Lukas

Film „The Bouncer“ je jedným z tých dramatickejších a herecky kompaktnejších filmov, v ktorých JCVD za svoju dlhoročnú kariéru sa objavil – s tým súhlasím. Avšak s tým už nie, že by sa jednalo o niečo prevratného. „The Bouncer“ z mnoho uhľov pohľadu má veľmi blízko „B-vým“ filmom, stačí sa pozrieť na vedenie príbehu, akčné scény ako aj na rozbor/postupné vykreslenie charakterov jednotlivých postáv. Záver by to mohol zachrániť, ale samotná konfrontácia jednotlivých postáv je taktiež len „priemerná“. Každopádne v „Lukasi“ JCVD dokazuje, že s pribúdajúcimi rokmi sa jeho „ozajstné“ herecké schopnosti postupne dostávajú väčšiu pozornosť. A to pre jeho fanúšikov môže byť len dobrá správa. Osobné hodnotenie: 68% (**) (29.12.2019)

S JCVD se setkávám po delší (asi poměrně dlouhé) době, protože se stihnul proměnit ve starýho vyžilýho dědka a já nad tou proměnou vlastně žasnu ještě teď. To ho před ní neuchránil ani všechen ten sport? Co se pak má stát se mnou? Raději na to nemyslet. Fakt, že ho takhle namaskovali, si nepřipouštím. Kdo by měl zájem na tom, aby táta nějaké osmileté holčičky vypadal jako zombie..? Pocitově procenta dolů. Ale klidně bych za to i naděloval, pokud by ten film byl poctivej jako Jean Claudovy vrásky, jenomže on byl tak jednoduše přímočarej, ta jeho postava tak ochotně spolupracovala s policajtama, že se mi to nechtělo líbit. A možná jsem dnes jen neměl náladu na takovou depku. Když byl JCVD mladík, tak bylo všechno tak jednoduchý a samozřejmý a najednou se mám smířit s tím, že v zájmu uspokojení nejnutnějších potřeb musí jeho postava vzít sebehorší job a nechat se kvůli němu mlátit hlava nehlava, protože jinak ani nezaplatí dceři školu. Mi prostě nesedlo to JCVD poraženectví. Míval jsem ho rád jako vítěze. (06.10.2019)

Jestli je meditační thriller o stárnoucím hrdinovy šálek vašeho čaje, potom je Lukas (evropský název je The Bouncer) kriminální film pro vás.Van Damme má přes svůj věk noblesnost i když zápletka je večerníčková. Filmu jsem byl ochoten věnovat pozornost, ale už ne ochoten zapojit mozkové buňky. Pokud jste fanoušek, tohle musíte vidět a pravděpodobně to bude pro vás zábava. (15.12.2019)

Tvůrci nikam nespěchají. Zadumaný, tichý, myšlenkami mnohdy jinde. Jean-Claude v rodném jazyce. Reálný a atmosférický. Ač s totálně jednoduchým příběhem. Náš belgický hrdina z přelomu osmdesátých a devadesátých let to vzal zase trochu z jiného úhlu. Coby vyhazovač se připletl ke smrti prominentního hosta diskotéky, dostane nejen vyhazov z podniku, ale i nůž na krk od vyšetřovatelů, kteří chtějí informace z nového klubu, ve kterém začal pracovat. Pak se ale základní logika začíná rozpadat, ani jedna z linií není nijak zajímavá nebo dramatická, nicméně pořád je to lahoda oproti Jean-Claudeovým totálním přešlapům z let 1999 až 2006. Zatímco třeba takový Seagal je roky vyloženě k smíchu, Van Damme se pořád tak nějak „snaží“, zkouší, co by mohl zarytým fandům připravit a nedonutit je k tomu, aby ze zdi strhli i jeho poslední plakát. Snaha se cení a jeho výraz „týden jsem nezamhouřil oči“ má vlastně taky něco do sebe. (10.01.2019)

U mě nadšení nepanuje. Vlastně se k tomu stavím stejně, jak to na mě působí. Chladně, bez emocí a tak trošku s nádechem nudy. Figusek chválí to, že se role pro Jeana hodí. Já oponuji. Jasně, že nepotřebuji vidět jak JCVD dělá otočky, salta a roznožky. Ale dívat se na stále stejný výraz v obličeji přes hodinu se mi taky nechce. A kdyby v rozumné dávce špetka bojového umění ve filmu byla, nezlobil bych se. Mám rád tyhle hrdiny o kterých nám záměrně není nic prozrazeno. Ale v tu chvíli hltám každou informaci, která o životě před životem padne. Zde mě to bylo úplně fuk. Pochválím konec, který byl fakt hodně slušný a jen díky němu tu třetí dám. 55 procent. (26.11.2019)