Obsahy(1)
Přilepit se k betonu. Vysvištět prostorem. Mít to všechno v pohybu. Skateboard! V šedi ČSSR 70. a 80. let něco úplně jiného, úplně nového. Láska na první pohled. Nekonečnej mejdan. Adrenalin. Kultovní postavy českého a světového skateboardingu v příbězích zlámaných kostí, nezlomných přátelství a divoké jízdy za svobodou uprostřed komunismu. (Aerofilms)
(viac)Videá (2)
Recenzie (102)
I přes skromnou délku se to v polovině už začíná docela dost opakovat a trochu se ze zajímavého dokumentu o cvocích na kolečkách stáčí k home videu, ale zlom k širšímu záběru na punk době navzdory, a na feel good vzpomínání na nespoutané a nadržené mládí to celé zachrání a posune o level výš. A hvězdu nahoru přidám za hudební podkres. Protože tohle jde přímo do srdíčka. 9/10 ()
Největším šokem je dozajisté to, že za doby studené války u nás existovali borci, kteří na Letné proháněli svá prkna, které si doma vyráběli z palet. I přes fakt, že skate segmentu rozumím stejně dobře jako problematice háčkovaných bačkor, musím definitivně uznat, že dokument je natoliko úderný, že jsem po zhlédnutí uvažoval, že si po práci dojdu jedno prkno zakoupit. Nebo vyrobit z palety. 86 % ()
Tento sport mi nikdy nezaujal, ale z dokumentu sálá nakažlivé nadšení. Je to opojné, je to dojemné a je to lehce romantizované; jako každá láska, posedlost a příslušnost ke komunitě, ať se točí o trampech, rockerech nebo milovnících trabantů. V případě „skejťáků“ se přidává atraktivní ekvilibristika na kutilských prknech jako z dílny Pata a Mata, sestavovaných podle plánků v dostupných časopisech. Zajímavě protagonisté popisují pestrou skladbu prvotního „skejťáckého“ společenství, které pořádalo i letní tábory s pivem. Vedla napříč všemi sociálními skupinami, spojovalo je to, že každý byl prý originál, a díky obdivu hodnému rockových hvězd neměli o dívky nouzi. Nicméně idylické přehlídce rozesmátých akrobatů s větrem ve vlasech nelze upřít poctivost. Nehrají si na disidenty, bavilo je „provokovat fízly“, ale politické manifesty nepěstovali, spíš recesistické grotesky, jež jako kdyby vypadly z rané tvorby divadla Sklep.Celá zdejší „skejťácká“ historie byl jeden velký nekonečný mejdan, který po listopadu 1989 ztratil své původní duchovní kouzlo, protože se všichni začali zajímat jen o peníze. To je poněkud laciná tečka, jako by tvůrci nevěděli, jak uzavřít tok nostalgie, v němž se řada motivů opakuje. Ale na druhou stranu skvěle zabírá dobová muzika, která strhne i člověka, jenž na prkně jakživ nestál a film bere jako okrajovou kuriozitu. ()
Hodně jsem se na to těšil, takový téma má obrovskej potenciál. Přišlo mi ale, že se celej tvůrčí proces tak trochu schoval za to, co bylo řečeno delegací před premiérou: "Tuhle partu je hrozně těžký ukočírovat, jsou fakt crazy.". Takže to vypadá, jako kdyby se úplně rezignovalo na jakejkoliv pokus o koherentnější scénář, spíš tu jsou takový dost solitérní příběhy (formou "mluvících hlav") o tom, jaký to tehdy bylo fakt mejdlo. Hodně se o tý párty žvaní, ale ten feeling z toho nedostaneš. Srovnání s Tohle není Kalifornie se prostě nejde ubránit. King Skate se to bohužel nesnaží dělat jinak, ale úplně stejně. S tim, že je slabší snad ve všem. Nemá ucelenější příběh, nemá žádnej vývoj (vzpomínky na konci jsou úplně stejný jako na začátku, takže akorát víc nudí), nezabrousí víc do komunity nebo jejich osobních vztahů (mohl to vyprávět kdejakej strejc), nemá zrovna moc pestrý archivní záběry a i zasazení do tý doby je jen hodně letmý. Jediný plus tak asi může být, že je to prostě naše, no =). Bylo to jen #docelaDobrý #aleNicVíc #mffkv (65%) ()
Konečně! Film, který se mi dostal poprvé do hlavy už v létě ve Varech a proklouzl mi mezi prsty i v kinech. Nyní konečně jsme zde. A spokojenost je na místě. Jednoduché, prosté a i tak stejně příjemné a hezké odvyprávění kapitoly i světlé strany komunismu. Sportovní část kde si vyslechnete jak to zde chodilo a vlastně se zde zrodil sport, který u nás podle mne slavil ještě dvě reinkarnace v době mého raného mládí a v podstatě pro mnoho lidí i nyní. Je super se podívat na základy toho všeho. Děkuji, užil jsem si to. ()
Galéria (12)
Fotka © Aerofilms
Zaujímavosti (5)
- Důležitou osobou byl Vojta Kotek, který tvůrcům poskytl 130 GB archivních záběrů (což představovalo asi 25 hodin záznamu). (ČSFD)
- Petr Forman se svým bratrem Matějem byli asi prvními vlastníky skateboardů v bývalé ČSSR. Dovezli si je v roce 1976 z USA, když byli za svým otcem při příležitosti předávání Oscarů za film Přelet nad kukaččím hnízdem (1975). (raininface)
- Do filmu se podařilo zajistit výpovědi osmi vyznavačů skateboardingu, což byla zásluha Kateřiny Černé ze společnosti Negativ. (ČSFD)
Reklama