Dievča

Intímny príbeh dospievania ženskej duše v mužskom tele a silná výpoveď náročnej problematiky transrodových ľudí, ktorí túžia byť len sami sebou. Film "Girl" nie je o dialógoch ani o dramatickom scenári. Samotný príbeh a vnútorné pocity trans ženy sú autentickou drámou a kým sa rodová rozlada nevyrieši, duša si prechádza peklom. Čas na operačný zákrok plynie pomaly a počas prípravy Lara dostáva nadmerné množstvo podpory a prijatia - od otca, kamarátov, lekárov a učiteľov. Napriek silnému zdroju pomoci vo svojom okolí zvládanie svojich vnútorných pocitov, nenaplnených túžob dáva len veľmi ťažko. V závere vnútorné pnutie graduje a Laru neopúšťajú najmä tí najbližší. V dnešnej spoločnosti je obdobný "hyper podporujúci koncept" stále scifi, práve o to väčšiu hodnotu má tento réžijne a herecky veľmi dobre vydarený snímok. (20.05.2019)

Veľmi jemne a naturálne vykreslená transgender problematika. Je to peklo narodiť sa do cudzieho tela, pričom ani všetko pohodlie, podpora a komfort tohto sveta takémuto nešťastníkovi situáciu neuľahčia. Na druhú stranu ale mám pocit, že si to Lara sťažila aj sama. Práve v tak náročnom období sa ešte aj venovať baletu a náročným tréningom... Neviem, doktorom to malo skôr docvaknúť, buď jedno alebo druhé. Nič nie je bez obetí, hlavne tak významná a dôležitá vec v živote transgendera ako je zmena pohlavia. Silný nadpriemer. 85/100 (11.06.2019)

GIRL vypráví příběh o 15ti leté Laře, která se chce stát slavnou balerinou, je přijala na školu, kde jsou samé tanečnice, ale necítí se mezi nimi dobře, protože chce být vousatý chlap, možná dokonce hipster. Film nefunguje jak byl mohl, protože se scénáristé zaměřili na nepodstatné věci. Empatické s tolerantní mluvou to je. Obsahuje i nudistické scény. (30.05.2019)

Síla! Ohlas z Cannes nelhal. Nesmírně depresivní záležitost podaná do hloubky hlavní postavy (a opět nádherná práce s neherci). Evropská optika vyzařující přes plátno pod kůži. Slow-motion záběry ve vodě pohlcující, záběr na horské dráze bych chtěl, aby trval hodiny. V závěru se mi těžko dýchalo. [MFF Cinematik 2018] (12.09.2018)

Působivá cesta do duše transexuální Lary/Victora. Natočené s nebývalou citlivostí, na debutanta velmi vyzrále, téměř dokonale. Bavily mě jak scény z baletního studia, tak Lařiny rozhovory s otcem. Hlavní postava má pro svou proměnu ty nejlepší podmínky - chápající rodinu (ač bez matky, jejíž nepřítomnost nebyla vysvětlena) - bojuje ale s vlastní nejistotou, nedůvěrou v samu sebe. Všechny potřebné emoce dokázal mladý herec Victor Polster přenést na plátno tak přirozeně, že mi jeho výkon místy způsoboval husí kůži. Skoro 5*. (01.07.2018)