Psie popoludnie

Peníze před chvílí odvezli a kolem se vyrojí stovky policistů- těžko si lze představit větší zádrhel při vykrádání banky. Sidney Lumet této zajímavé myšlenky využil tím nejlepším možným způsobem a ve spolupráci s hvězdným Al Pacinem stvořil napínavý a poutavý příběh, jehož jedinou prohrou bylo, že se natáčel ve stejný rok jako Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem. Jinak by totiž k Oscaru za scénář jistě přibylo i ocenění pro režiséra a také Pacina, který hraje jako o život a jeho jednání mu prostě věříte. I když se film věnuje námětu užívanému vesměs v akčních snímcích, padnou v něm za celou dobu sotva tři výstřely. To mu ale neubírá vůbec nic na kvalitě ani na tempu, naopak může být ještě více prostoru věnováno psychicky náročné situaci, do které se všichni zúčastnění, ať už rukojmí, pachatelé či policisté, dostali. Celé je to výborně natočené, je hodně cítit atmosféra 70. let plná diskriminace a politických afér a divák je napnut až do konce, podaří-li se lupičům frnknout, nebo budou dopadeni? (27.02.2012)

Nepřekonatelné drama, skvěle vygradované, bez přestávky nabízející herecký koncert Al Pacina, se zdatně sekundujícími přihravači včetně málomluvného, dlouhovlasého Johna Cazaleho. Další dílo Sidneyho Lumeta, který jako by si přivlastnil monopol na skutečné příběhy s Al Pacinem v hlavní roli Jak se může ještě někdo snažit o natočení filmu o přepadení banky? V tomto oboru už byla právě Psím odpolednem nastavena laťka tak vysoko, že jakýkoli pokus o její překonání musí skončit zoufalým a trapným nezdarem (zvláště má-li tolik drzosti se k Psímu odpoledni ještě odvolávat - viz. Swordfish- Operace Hacker.) (10.01.2005)

Sidney Lumet se s ničím nepáře a hned v úvodu pošle do role ponořeného Al Pacina do banky a s dalším veteránem z Vietnamu doufá v hladký průběh loupeže. Jenže brzy začnou řinčet telefony, dělat se interview do televize, šaškovat před přihlížejícími a na obou stranách chybovat. Přepadení banky totiž vzápětí praskne a okolo budovy se budou tísnit stovky policistů. Přihlížející dav našeho Sonnyho ovšem zbožňuje, a tak to má policie o to víc obtížnější. Škoda, že zajímavé události a hlavně solidní tempo tvůrci neudrží po celou délku, v té druhé se zbytečně moc žvaní a mnohé natahuje. Samotný závěr je už ale zase solidní nervák. (05.10.2019)

Pri tomto filme platí zásada ,,raz nestačí".Nie preto,že by ho nebolo možné dokonale pochopiť na prvý krát,ale jednoducho preto,že je skvelý.Filmový archív je plný hodnotných,časom možno tak trocha prachom zapadnutých skvostov,no a toto je jeden z nich.Mladý,pohľadný a na zjedenie súci Al Pacino tu bezo zbytku vybaľuje svoje geniálne herecké umenie a dáva tým na frak každému,kto si dnes hovorí herec.Aj večne smutná,melancholická tvár nezabudnuteľného Johna Cazala a jeho jedinečný herecký štýl hovoria jasnou rečou.Celý film je veľmi dômyselne prešpikovaný láskavým humorom a divák sa ani pri najsilnejšej vôli nevyhne obrovským sympatiám voči tým dvom amatérskym babrákom,pre ktorých si znenazdania praje šťastný koniec.Bezpochyby je to jeden z najlepších filmov,aké kedy moje oko zhliadlo a vrele ho všetkým odprúčam.P.S.-veľmi dobrý a chytľavý úvodný song. (23.03.2013)

Jak je u Lumeta zvykem, film se odehrává na malym prostoru a hodně se tam kecá. To by nebylo na škodu, protože Lumet tyhle filmy prostě uměl. Al Pacino hraje jako o život a John Cazale zdatně sekunduje. Jenže já jsem si o skutečnym případu něco přečet na wikipedii, takže už jsem dopředu věděl, o co půjde a jak to dopadne. Tim pádem mě to bohužel moc nebavilo. (12.06.2015)