Réžia:
Ernst LubitschKamera:
William H. DanielsHudba:
Werner R. HeymannHrajú:
Greta Garbo, Melvyn Douglas, Ina Claire, Bela Lugosi, Sig Ruman, Felix Bressart, Alexander Granach, Rolfe Sedan, Edwin Maxwell, Richard Carle, George Tobias (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Garbo mluví! hlásaly reklamy, když hvězda němého filmu Greta Garbo debutovala ve filmu zvukovém. O devět let a dvanáct klasických filmových dramat později byla talentovaná filmová legenda připravena na novou změnu. Garbo se směje! slibovala reklama její první komedie, jiskřivého příběhu o přísné ruské komisařce, která vyměnila svou ženskost za sovětské bratrství – dokud se nezamilovala do elegantního pařížského světáka (Melvyn Douglas).
Ernst Lubitsch, který pracoval s rafinovaně sžíravým scénářem, jehož spoluautorem byl Billy Wilder, věděl lépe než kdo jiný, jak spojit vytříbenost se skvělým vtipem. "I ta nejdůstojnější lidská bytost je minimálně dvakrát denně směšná,” vysvětloval svůj proslulý "Lubitsch Touch”. A přesně tak vnímáme zamilovanou Ninočku Grety Garbo: jako klidně důstojnou a přesto roztomile směšnou. Uvidíte ji stejně.
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (99)
Je to prostě jen "společenská komedie". Příběh vypráví "jen" o tom, jak francouzký životní styl a západní přepych zkorumpoval napřed tři starnoucí rudé komisaře a pak za pomoci milostného vztahu také přísnou a krásnou rudou komisařku. Ovšem ne každý umí točit společenské komedie tak geniálně. Tenhle film naznačuje, že Lubitsch, o kterém vím bohužel do dnes jen to, že ho obdivoval můj oblíbený režisér Billy Wilder, byl sám o sobě také výborný režisér. (Wilder měl prý ve své pracovně nápis: "Jak by to udělal Lubitch?") ()
Greta bola vynikajúca. Jej agentka, ktorá je bez akýkoľvek citových prejavov vychovaná režimom, vhodená do kapitalistickej Ameriky, aby sa neskôr zaľúbila a objavila v sebe skutočného človeka, mi chvíľkami pripomínala Sheldona Coopra z BBT. Škoda toho hereckého pádu. Originálna romantická oddychovka, ktorá je na svoj vek narodenia ešte v kvalitnej miere vtipná. Táto látka by v 50-tych rokoch už taká vtipná nebola, že. ()
Velmi příjemná romantika s úžasnou Gretou Garbo, která boří ideály komunistům a podtrhává poslední vratké společenské pilíře tehdy zmírajícím aristokratům. Nejlepším státním zřízením je tedy pochopitelně republika a nejlépe kapitalistická. Že to není tak úplně pravda, to nemohli v roce 1939 vědět a v USA to koneckonců neví dodnes. Greta Garbo se svým zvláštním půvabem na sebe nestrhává veškerou pozornost, přesto je každá scéna s ní, zejména její roztávání z kamenné komunistky v zamilovanou ženu, nádhernou ukázkou inteligentní romance bez naivního nanynkování. ()
Romantický komedie moc nemusím. Původně jsem se na tohle chtěl podívat pouze proto, že to je jeden z mála nehororvých filmů, kde se objevuje můj oblíbenec Bela Lugosi. Potom se k tomu přidal ještě fakt, že to režíroval Ernst Lubitsch, který mě dostal svou komedií Být či nebýt a najednou to bylo tady. Stejně jako tím již výše zmiňovaným snímkem i Ninočkou mě Lubitsch totálně rozsekal. Neustálý příval hlášek zesměšňujících komunismus a Rusko :-) Greta Garbo v roli Ninočky taky úžasná, hlavně na začátku coby oddaná soudružka, která obědvá mrkev s ředkví a na osvětlenou Paříž pohlíží pouze jako na plýtvání elektřinou:-) No a Bely Lugosiho jsem se taky dočkal. Objevil se asi na tři minuty na konci, opět v záporné roli, ale tentokrát se dožil konce filmu :-)))) ()
„Jak může bolševická propaganda získat mezi muslimy úctu, když se Vaši zástupci Buljanov, Iranov a Kopalski opíjejí tak, že vyhodí koberec z okna hotelu a stěžují si vedení, že nelétá?“ Já to tedy nevím a nechápu ani to, jak může uvědomělá soudružka zapomenout na blaho svého lidu při feromonových komunikacích s jakýmsi buržoázním feudálem, ale jinak jsem si zcela jist, že Ninočka je vynikající komedie z doby, kdy se filmy ještě točily pro radost diváctva. ()
Galéria (84)
Zaujímavosti (13)
- Propagační slogan "Garbo se směje!" měl připravit publikum na to, aby akceptovalo Garbo v komedii. Garbo předtím hrála pouze v dramatech. (Kamiiik)
- Steven Jay Schneider film zařadil mezi 1001 filmů, které musíte vidět, než zemřete. (orkadimenza)
- Ernst Lubitsch film režírovat vůbec nechtěl. Ustoupil pouze tlakům studia MGM, jež mu za to slíbilo produkování jeho snímku Obchod za rohem (1940). (Vodnářka)
Reklama