Rambo: Posledná krv

Rambo (5.) - sám doma a Mexikáni. Do kina jsem nešel s přehnaným očekáváním, ale ani jsem příliš vážně nebral prvotní kritiky, které jsem četl různě na netu. Že bude děj snadno čitelný, jsem čekal, ale nevadilo mi to, neboť průhledný byl doposud každý díl. Dlouhé vlasy a čelenku jsem u Johna oželel a zvlášť se mi po tom nestýskalo, byť nepopírám, že delší účes by k této postavě pasoval o něco víc. Nejvíc zamrzela snad jen absence jizvy na tváři od Jušina z druhého dílu. Následující část komentáře může obsahovat SPOILERy Úvod snímku v bouři v lese měl atmosféru a připomněl naháněčku vietnamského veterána v prvním příběhu. Prostředí ranče mě zaujalo, protože konečně člověk poznal domov hlavního hrdiny, kam se od začátku de facto vracel, resp. chtěl vrátit. Nové postavy v Rambově okolí potěšily a příběh kolem nich rozhodně nebyl špatný, byť se dost odlišuje od všech dosavadních dílů. Takto by se v podstatě dala shrnout celá Poslední krev. Je jiná, ale o nic horší, než například čtvrtý díl. Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že se ve filmu nic neděje a vše přijde v posledních 20-30 minutách. Nějaká občasná akce tu od začátku byla a rozhodně za to stála. Nikdy nenudila. Myšlenky a slova Johna Ramba mají hloubku a krásně vystihují charakter starého veterána, jenž má v sobě démony z minulosti a z krutostí, kterých byl svědkem a do jejichž soukolí sám patří. Snad i díky nové rodině a práškům je dokáže jakž takž potlačovat a poznáváme tak i nejhovornějšího Johna za celou dobu. Na jeho tváři je i častěji úsměv. Kdo by si však myslel, že Rambo zapomněl na výcvik plk. Trautmana, je na omylu. Během vteřiny se stařík dokáže proměnit ve vraždící stroj, což v poslední části snímku předvede ve vší syrovosti. Nechybí pasti, které odkazují na jedničku, luk, typický nůž, ale i střelné zbraně a jiné náčiní vhodné k hubení (ne)vítaných hostů. O holých rukou ani nemluvě. Finále je vskutku brutální řežbou a pomsta poslednímu Mexikáncovi předčí snad všechny krvelačnosti ze série. Překračuje i scénu s klíční kostí, která se rovněž zařazuje mezi to nejdrsnější, co Stallone během své kariéry předvedl. V rámci příběhu mne překvapil pouze jeden zvrat, jenž zase pro změnu rozhodně patří k tomu nejjímavějšímu ze všech dílů. Po hudební stránce není tento snímek špatný, ale na můj vkus je modifikace ústřední rambovské melodie příliš vzdálena krásně znělému tématu, které ve všech pokračováních ikonicky zaznívalo. Za každý tón z něj jsem však byl nesmírně vděčný. Krásnou tečkou za celým počinem byly závěrečné titulky s flashbacky z předešlých filmů. Musím uznat, že je-li tento Rambo opravdu posledním (byť Sly naznačuje, že tomu tak nemusí být), byl bych za to rád. Už čtyřka končila skvěle, rozhodně tamní poslední scéna měla větší sílu, než loučení v tomto pokračování, ale navzdory tomu se jedná o více než důstojné loučení (?) s postavou... P. S. po zhlédnutí Ramba 5 přidávám hvězdičku i Rambu 4. (20.09.2019)

„CHCI, ABY ZAKUSILI NÁŠ ŽAL…“ /// John je doma a má rodin. Není tak úplně jeho, ale klidně by kvůli nim zemřel… Lehce se vypořádává se svým veteránským syndromem … a mám strach, aby to nesklouzlo někam k poslednímu Rockymu. Půl hoďky trvá, než se lehce nasere, ale jsme ušetřeni blbejch keců. Přestane brát prášky, vytáhne kudlu, začne mluvit strašlivě drsně k těm správným lidem. Příběh je 80´tkovej. Trpí se tady víc než obvykle a John získává další jizvy. Na těle i na duši. Mrzí mě, že válka, kterou rozpoutá, není zase tak zajímavá, jak bych čekal. Sice jsou tady zábavný momenty, ale čekal bych, že John Rambo už je dál. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se do Mexika. 2.) Často si s Mexikánci notujeme tu jejich „Jedna, dvě, Rambo si jde pro tebe…“. 3.) Thx za titule “blacklanner“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (18.01.2020)

