Manželská historie

Když se rozvádí mačistický našinec s koulema, tak ta tlustá kníratá pizda, co mu už hezkých pár let permanentně ječivě pičuje u fotbalu, odmítá kupovat lahváče a vůbec mu tak nějak globálně otravuje život (jasně zřejmé odcizení vinou manželky), nejdříve dostane pořádnou pumelici do zubů. To má ryze praktický důvod, protože „fofvovový fávník“ se dá klidně vyložit i jako „fosforový trávník“, tudíž si ty feminizované barakundy v advokátní kanceláři Nemrdalová, Žluklá, Lesbianová & partnerky budou myslet, že ji akorát tak jebe, čili jen kapku zrezlá vytuněná felicie, pořízena v záchvatech citu tak před jejími čtyřiceti kily nad limit lehce manipulovatelného pytle cementu, zůstane hladce v péči pána tvorstva. Fakany ať si klidně nechá a půjčuje mu je, jen když vypadne Eurosport nebo v ligové přestávce. To takový přiteplený ňujorský yntelechtuán je dost v prdeli a o hladkém rozvodu si může nechat akorát tak zdát! Doma má totiž přeemancipovanou krávu v krizi heideggerovské ontologie (čti „předpřechodové srůstání stydkých pysků“), která se, ač již bez kundy, prostě nedokáže povznést nad nějaké to občasné nevinné vyprcání dosud funkční kulisové asistentky, a dá to chudákovi pěkně sežrat. A nejen jemu, taky přihlížejícím! A to zejména tím, že místo Xanaxem řeší své pičoidní mindráky a krizi identity ubíjejícími filipikami s kýmkoliv, na koho narazí, zejména o niterných pocitech zhrzené samice, věčném utlačování femininní přirozenosti tím odporným maskulinním egem, vnitřních dilematech mezi plotnovým mateřstvím a touhou pustit si ještě kundu na špacír, než jí skončí záruka, nebo o nutnosti emancipačního potírání zkurvených šovinistů. A přitom ta její buznička s trochou másla na hlavě jen tak pudlíkuje kolem, štěká na povel a dělá agility. No, patrně to bude dost autobiografické. Tenhle latentní homointelektuál Noah si asi neuměl říct „no a“, když ho kopla do prdele ta jeho obskurně odporná obluda J. J. Leighová, a rozhodl se vycákat své frustrace na publikum plagiátorskou Vypelichanou kočkou na rozpálené plechové střeše rezivějící tramvaje do stanice touha. Rozhodně skvěle zahrané, v některých momentech i docela silné, ovšem jako celek to působí jako impotentní Woody Alen, kterému vykastrovali cynismus, nadhled a sysel pro tumor, a zbylo jen rádoby yntelechtiuální sci-fi žvanění do sebe zahleněných nesoudných pičusů se zjevnou poruchou komunikace a racionality. Ale nepochybuji, že se v tom pár submisivních oslizlů dokonale shlédne a celý hřad hospodyněk za zenitem u toho žehličkou připálí své džambobombarďáky. Každopádně opravdovému vztahovému peklu s neméně slizkým a skvěle hrajícím Adamem Řidičem to nesahá ani po Baumbacha. (30.12.2019)

Hodně slušný rodinný psychologický nářez. Ten tu hodně dlouho nebyl. Navíc s herci, které prostě chcete vidět v nějaké nervy drásající póze. Adam Driver a Scarlett Johansson jsou třeba skvělí partneři. Perfektně to mezi nimi jiskří. Stejně tak ale i mezi Rayem Liottou a Laurou Dern, coby jejich právníky. To, jak se tam sesekali problémy jejich klientů, to prostě nemělo chybu. Navíc mě osobně neskutečně potěšil Alan Alda, jehož role byla velice milá, ale mrzelo mě, že ve výsledku vyšla tak do prázdna. To si zrovna on nezaslouží. Pořád ale musím říct, že některé scény v tomto filmu, mezi které patří i hádka, kde si Adam a Scarlett řeknou i to, co říct nechtějí, se řadí mezi ten elitní herecký top, který prostě stojí za to vidět...a hlavně stojí za to s postavami prožít. Dramatický top současnosti a aktuální vrchol režiséra Noaha Baumbacha. (25.12.2019)

Patřím k lidem, kterým Baumbachovo předloňské The Meyerowitz Stories příliš nesedlo, asi hlavně kvůli tématu snímku, ovšem Manželská historie je pochopitelně téma mnohem univerzálnější. A jelikož pocházím z rozvedené rodiny, bylo pro mne celkem zajímavé sledovat rozvodové řízení i z druhé strany a i přes svoji délku mě až do konce zajímalo, jestli to třeba nevygraduje do Války Roseových. Moji hlavní výtkou budou asi předlouhé jednotlivé scény, které ve většině případů zajímavě vygradují, ale bylo pro mě docela nezvyklé koukat na film složený třeba z desetiminutových bezstřihových scén. A Adam Driver je zralý na oscarovou nominaci a silně se posouvá v žebříčku mých oblíbených herců..Má oblíbená Scarlett ve své veskrze civilní podobě poměrně neokoukaná...Sice jsem u toho usnul, ale ne kvůli filmu samotnému!...8/10 (12.12.2019)

Tak tohle je tedy velké dlouhé zklamání plné skvělých herců. Kdybych měl ohodnotit žánry každý zvlášť, tak: vtip je zde tak na 2 hvězdy, drama je to zdlouhavé a z větší části nezajímavé a žádnou romanci jsem zde nezpozoroval. Každopádně i přes to, že mi film ale vůbec nesedl, nemohu upřít jisté kvality, které film dozajista má. Avšak osobní prožitek z díla je tak 50% a představuje další důkaz, že oskarové filmy často nebývají nic zvláštního. (20.01.2020)

Špičkově napsaná a stejně tak dobře zrežírovaná studie nevyhnutelných východisek vztahu dvou racionálních a pracovně ambiciózních lidí. Stoprocentně uvěřitelné v dialozích i hereckých výkonech, které už nemohly být lepší. Jsme v tom s postavami, každé jejich rozhodnutí i hádku chápeme a Baumbach udržuje sympatie na obou stranách (byť jsem jako chlap více souzněl s Driverem), přičemž ještě okázale zvládá střídat režijní styly a rytmus i náladu vyprávění, takže nápadnější vedení pozornosti a výrazně kompoziční střihové postupy ve vhodnou chvíli zaměňuje dlouhými záběry, jimiž nechává vyniknout své bezvadné herce. Uteklo mi to jako voda, Scarlett moc přeji Oscara (Driver to asi proti Phoenixovi letos nedá) a dalšího Baumbacha už teď vyhlížím - po Meyerowitz Stories, kde jsem se s postavami navzdory jejich dobrému vykreslení nemohl ztotožnit, jsem každý aspekt Marriage Story emocionálně prožíval. Příště například Actor Story o životě Jacka Nicholsona a budu nadšený. )) 90% (02.01.2020)