Rozsudok

Frank Galvin je advokátom zaoberajúcim sa prípadmi, kde by po chybe lekárov mohlo dôjsť k odškodneniu pozostalých. Svojich potencionálnych "zákazníkov" vyhľadáva v domoch smútku, kde ľudia trúchlia za svojimi zosnulými. Momentálne však neprežíva najšťastnejšie obdobie. Je alkoholikom, za posledné tri roky pracoval na štyroch prípadoch. Všetko sa razom mení príchodom "druhej", životnej šance. V nemocnici Sv. Kataríny umiera počas pôrodu, po podaní zlých anestetík, mladá Deborah Ann Kayeová. Arcidiecéza chce pristúpiť na mimosúdne odškodnenie. Pristúpi Frank na uľahčené ukončenie prípadu? Alebo zažaluje uznávaných lekárov a vystúpi tak z tieňa svojej skazenej osobnosti? Snímok ponúka niekoľko pekných zvratov či pochybnosti. Zbožňujem právnické filmy, "The Victim" síce nie je "The Rainmaker" ( aj keď sú si príbehom veľmi podobné! ), no tak či onak, pôsobí reálne, podarí za mu vyvolať ako negatívne, tak aj pozitívne emócie, čo je základom úspechu. Dobrý film! (23.02.2014)

Strhující soudní drama, ke kterému jsem se vrátila po sedmi letech a dostalo mě úplně stejně, nemám žádné připomínky.. Paul Newman je jako poničený, popíjející a tak trochu pomuchlaný životem neodolatelný, věřila jsem mu každé slovo, každý pohled, každé gesto.. Příběh právníka, který se postaví proti velké nemocnici, významným lékařům a bohaté právnické firmě, mě vtáhnul a nepustil.. Možná je to i tím, že si moc přeji či spíše chci věřit, že je něco takového možné.. (28.02.2023)

Ja sa nečudujem, že súčasnému divákovi môže pripadať Rozsudok trochu nudný a stopážou mierne prestrelený. Môžu za to seriály typu Bostonské prípady, ktoré podobné súdne prestrelky zvládnu za polovičný čas. Lenže pre mňa znamenajú viac dlhé pohľady na Paula Newmana a Charlotte Rampling, ktoré povedia o téme viac, ako husto konverzačné seriály. Film pokladá okrem iného otázku, či má človek dať prednosť spravodlivosti a pravde, alebo právnickému, formálne správnemu hľadisku. Túto dilemu riešila v závere porota a myslím, že rozsudok každého diváka bol na konci jednoznačný a nenašila by sa, okrem nejakého suchého právnika, žiadna výnimka. Mimochodom Charlotte Rampling tu má krásne vlasy ako Jacqueline Bisset a dosť ju pripomína. Na Lumetovi sa mi páči, že týmto filmom akoby priamo obžaloval právny systém USA za prehnitý a skorumpovaný. Vzhľadom k faktu, že sa nejedná o prvoplánovo komerčný zábavný produkt, ktorý by mal na polarizácii oboch strán stáť. (14.09.2013)

Sice poctivě natočený a stejně kvalitně odehrané klasické soudní drama, které je ale tak nějak předvídatelné a konvenční. Ten "překvapivý" zvrat ve skutečnosti vůbec překvapivý není a divák s ním kalkuluje od začátku. Nehledě na to, že v americkém právním prostředí je naopak ve výhodě žalující strana, která se snaží často úspěšně vytřískat finanční satisfakci za ty nejbizarnější újmy a dokonce tam existuje hitparáda těch nejobskurnějších soudních procesů. Paul Newman patřil v době natáčení k největším hvězdám americké kinematografie a tomu odpovídá i jeho herecký výkon. Dokázal svému alkoholem nasáklému a neambicióznímu právníkovi žijícímu z podstaty vtisknout důvěryhodnost, ale scénář ho stahuje někam k patetickým gestům a nepravděpodobnému jednání. Určitě slušně strávený čas, ale do extáze mě tenhle film v žádném případě nedostal. Celkový dojem: 65 %. (30.09.2010)

Neskutečná mravní síla. Newman jako absolutní symbol, lépe řečeno ztělesnění, dokonalé touhy a hladu po opravdové spravedlnosti. Mohlo to samozřejmě dopadnout průměrně, lacině i naprosto zbabraně, avšak Sidney Lumet od časů Dvanácti rozněvaných mužů soudnickou režii ovládá bravurně a nikoho na první pohled čestnějšího, důvěryhodnějšího a spravedlnost lépe reprezentujícího než Paula Newmana si po tomto filmu jednoduše nedovedu představit. To není herecké umění - to je do absurdity a zbožštění dotažené charisma z těch největších! (03.06.2005)