Bojlerový poplach! Děda Rambo má třiasedmdesát, rozumbradičtí kokůtci!!! Poslat jej v tomhle věku do džungle, zkornatí a zcepení u první liány. A tak už na to jebe, hraje bingo na ranči, občas si skákne na koni do Kauflandu, láduje se Geriavitem a práškama proti PTS, úsečnými a krutohustě sofistikovanými životními moudry mentoruje adoptovanou přičmoudlou barbínu a jen místo luštění sudoku si sem tam vykope nějaký ten tunel, aby si udržel tu jasnozřivou cerebrální pasivitu, nabytou léty akademického gumování a erudovanou anihilací rozličných ťamanů. Prostě klídek a pohoda jako tesání Budhova pupku do střech thajských chrámů nebo chytání kober pro farmaceukokotické účely u hranic s projuntovanou Barmou. Ty ale jako obvykle vydrží to jen do té doby, než začne mít náš bojový geront drobné neshody s hispánským Jendou Sněhem a jeho bratrem Dežem, kteří se svévolně rozhodli zasvětit záškodníkovu schovanku do tajů zneužívání psychotropních látek a vyškolit ji, jak si pořádně zapíchat, načež si střihli s penzistou cigánskou férovku v malebných zákoutích naprosto bezpečných mexických slumů. No a dráždit nejtraumatizovanějšího a nejsmrtonosnějšího důchodce světa není až tak moc dobrý nápad. Tudíž následuje trocha štolování, trocha svařování, trocha bagrování, trocha ostření kůlů, trocha broušení čepelí a trocha tunění luků, načež spravedlivě rozlícený fosil vysadí všechny tišící tabletky, popadne poslední dech, svůj třiceticentimetrový žabikuch a začne vyrábět cigánskou sekanou … A je z toho nadmíru důstojné, solidně natočené a kůl jaxviňa rozloučení s legendou a vinné potěšení, korunované jedním z nejdynamičtějších a nejbrutálnějších masových vyhlazování gangbangerů nasraným osamělým pomstychtivcem za posledních 124 let. Takže heterosexuální fanoušci s úsměvem ukáží prostředník těm pár zdejším artovým tlučhubovským teplometům, co si mysleli, že jdou na Rambo Fontánu, dle kterých standardní koncept všech dílů „Rambo relaxuje a chce mír – Někdo Ramba nasere – Rambo je anihiluje“ náhle postrádá erudici Cuntových postulátů, nádech antické tragédie, profundální psychologickou interpretaci charakterů, logiku, výpravu, děj, rákosníky a blábláblá, a co by nejradši nahnali sedmdesátiletého dědka lítat po pralese a gerontoguerrilovat, načež si naprosto beze strachu skáknou do kina vyhonit. (24.09.2019)

Tak nějak se dalo předpokládat, že série bude končit Johnem, sedícím na zápraží své arizonské farmy v houpacím křesle. Otázkou bylo v jakém stavu.. Stalo se nevyhnutelné a já mám několik výtek. Rambo už není Rambo, je to jen opuchlý, v sentimentu se topící Stallone, jak ho známe z poslední dekády Expendables a Plánů útěku. Jeho kultovní postavě už dávno uplynul ideologický čas. Ta postava je dinosaurus, na kterého se pěkně dívá leda na starých obrázcích. Vyhynul. Zatímco první supernudná třetina tupých frází je jak ze špatné mexické telenovely, druhá ve stylu 4 dnů pana Neesona chystá při své úporné klišovitosti půdu pro závěrečnou odplatu. Při ní by se sice hodně přiučil Vilda Kojot, ale to nic nemění na tom, že byla notně uspěchaná a svým až groteskním násilím působila samoúčelně. Kvůli prvním dvou výtkám na mě už nezafungovaly ani nostalgicky laděné závěrečné titulky a já si s ohlédnutím za sérií začal pohrávat s kacířskou myšlenkou, že to Kotcheff mohl tenkrát ukončit dle Morrellovy knižní předlohy.. (04.12.2019)

Dávám Slyovi 3 hvězdy jako motivaci na příště, protože za tohle by spíš zasloužil tři facky než tři hvězdy. Jak se jedná o béčko, krvavý masakry, brokarny, sekery a Slye, kterej je posledním mohykán, co mě umí vrátit do akčních 90tek, tak jihnu a jestli je jednoduchej scénář je mi v tu chvíli total buřt, protože se chci kurva bavit, ale sorry tohle bylo i na mě moc. Postupně jsem z nadšení z masakrování mexikejch šašků přecházel na priblblej úsměv, až jsme ke konci kysele šklebil jak kretén, jak mi bylo i za Slye trapně. Mrzí mě to o to víc, když si vezmu jak jednoduše se to dalo natočit, abych z toho měl roky mokrý sny jako z Rambo 4, kdyby se od půlky nezačaly vymýšlet překombinovaný bejkárny a nechalo se to jako béčko s jednoduchým přímočarým dějem. (29.12.2019)