Televizní společnost

Znepokojivá satira, která tne do živého dnes ještě mnohem hlouběji než v době vzniku. Škoda že příliš tlačí na pilu a že celá druhá polovina je pouze mlácení již jednou vymlácené slámy. Navíc to i po herecké stránce působí nesourodě; polovina ansámblu hraje "vážně", jak se na drama (protože to drama je) sluší, ale ta druhá jakoby si mylně myslela, že účinkuje v komedii. (10.01.2016)

Výprava je tedy poněkud levnější, spíše bych měla říci, že je opravdu hodně špatná. Většina filmu se odehrává ve studiových ohavných kulisách. Ani to však neubližuje filmu, který svým černohumorným příběhem ukazuje na moc médií a na bezohlednost těch, kteří je ovládají. Závěrečná porada je naprosto fascinující. (24.06.2019)

K tomuto snímku jsem se dostal díky konspiračnímu dokumentu Zeitgeist, který obsahoval právě několik ústřižků z tohoto filmu. Už dlouho jsem neviděl snímek, ve kterém by se mi takovým způsobem zamlouvaly dialogy. Sidney Lumet je v této disciplíně mistr. Nebo si minimálně mistry dovede najít. Tento snímeček nám dává šanci nahlédnout do zákulisí televizní společnosti, kde tamní zaměstnanci svojí prací žijí a jsou ochotni pro nahnání sledovanosti udělat naprosto cokoli. Včetně oběti naprosto nejvyšší. Člověk to na jednu stranu chápe a pravděpodobně by v dané pozici smýšlel a jednal úplně stejně. Na druhou stranu si však člověk uvědomuje, jak moc fuj praktiky zaměstnanci praktikují k nahnání sledovanosti. Dost velký dojem na mě udělalo především to, jak se zdejší herci a herečky dovedli rozčílit. Vůbec herecké výkony jsou na luxusní úrovni. Proslovy pana reportéra neměly chybu a pevně věřím, že se nad nimi alespoň na okamžik pozastaví každý divák a divačka. A s přihlédnutím k tomu, že pán neříká sračky, nýbrž káže pravdu ty 4 * prostě dát musím. Jen mě malinko zamrzelo, že divák nedostal možnost zahlédnout bobříka kariéristické slečny, který dovedl dosáhnou orgasmu v čase lámajícím všechny rekordy. (16.10.2016)

Ano. Ano. Ano. "Břitká satira" na rdousící krutost televizního šoubyznysu, do něhož se v té době už bez zástěrek překlápí i hrdé lodi zpravodajství. To všechno. *** A navíc divadelně silné mistrné monology, a to nejen v odkrývání mechanismů financemi poháněného systému, ale i v partnerských, kolegiálních a intimních vztazích. Chvílemi jako byste přepínali na Kdo se bojí Virginie Woolfové, a to je asi vůbec největší poklona. *** A navíc Faye Dunawayová se tu až nepříjemně uvěřitelně vtělí do cílevědomé kariéristky neschopné soucítit a sbližovat se s druhými tak bytostně, že fakticky úplně postrádá se appeal. To bych nečekala.*~ (05.12.2020)

Network není jen o honbě za procenty v "koláči" sledovanosti na úkor profesní i lidské morálky. Je taky o divácích, kteří místo, aby zhnuseni zmáčkli onen magický knoflík a dali tak jasně najevo svoje odmítnutí, sedí hypnotizováni před obrazovkou jako to tupé stádo dál. Network jde až za samou hranici uvěřitelnosti, pracovní schůzka, na níž se jedná o fyzické likvidaci "klesajícího" kolegy je tím příkladem, zároveň ale neodbytně dotírá alarmem studu a poučkou o spojených nádobách. Scénář, režie, herecké výkony - brilantní. (05.01.2007)