Reklama

Reklama

Selhání vyloučeno

  • USA Fail-Safe (viac)
Trailer

VOD (1)

Henry Fonda se jako americký prezident snaží zabránit zničení světa. Kniha dvojice politických vědců Eugena Burdicka a Harveye Wheelera Fail-Safe (Selhání vyloučeno) byla poprvé vydána v říjnu 1962, tedy přesně v době vrcholící kubánské krize. Toto bezděčně přesné načasování učinilo z fiktivního příběhu o hrozícím jaderném konfliktu mezi světovými velmocemi populární bestseller. Práva na jeho zfilmování koupil nezávislý producent Max Youngstein, který pověřil napsáním scénáře Waltera Bernsteina (jednu z četných obětí hollywoodských černých listin) a režií Sidneye Lumeta, zkušeného televizního tvůrce, který už si stačil udělat jméno i ve filmu (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Pohled s mostu). Snímek byl natočen během 32 dnů v newyorských Foxových studiích a musel se obejít bez spolupráce amerického Ministerstva obrany, které dokonce odmítlo poskytnout záběry letících bombardovacích letadel (proto se ve filmu objevují jiné stroje, než o jakých se mluví). Souběžně vznikal v Anglii Kubrickův snímek Dr. Divnoláska, který sice vycházel z jiné předlohy (kniha Red Alert z roku 1958), ale v podstatě se zabýval stejnou tematikou, i když v poloze velmi černé komedie. Kubrick zažaloval tvůrce filmu Selhání vyloučeno z plagiátorství a následné mimosoudní vyrovnání mělo mimo jiné za následek to, že distribuční práva obou filmů se ocitla v rukou hollywoodského studia Columbia. Na Kubrickův nátlak dostal přednost Dr. Divnoláska, který se po své premiéře v lednu 1964 stal diváckým i kritickým hitem a dodnes patří mezi nejlepší díla filmové historie. Selhání vyloučeno bylo Columbií uvedeno do amerických kin až v říjnu 1964 a ve stínu Kubrickovy klasiky divácky zcela propadlo a neobjevilo se ani v oscarových nominacích. Jeho nepopiratelné kvality byly znovuobjeveny až s časovým odstupem.
Lumetovi se podařilo vytvořit nesmírně působivý snímek (který se zcela obešel bez hudby!) o jaderné krizi, ústící do nevyhnutelně tragického konce, velice střídmými, polodokumentárními prostředky. Do popředí vystupují přesvědčivé herecké výkony, zejména Henryho Fondy (americký prezident), Dana O’Herlihyho (generál Black), Waltera Matthaua (chladně kalkulující politický analytik Groeteschele) a Larryho Hagmana (překladatel Buck) a mnoha dalších. Malou roličkou ve filmu debutoval později známý komik Dom DeLuise. V dubnu 2000 byla na základě Bernsteinova scénáře odvysílána nová živá (!!) černobílá inscenace (na naší kabelové televizi uvedená pod názvem Neodvolatelná mise), kterou produkoval George Clooney a režíroval Stephen Frears. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (102)

Xmilden 

všetky recenzie používateľa

V době trvající války na Ukrajině je tento snímek mnohem aktuálnější než v posledních zhruba 30 letech. Selhání vyloučeno jen potvrzuje status Sidneyho Lumeta jako velikána světového filmu a navíc se zde objevuje mladý J.R. S blížícím se závěrem film neustále stupňuje tlak takovým způsobem, že divákovi padá čelist na zem. Jaderná apokalypsa je v tomhle snímku přímo hmatatelná! 85% ()

Gemini 

všetky recenzie používateľa

U tandemu Sidney Lumet - Henry Fonda je selhání vyloučeno. Výsledkem této jejich konkrétní spolupráce je jedna z nejvíce fascinujících protijaderných agitací, jaké kdy byly natočeny. Jakkoliv celá zápletka stojí na velmi podivuhodné souhře okolností (a navíc v závěrečných titulcích je obří disclaimer, že se nic takového ve skutečnosti stát nemůže, protože bezpečnostní a autorizační systém americké strategické obrany je mnohem bezpečnější a autorizovanější;)), zbytek je téměř stoprocentně uvěřitelnou studií logických kroků a nelehkých rozhodnutí - která činí pochopitelně jedna z nejobdivuhodnějších personifikací amerického prezidenstkého úřadu (in your face, Donald), Henry Fonda. Tohle se zkrátka musí vidět. Nedovedu si představit, jak to muselo s diváky mávat v době vzniku, nějaké dva roky po Karibské krizi... 100% i za dokonalou atmosféru a na věčné časy v paměti vypálené ukončení mezikontinentálního telefonátu. A za mladého Džejára:) ()

