnout nejen dialogy ale i vnitřní myšlenky postav ve voice overech, které mnohdy umocňují soapoperovou přepjatost filmu. Zatímco Denis Villeneuve si diváky podmaňuje, tak Lynch spíše odzbrojuje a hlavně ohromně baví (při náležitě otevřené mysli). Nevěřte zapšklým fandům; Lynchova "Duna" je velkolepá zvráceně vychýlená jízda, a to obzvláště v kratší kino verzi, která ještě více vyráží dech svými absurdními elipsami a hlavně faktem, že výsledný rozklížený a poměrně psychedelický tvar byl záměrem producentů, ne Lynche. (27.10.2021)

Paradoxní. Točí to Lynch, podle geniálního psychedelického sci-fi, a přitom je to tak obyčejný film. Příliš málo Lynchovské, příliš málo Herbertovské, zato se sluníčkovým a upršeným happy endem, po kterém mi jako milovníkovi předlohy bylo vskutku blivno. Stejně jako z mnoha jiných hloupých odklonů od knihy, zkracování či přeskakování mnoha důležitých, a potenciálně velmi působivých scén, zato pak s přidáním mnoha jiných, zcela zbytečných a značně nesmyslných. Kyle ovšem, a i všichni ostatní herci, jsou zde luxusní. Možná jsem ale jen zahořklý, hlavně za to že svou vizi nemohl natočit původně na filmu pracující Jodorowsky, který by z toho udělal nejspíš nejlepší, nejepičtější, nejšílenější, a nejdražší film všech dob, jak ukazuje jeho filmu věnovaný dokument Jodorowsky's Dune - https://www.csfd.cz/film/312948-jodorowsky-s-dune/komentare/ (07.01.2019)

Můj nejsilnější pocit z Duny lze shrnout do jednoho slova - nevěrohodné. Celý film oplývá asi tak stejně "hutnou" atmosférou (a i jinak jsou si dost podobní) jako Strážci vesmíru. Jenže, tady to neni zdaleka tak zábavné. Největší slabiny vidím především v režii, scénáři a hudbě. K hudbě se vyjádřím podrobněji. Ta, až na hlavní motiv (bohužel opakovaný do zblbnutí) a jednom vedlejším, je naprosto příšerná. Elektrická kytara se prostě do sci-fi nehodí (nebo na to nejsem minimálně zvyklý). Každopádně celý příběh tato "rocková" hudba degraduje a tvoří z něj frašku. Stejně tak rušivým elementem působily nekonečně šeptající monology všech postav. Ano, chvílemi to je zajímavé, ale tady to pan scenárista taky přehnal. "Skvostné" obsazení rovněž nepředvádí kdovíjak oslnivý výkon, a tak největším plusem je postava Paulovy sestry, která je neuvěřitelně temná, působivá a jde z ní opravdu strach. (27.04.2006)

Problém Lynchovi Duny je v tom, že kdo nečetl knihu, tak ji nikdy nepochopí a kdo ji četl je obvykle zklamán, jak málo z ní se do filmu vešlo. Z toho hlediska není jasné pro koho ji Lynch vlastně točil. Udělal u tak složitého příběhu neodpustitelnou chybu, že se příliš soustředil na podání atmosféry a zanedbal narraci. Film je spíše než vyprávěním příběhu jakousi vizuální básní snažící se zachytit mystickou atmosféru knihy. (A mimojiné. příjde mi zajímavé, jak Lynch akcentoval Paulův vztah k otci. Není to pro Lynche charakteristické? Když slyším Kyla McMillana křičet :Otče, spáč se probudil!", pomyslím si - nepochopitelné, ale působicé - s náznakem otcovsko - synovských problémů.) (17.02.2004)