Réžia:
Hirokazu Kore'edaScenár:
Hirokazu Kore'edaKamera:
Rjúto KondóHudba:
Haruomi HosonoHrajú:
Lily Franky, Kirin Kiki, Džó Kairi, Miju Sasaki, Sósuke Ikemacu, Moemi Katajama, Sakura Andó, Maju Macuoka, Kengo Kóra, Akira Emoto, Čizuru Ikewaki (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Osamu je gastarbeiter, ktorý si privyrába kradnutím v obchodoch. Do remesla zasväcuje aj svojho syna. Obaja žijú v provizórnom dome na periférii a s ďalšími členmi domácnosti tvoria rodinu, na ktorej je toho zvláštneho oveľa viac než len spôsob obživy. Do rutiny krádeží zasiahne dievčatko, ktoré sa osamelo hrá v mraze na balkóne. Osamu sa rozhodne, že vziať si dieťa, ktoré rodičia zanedbávajú, nie je zločin. Jeho čin vedie k odhaleniu tajomstva vnútri rodiny zlodejov a spochybnenie toho, čo vlastne rozumieme pod pojmom rodina. Koreedov film je citlivou, vrstevnatou a rafinovanou drámou o bezpodmienečnej láske a dôstojnosti chudobných. (Film Europe)
(viac)Videá (3)
Recenzie (103)
Je to něco jako Parazit (2019) osekaný o protivné pitvoření a pitomou zápletku, nebo jako méně poetická a více naturalistická verze legendárního The Taste of Tea (2004). Je osvěžující nakouknout i do toho neučesaného, ušmudlaného Japonska (které z vnějšího pohledu jakoby prakticky neexistovalo). Chvíli žít s postavami na sociálním okraji společnosti které rozhodně neznají rčení, že "Rodinu si nevybíráš". Moc hezkej film. ()
Hezky napsané melodrama Shoplifters se nese v podstatě ve velice podobném duchu, jako Cuarónova Roma, se kterou snímek zcela zaslouženě sdílel nominaci na Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Bez zbytečného patosu a sentimentu film prezentuje nelehký život velice sympatické chudé rodinky, která své osvojené děti mimo jiné učí umění zlodějskému po obchodech. Ve své podstatě se ale jedná o velice smutný film, jehož žal se však skrývá pod maskou milé a úsměvné atmosféry. Ta rodinka prostě přiroste divákovi k srdci. Všichni její členové jsou mistrovsky napsaní, plus vzájemné vztahy mezi nimi jsou uvěřitelné a nepůsobí lacině. Obzvlášť s těmi dětmi film pracuje skvěle. Na jednu stranu prezentuje krutou realitu sociálně slabých jedinců, plus zároveň stíhá vše sledovat (částečně) nevinnýma očima prcků, kteří závažnost a tíži rodinky vlastně ještě úplně nechápou. Jen docela škoda, že film to ke konci tak natahoval, se svým tempem mohl být tak o 20 minut kratší. Byť je Roma určitě lepší, i tak klobouk dolů. Aspoň tu nominaci si to definitivně zasloužilo. Lepší 4* ()
„DĚTI POTŘEBUJÍ MATKY…“ Sociální drama. Pomalý, s tím, že na konci, na konci vám (nám) jakože všechno dojde. Došlo. Je to smutný, ale… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film byl inspirován články o chudých, kteří kradou v japonských obchodech a má vzbudit diskuzi, co vlastně tvoří rodinu. 2.) Thx za titule „mindhunter29“ a „vasabi“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Včera po projekci jsem byl ještě rozhodnutý, že dám plnou. Při psaní recenze jsem si tím už tak jistý nebyl a nakonec tedy jen 80 %, ale rozhodně Zloděje doporučuju, i když to ani náhodou není film pro masy. Více zde. ()
"Raději jsem neměla ten román...." Japonské pojetí Oliwera Twista. