Čas zastaviť sa

10/10 Prekvapeni od Sidneyho - no, pravda necekal jsem od nej spatny film, ze? Rodina fungujici na uteku od minulosti jako samostatna jednotka "proti vsem" a jeji vazby na okolni svet. Neokoukani predstavitele, poradny scenar - na to jsme ostatne u Sidneyho zvykli a poradna davka emoci udelala dalsi zarez na jeho ceste za oscarem za celozivotni dilo. (30.10.2009)

Deti by nemali trpieť za hriechy svojich rodičov, jasná vec. Ak je tomu tak, potom nejde o nič iné, ako len o číry egoizmus. Chudák chalan (River Phoenix), mal to ťažké, hlavne čo sa týka jeho hodne naivného otca, ktorý evidentne nepochopil, že revolúcia v malom nemá význam, a že tým, že vyhodil tú továreň do luftu nič nezmenil. Proste ten napalm sa bude vyrábať niekde inde a hotovo. Jediné čo dosiahol bolo to, že uvrhol seba aj všetkých svojich blízkych do nešťastia, ktorého následky si všetci ponesú celý život. A prečo to všetko? Pre nejaké zasmušilé politické ideály? Pekná blbosť, hodná človeka čo nemyslí. Našťastie chalana zachránil jeho talent, tomu teda poviem mať šťastie v nešťastí. A River Phoenix svoju postavu zvládol bravúrne, klobúk dole. 75/100 (14.01.2017)

Dost dlho som rozmyslal, ci dat 3 alebo 4 hviezdicky. Na jednej strane je tam dost scen, ktore mi prisli nudne a zaroven ma stvala pasivita hlavneho hrdinu. Na druhej strane tam su dve nadherne sceny, ktore ma dojali, co sa nestava casto. Celkovo ma prilis nebavil pribeh rodicov, ale zato som si vychutnaval romanticky pribeh medzi Phoenixom a nadhernou mladou Marthou Plimpton. Skoda, ze tak silnych scen ako bol rozhovor medzi Christine Lahti a jej otcom nebolo viac. No napriek tomu sa tentoraz priklonim k styrom hviezdickam. Ten film rozhodne stoji za pozornost. 7/10 (19.11.2012)

Vystrčit svého psa z auta,nechat ho u silnice a jako celá rodina se sbalit a odjet z města nadobro. Taková je hned úvodní scéna. A co je víc znepokojující než tento samotný fakt? Nikomu to nepřijde divné; opustit rodinného mazlíčka, odjet z města a už se nevrátit. Není to totiž poprvé. Film vypráví o manželích Popeových, kteří už od 60. let utíkají před FBI a také o jejich nejstarším synovi Dannym, který dospívá a díky tomuto 'divokému' způsobu života tak vlastně nikdy neměl možnost poznat, jaké to je doopravdy žít. Jeho rodičům se v mladí podařilo zaplést se s radikály a při úmyslném výbuchu jedné budovy, neměli sebemenší tušení, že se uvnitř stále někdo nachází. Od té doby utíkají, schovávají se, stěhují se do jiných měst a mění svou identitu. A co je největším paradoxem? Čím více se snaží před minulostí schovávat, tím více je jim v patách. Danny je totiž talentovaný pianista a chtěl by svého nadání využít a jít studovat. Až do tohoto okamžiku se vždy rodina dokázala vypořádat s každým problémem, který se jim postavil do cesty. Teď jde ale vše stranou a všichni se tak musí rozhodnou mezi vlastní sobeckou potřebou udržet rodinu pohromadě nebo nechat Dannyho jit si svou vlastní cestou. Film je to velmi příjemný. Námět je neotřelý, originální a herecké výkony jsou velice přirozené a autentické. Postavy jsou sympatické a vyprávění je hezky plynulé. Takový pohodový snímek na hezké odpoledne. - "What are we doing to these kids? They've been running their whole lives like criminals, and they didn't do anything." (07.04.2020)

Nenápadnej snímek o rodině, kde každej má (vzhledem k věčnýmu neplánovanýmu stěhování) jen jeden druhýho. Námět, co by v dnešní době snadno sklouzl k akční kravině, je tady podložen něčím daleko trvanlivějším a hlubším. Ch. Lahti, M. Plimpton, R. Phoenix a S. Lumet jsou to, na čem tenhle film stojí. Vztah v rodině jsem jim naprosto věřila a společná píseň, kterou zpívají o narozeninách je chytře ( až "vyčůraně" :-) ) použita v závěru... (17.01.2010)