Climax

,,SMRT JE MIMOŘÁDNÁ ZKUŠENOST.…“ /// BACHA! Je to plný spoilerů, protože je to píčovina! V poslední době mám dojem, že jde vo to světu ukázat, komu víc filmařsky jebe. Gaspar Noé má našlápnuto na hódně dobrý umístění… Ale k filmu - čekám… čekám… půl hodiny čekám… co jako se bude dít. Úvodní dlouhý video z konkurzu na tanečníka. Pak dlouhej (beru – celkem zajímavej) extravagantní tanec. Pak volná zábava. Hraje debilní (ňáký techno) hudba a oni (jako voni všichni – je jich nevím… 15? 20?) pro změnu tančej a chlastaj. A kecaj. Jen tak… a pak vo píchání. A dlouho… dlouho… (nebo se mi to aspoň zdá). A furt hraje ta sračka. Pak zase tančej – teď jedou sólo… (tak holkám to celkem sluší. Je v tom kus erotiky – což má tanec dávat, ale … prostě rychloposuv!). Naštěstí se pak jedna vymočí na stojáka, takže by se mohla zábava rozjet. Jelikož furt hraje ta debilní hudba, postupně jim začíná mrdat v kebuli ( - že by měli půlhoďku na to, aby chcípli?). Někdy hezky, většinou ale teatrálně. A furt hraje ta sračka. Ozývaj se šílený výkřiky, vobčas nějakej záchvat a pak – zásadní věc – JE TICHO!. Kurva… jen na chvíli… Navíc těch mrtvejch nepřibejvá. Lesbická scéna – tak kolik na ni máme času? Aha… tak zase nic (ale nějaký prcání tady je. Ale stejně je vidět piču. Teda vlastně není…)…. Další hororovej art. Lehce erotickej, magorskej a úchylnej. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Vod prdele se držím dál. Smrdí hovnama. 2.) Čekal jsem, kdy a koho napadne dát závěrečný titulky na začátek, úvodní doprostřed…. 3.) Thx za titule „doummais“ a „Kasparov“. /// PŘÍBĚH ne HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (27.02.2019)

Nejlepší taneční film od Dirty Dancing! Nasnímané je to neuvěřitelně. Kamera krouží kolem postav, dělá dlouhé nájezdy, kotrmelce, salta, plazí se vzhůru nohama, shlíží vertikálně dolů - až se vám z toho chvílemi točí hlava. Noé si hravě dělá z diváka srandu, ať už pomocí závěrečných titulků, co nejsou vůbec v závěru, nebo třeba díky střihu - v jednu chvíli ukazuje opravdu dlouhé scény na jeden záběr, aby poté kontrastně ukázal sled scének s velkým množstvím zcela okatých a agresivních střihů. Struktura tohoto snímku je zkrátka naprosto polymorfní a úplně se vymyká zažitým konvencím. A rozhodně to dokáže diváka strhnout, pobavit, znechutit, znepokojit a vyděsit - tedy jistě vše, co Noé zamýšlel. [KVIFF 2018] (07.07.2018)

Sledovat filmy Gaspara Noého je jako objevovat nové formy komunikace. Úvodní taneční scéna je hypnotická dokonalost a čistá extáze, všechno ostatní je hlavně o tom, kam až jste ochotni zajít a kam až sahá vaše divácká výdrž. Velkolepá kameramanská show a epileptická choreografie za doprovodu techna na tripu aneb Noé ví, jak umíchat sangríu na míru. Posbíral své nejčastější trademarky, rozsypal je na tanečním mejdanu a cíleně tak stvořil halucinogenní apokalypsu s nulovým dějem, ale maximální efektností. Divoká a dravá experimentální jízda, neuvěřitelně progresivní a zároveň narcisticky pohroužená sama do sebe, ale tak co jiného taky od Noého čekat. (07.07.2018)

Uhrančivé taneční scény za doprovodu dunivé hudby 80. a 90. let. Pokec o sexu bez zábran, roznožky na parketu, močení, zvracení,LSD, krev, dlouhé záběry prostřídá sjetá kamera, co zapomíná, kde je nahoře a kde dole, flirtování, rudé světlo a peklo. V kinosále jsem seděl sám, pak dorazil nějaký pár, který naštěstí po půl hodině zase odešel. Nebylo nic lepšího, než si užít tenhle film samojediný, zejména když se vše zlomilo a nastoupila smršť. Děkuji všem příležitostným divákům, že do kina nedorazili. Stálo to zato. (20.11.2018)

Nejsem si vůbec jist, zda se mi to líbilo. Nejsem si vůbec jist, kolik kvalit film vlastně má. Nejsem si jist, zda všechny symboly jsou vlastně symboly - hned na úvod, kdy v televizi sledujeme představení jednotlivých tanečníků, je možné si všimnout knížek kolem. Dobře jsou vidět tituly o Fritzi Langovi, Murnauovi, knihy s názvy Suspiria a podobně... ale nejsem si vůbec jist, zda to mělo nějaký reálný dopad ve filmu a šlo o inspirační zdroje, nebo se jednalo jen o náhodu. Dost se mi totiž při sledování Climaxu vybavoval dialog ze Simpsonových, když si Vočko změnil hospodu a dal třeba židle na strop: "To je PM, dobrý, ne?" - "Co?" - "Postmoderna!" - "?" - "No dobře, samoúčelná úchylárna." A přesně tak na mě Climax působí. Jak jinak si vysvětlit závěrečné (?) titulky, které proletí filmem zhruba uprostřed stopáže? Nepochybuju o tom, že jinde než v kině se na to dívat nedá. Už první půle, kdy se střídaly jednotlivý dialogy, jak by kdo koho chtěl ojet, se táhla. Druhá půle, kdy všichni byli sjetí, se sice netáhla, ale v počítači bych ji nedal, taky by mě nudila. Paranoie a šílenství jsem nějak nemohl uvěřit. A filozofickýmu podtextu, ujasňovanýmu na průběžných rádoby hlubokomyslných citátech, už vůbec.I navzdory účasti Sofie Boutelly, kterou jsem si dosud jako blondýnu neuměl představit, a taková je z ní kočka. Gaspar Noé mým oblíbencem ale fakt nebude. Pokud tento film tak moc ohromil Cannes i - co tak čtu ve zdejších komentářích - Karlovy Vary, je to další doklad toho, proč se podobným akcím vyhýbám a vyhýbat vždy budu. (25.10.2018)