Réžia:
Hirokazu Kore'edaScenár:
Hirokazu Kore'edaKamera:
Rjúto KondóHudba:
Haruomi HosonoHrajú:
Lily Franky, Kirin Kiki, Džó Kairi, Miju Sasaki, Sósuke Ikemacu, Moemi Katajama, Sakura Andó, Maju Macuoka, Kengo Kóra, Akira Emoto, Čizuru Ikewaki (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Osamu je gastarbeiter, ktorý si privyrába kradnutím v obchodoch. Do remesla zasväcuje aj svojho syna. Obaja žijú v provizórnom dome na periférii a s ďalšími členmi domácnosti tvoria rodinu, na ktorej je toho zvláštneho oveľa viac než len spôsob obživy. Do rutiny krádeží zasiahne dievčatko, ktoré sa osamelo hrá v mraze na balkóne. Osamu sa rozhodne, že vziať si dieťa, ktoré rodičia zanedbávajú, nie je zločin. Jeho čin vedie k odhaleniu tajomstva vnútri rodiny zlodejov a spochybnenie toho, čo vlastne rozumieme pod pojmom rodina. Koreedov film je citlivou, vrstevnatou a rafinovanou drámou o bezpodmienečnej láske a dôstojnosti chudobných. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (103)
Mírumilovný únos dítěte? To je pěkně divný nápad... Ale ono to překvapivě funguje a rozhodně to není blbě vymyšlené. Hlavně v téhle povedené rodince, kde každý krade a něco na ní nehraje... Ale víc už psát nebudu, abych nespoileroval. I tak, trošku rozporuplné pocity z toho mám. Po filmařské stránce je to slušné, ačkoli u pár záběrů jsem měl pocit, že by líp vyzněly, kdyby byly zabírány z jiného úhlu. Děj je taky dobře vymyšlený, aspoň v tom, jak graduje, jak na sebe navazuje, jak začíná a jak končí, ale některé podstatné věci neřekne. Víme, že ta rodina krade, hlavně tatínek, ale proč? Nějaký náznak, že třeba na tom jsou finančně mizerně tam není (teda jo, tatínek maká jako dělník, ale je to lenoch a na tu práci většinou kašle - ale i tak to není nic, co by ho nějak obhájilo, ukázalo v nějakém lepším, sympatickém světle). Prostě se divák musí smířit s tím, že to tak prostě je a hlavně ať nad tím nepřemýšlí... SPOILER Smrt babičky byla tak jako pěst na oko, protože je to typické klišé těchto rodinných filmů - a mě už dokáže spíš naštvat, než abych ho "chápal". Stejně bych ji chtěl vidět ve finále, jak by dopadla. KONEC SPOILERU Většinu času se to snaží mít takovou tu poetiku všedního dne, ale tady to na mě působilo jak kdy - někdy skvělé, někdy poměrně nudné. Navíc místy je znát, že se to Kore'eda snažil mermomocí natáhnout na ty 2 hodiny, takže by tomu slušela i kratší stopáž, ale to by si to pak zase nemohlo hrát na "velkofilm". Ten film se mi líbil, filmařsky je povedený, dějově taky a má i pár příjemných poetických scén (a sem tam i jemný humor), ale má i své mínusy, kterých bohužel není málo. Slabé 4* ale dát musím, protože kdybych dal míň, cítil bych, že jsem to podcenil. Tak jako tak, Naše malá sestra se mi líbila o něco víc. Tu bych si klidně pustil znova. U Zlodějů mi jedno zhlédnutí bohatě stačilo. Slabé 4* ()
Zloději by se mohli stát charakteristickou ukázkou toho proč se s asijskými filmy často zásadně rozcházím ačkoliv mají nepochybně své kvality. Reálie a chování hlavních postav je natolik jiné, že mi často dělá problémy se pořádně do příběhu vžít a s hlavními hrdiny jejich table prožívat. Reputaci napravilo finále, které vneslo do situace světlo a hrálo se také na hodně dojemnou linku. Obecně mě hype spojený s tímto filmem minul a bohužel se tomu tak stává u většiny asijských zástupců, i když výjimky se rozhodně najdou i zde. ()
V něčem se Koreeda vrací k temnější, sociálně realistické notě svých starších filmů, ale mistrovsky ji mixuje s vřelou melancholií Naši malé sestry a Po bouři. Shoplifters jsou brilantním prolnutím Jaký otec, takový syn a Nobody Knows. Film o tom, že láska mezi rodičem a dítětem není předurčená a rodina je, jako téměř každý sociální útvar, věcí společenské dohody (nebo jejího radikálního porušení). Precizně vystavěné, emocionálně uměřené, vrstevnaté a v něčem strašně skličující i plné naděje. Koreeda totiž ukazuje, že rozpad tradičních rodinných modelů nemusí znamenat konec. Ve světě inklinujícím k úplně jiným hodnotám se může vztah dospělých a dětí přerodit v něco docela jiného. Víc než co jiného jsou Shoplifters oslavou empatie a bezpodmínečné lásky nezávislé na genetických vazbách. Mistr na vrcholu. ()
Je to pár dní po projekcii a ja sa doteraz opakovane pristihnem, že o Zlodejoch premýšľam... či si ich nosím v hlave. To sa až tak často nestáva. Ale pri filme, ktorý to všetko, čo obsiahol, tiež neobsiahol pri plnom vedomí (vedome), skrátka takým JE, to vlastne nie je žiadne prekvapenie. Kore'eda sa po Našej malej sestre tentokrát už definitívne dostal do môjho hľadáčika. Ale ponáhľať sa do jeho ďalších filmov nebudem... nie ešte pár najbližších dní... ()
Japonsko vnímáme jako bohatou ekonomiku, která je nepříjemným konkurentem západních firem. Každá, i ta sebebohatší země, ale produkuje i neúspěšné outsidery, kteří se pohybuje ve stínu pečlivě budované elegantní fasády. Sociálních dramat, jako je Kore'edův snímek, se k nám z Japonska dostává jako šafránu, tak jen na vysvětlenou: zloděj má v japonské společnosti jiný význam a postavení než u nás. Je to nejopovrhovanější sorta lidí, kteří jsou na tom nejnižším stupínku společenské hierarchie. Před pár lety proběhla Japonskem zpráva o dvou starých členech Jakuzzy, kteří byli přistiženi při krádeži v obchodě. Bylo to prezentováno jako známka neuvěřitelného úpadku této větve organizovaného zločinu. Jakuzza se totiž zabývá tradičními cnostnými formami zločinnosti, jako je vydírání, prostituce, korupce a hazard. Režisér přistupuje ke svým antihrdinům nezaujatě, citlivě mapuje jejich pohnutky a vzájemné vztahy. Zloději představují vzácný případ dobře natočeného filmu, kteří přichází s originálním přístupem a pohledem na nějaký sociální jev a segment společnosti. Po formální stránce se tomu snímku nic podstatného vytknout nedá. Festivalovka, jak má být, resp. jak si ji já představuji. Celkový dojem: 85 %. ()
Reklama