Psie popoludnie

Film, ktorý je aj spolu so Serpicom (1973) často citovaný v iných filmoch, ide o posledný filmový kúsok, ktorý už definitívne vystrelil mladého Al Pacina medzi hereckú špičku. Prvá polovica funguje ako perfektná komédia s množstvom hlášok, ktoré vyvolávajú úsmev na perách. Stred snímku sa tvári ako psychodráma, no už to nebolo tak dobré ako úvod, je tu niekoľko hluchých miest, ktoré občas nudia, no potom prišiel záver a ten bol jedna veľká lahôdka. Solídny nadpriemer, pre fanúšikov krimi thrillerov s motívom vylúpenia banky povinnosť. 75/100 Videné v rámci - 5x5 tour : Po stopách režisérov. (05.06.2016)

Dog Day Age.. Ozbrojené přepadení banky jakožto pouhá kulisa k vykreslení ducha doby a její proti-establishmentových nálad. Ve druhé půli mírně zředěné Sonnyho rozhovory s blízkými, přesto se ten syndrom z hlavního města Švédska (nebo spíš nával empatie) dostaví i přes televizní obrazovku. Vše postaveno na cílevědomé režii Lumeta, do děje vtahující, autentické kameře Victora J.Kempera a pochopitelně výkonu malého velkého Ala, jenž zase dokonalosti ukázal, kde má ještě rezervy.. Mimochodem, skutečný Sonny (John Wojtowicz) napsal v roce vzniku filmu dopis do New York Times, v němž svůj „odpolední portrét“ označil za pravdivý pouze z 30 %. Na true story z hollywoodské továrny je to docela dost, ne..? (09.06.2015)

Tři vynervovaní looseři vtrhnout do banky a jejich chabý plán se jim postupně rozsype pod rukama. První prchne okamžitě, zbylí dva budou muset čelit narůstajícímu tlaku zvnějšku. Al Pacino si vaše sympatie získá po pár minutách. Nepotřebujete vědět, kdo je a proč to dělá. Budete mu věřit, budete mu fandit. Stejně jako desítky lidí na ulici a stovky lidí u televize. Ale udrží si vaše sympatie po odhalení všech skutečností, po zjištění, jak špatným otcem/milencem je? Sidney Lumet neztrácí čas a jde rovnou k věci, strhující tempo první poloviny bohužel nedokáže udržet během celého filmu a občasné umělé natahování nekonkrétním žvaněním zamrzí. Původní sílu zážitku resuscituje závěr, kdy to už už vypadá, že všechno klapne, všichni (včetně vás) mají skrz naskrz propocené oblečení a do konce filmu zbývá všehovšudy pět minut – nepopsatelný nervák. Speciální vyzdvihnutí si rovněž zaslouží všechny scény s Pacinem, dle své nejlepší tradice stoprocentně ponořeným do komplikované role. Otázkou na závěr zůstává: může Psí odpoledne vzbudit takový poprask jako v 70. letech? V době, kdy k této události skutečně došlo, v době kulminující vietnamské války a celkové zmatenosti, nikoliv jenom sexuální a nikoliv jenom ve Státech? Těžko říct, ale minimálně pokřik „Attica! Attica!“ vám z paměti nikdy nevyprchá. Neměl by. 80% Zajímavé komentáře: StarsFan, JohnFarst, ]V[()Rt (10.09.2008)

Další nezapomenutelná role Al Pacina, který měl v 70. letech jednu lepší roli než druhou (samozřejmě ne jen v 70). John Cazale toho sice moc natočit nestihl, ale svou neměnou tváří se každému zaryje do paměti. Sidney Lumet natočil parádní kousek, který si o zfilmování říkal, protože jestli se to takhle opravdu stalo, tak je to něco neuvěřitelného. Bohužel k plnému hodnocení mi chybí vyrovnanost obou polovin. Zatímco první polovina je spíše komedie a furt se něco děje, tak druhá se přenáší do roviny psychologického dramatu a snímku trochu začíná docházet tempo. Každopádně za několikeré zkouknutí to určitě stojí..... (07.01.2008)

[7/10] (Artists Enterntainment Complex) (Technicolor /// Produkce: Martin Bregman, Martin Elfand /// Scénář: Frank Pierson podle novinového článku P. F. Klugeho a Thomase Moora /// Kamera: Victor J. Kemper /// Oscar: Martin Bregman, Martin Elfand (nejlepší film), Frank Pierson (scénář) /// Nominace na Oscara: Sidney Lumet (režie), Al Pacino (herec), Chris Sarandon (herec ve vedlejší roli), Dede Allen (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (17.12.2011)