Televizní společnost

Ano. Ano. Ano. "Břitká satira" na rdousící krutost televizního šoubyznysu, do něhož se v té době už bez zástěrek překlápí i hrdé lodi zpravodajství. To všechno. *** A navíc divadelně silné mistrné monology, a to nejen v odkrývání mechanismů financemi poháněného systému, ale i v partnerských, kolegiálních a intimních vztazích. Chvílemi jako byste přepínali na Kdo se bojí Virginie Woolfové, a to je asi vůbec největší poklona. *** A navíc Faye Dunawayová se tu až nepříjemně uvěřitelně vtělí do cílevědomé kariéristky neschopné soucítit a sbližovat se s druhými tak bytostně, že fakticky úplně postrádá se appeal. To bych nečekala.*~ (05.12.2020)

Jako bych si připadal v současnosti. Na diváka se musí zapůsobit jakýmkoliv sebedebilnějším způsobem, jen když to vynese big money. A když se nezadaří, hodíme moderátora přes palubu. Tady to jde trochu do extrému, ale politiku televize Nova zde vidím naprosto jasně. Filmu by prospělo prostříhání, je příliš dlouhý a přestože vrchol nakonec přijde, spousta cestiček k němu vedoucích je ve filmu zbytečných. A mimochodem, Oscar pro Beatrici Straight, která se filmem jen mihla, je skutečným výsměchem. (11.05.2009)

Satira ze satir nejsatiričtější. Cynismus a nadsázka se zde snoubí s perfektními hereckými výkony (což dokazuje i nůše oscarových nominací) a bravurním scénářem, přičemž Lumetova režie to všechno skládá do perfektního celku, kdy na konci filmu zůstáváme jako opaření a nevíme, zda se smát, či brečet. P.S. Nadčasovost filmu vystihuje i motto na obalu amerického blu-ray disku: "Still mad as hell". (17.05.2009)

Výprava je tedy poněkud levnější, spíše bych měla říci, že je opravdu hodně špatná. Většina filmu se odehrává ve studiových ohavných kulisách. Ani to však neubližuje filmu, který svým černohumorným příběhem ukazuje na moc médií a na bezohlednost těch, kteří je ovládají. Závěrečná porada je naprosto fascinující. (24.06.2019)

Lumet veľmi dobre vie, čo točí, lebo film s podobnou tématikou určite vyžaduje aj roky skúseností v televíznej a filmovej brandži. K tomu všetkému si prizval hereckých magnátov, ktorí predviedli svoju silu, ktorej odraz vidno v oscarových šanciach (dokopy až päť hereckých nominácií!). Televízia totiž neovláda len diváka, ale pre sledovanosť a percentá v zisku je schopná spraviť vo vlastných radoch ťažko uveriteľné veci. A pokiaľ je televízia a ľudia s ňou spojení, namočení aspoň s polovice v takých sračkách, som rád, že s ňou nemám nič spoločné (okrem mňa ako diváka) a dúfam, že ani nebudem. Film má ohromný potenciál a kvality, takže nechápem, prečo ide len o ďalšiu smutnú neznalosť v našich končinách. Btw, Tim Robbins sa mihne s malou roličkou v smutnom konci, ale Henriksena som nepostrehol. 85%. (27.02.2008)