Reklama

C0r0ner 

všetky recenzie používateľa

Přímá návaznost na Karibskou krizi, přímá inspirace pro Oko v oblacích, přímá inspirace pro Mooreova Ozymandiase a jeho řešení. Už ze začátku jsem byl nadšen excelentní koncepcí vyprávění (nevídané na rok 1964) a postupem času se všechno jenom zlepšovalo. Někdy od půlky mi bilo srdce čím dál prudčeji a po návrhu amerického prezidenta mě mrazilo ještě nějakou minutu. Kurevsky silný a bohužel také realistický zážitek, na který asi nikdy nezapomenu. Excelentní herci, režie a dialogy jsou "pouhou" nástavbou. 100% ()

gogo76 

všetky recenzie používateľa

"Nesieme za to vinu obidvaja. Nechali sme si vymknúť stroje z rúk..." Ďalší vydarený kúsok od S. Lumeta, ktorý ma prekvapil hlavne tým, že je takmer výlučne konverzačný. Napriek tomu dokáže zaujať a v závere doslova strhnúť. Hrozba jadrovej katastrofy visí vo vzduchu a vzťahy medzi mocnosťami USA a Ruskom sú poriadne napäté. Stíhacia letka dostane omylom rozkaz zhodiť jadrovú bombu na Moskvu. USA robí všetko pre to, aby to zrušili, ale je pomerne neskoro. Súboje stíhačiek sledujeme väčšinou iba na veľkoplošnej obrazovke štábu a občas zavítame do kokpitu pilotov. Telefonáty medzi prezidentom USA a Ruskom sú napínavé a v hre sú milióny životov. Aby prezident, skvelý H. Fonda, odvrátil zničenie sveta ponúka Rusom zničenie vlastného mesta - New York... Poviem na rovinu, že záver bol nečakane drsný a prekvapivý. Prečo tento film takmer nikto nepozná? Dostal som chuť na tv remake z roku 2000. 80%. ()

JitkaCardova 

všetky recenzie používateľa

Na můj vkus příliš mechanicky a pateticky, ale jinak mrazivě přesně přehraná absurdní závislost světa a života na různých druzích mužské ješitnosti a jejich chorobné touze propadat přitažlivosti, důležitosti a osudovosti svých představ. (Těžko uvěřit, že se od té doby všechno dál mílovými kroky mění k horšímu a zase se chystáme obětovat svět, tentokrát nikoli vojenským a politickým představitelům moci, ale finančníkům a byznysmenům, trapným vyžírkům. O kolik lákavější a vznešenější je proti tomu matriarchát ;) - o kolik dál bychom se všichni společně dostali a o kolik příjemnější by takový vývoj byl.) *** Znovu jsem shlédla i Dr. Divnolásku, který na absurdní děsivou představu zbraně totálního zničení útočí z pozic stejně patetických, ale kamuflovaných hysterickou a velmi nekomickou absurdní groteskou. Skvělá je hlavně ta pasáž, kde se vysvětluje, že zbraň totálního zničení vyvinuli Rusové proto, že si spočítali, že je vyjde mnohem levněji než pokračovat v nenažraném krysím závodě světových velmocí o mír, o prvenství ve vesmíru, na Měsíci atd., na což už jim brzy prostě nestačí prostředky, ani když vyždímají celý národ. Nicméně Lumetův Failsafe si ale pro jeho logiku a soustředěnost cením přeci jen víc. *** A především, za úvahu stojí i spojitý příběh obou filmů i knižních předloh - už proto, že Kubrickovo nekolegiální počínání vůči Lumetovi a jeho práci, jež vznikala souběžně, nepříjemně připomíná přesně týž krysí závod, který u světových mocností kritizuje ve filmu. Více se k tomu dá přečíst i zde, v obsahu, v oficiálním textu ČT. Umím si představit, oč zajímavější, účinnější a i morálně přínosnější by bylo, kdyby naopak síly spojili a filmy veřejnosti představili jako dvojexpozici děsivého osudu, na jehož hraně lidstvo slepě vrávorá. *~ ()

Galéria (30)

Zaujímavosti (9)

  • Film bol natočený za 32 dní. (westerns)
  • Film je kompletně bez hudebního doprovodu. (Indy_Brabino)
  • Několik členů obsazení a posádky byli skuteční vojenští veteráni, většina z nich sloužila během druhé světové války. Jak režisér Sidney Lumet, tak scenárista Walter Bernstein sloužili v armádě během války, zatímco autor Eugene Burdick byl v námořnictvu. Peter George, který nebyl autorem filmu, ale jehož románem „Red Alert“ byl snímek inspirován, byl důstojníkem a navigátorem Královského letectva. George psal svůj román během služby důstojníka RAF, čerpal tak z osobní zkušenosti. Henry Fonda (prezident) a Dana Elcar (Foster) sloužili v námořnictvu. Herci Walter Matthau (Dr. Groeteschele) a Edward Binns (plukovník Grady) a umělecký ředitel Albert Brenner působili v leteckých silách americké armády. Herci Charles Tyner (pilot) a John Connell (Thomas) byli v armádě; Tyner byl bojový pěšák, zatímco Connell byl členem posádky bojových letadel. Kameraman Gerald Hirschfeld sloužil ve fotografickém středisku armádního signalizačního sboru. Další sloužili ve válce v jiných funkcích; ke konci druhé světové války pracoval střihač Ralph Rosenblum jako učeň filmu v americkém Úřadu pro válečné informace. Herec Fritz Weaver (plukovník Cascio) se zapojil do civilní veřejné služby, programu vlády USA. Herec Russell Collins (Knapp) pomáhal bavit vojenské jednotky. Larry Hagman (Buck) a Sorrell Booke (Raskob) sloužili během korejské války; Hagman v letectvu, Booke jako armádní důstojník. (sator)

Súvisiace novinky

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

Kathryn Bigelow chystá útok na Ameriku

13.05.2024

Je tomu již sedm let od té chvíle, co první režisérka, která vyhrála Oscara za nejlepší film, přinesla svůj poslední snímek Černobílá spravedlnost. Kathryn Bigelow, jenž se do filmových análů navždy… (viac)

Reklama

Reklama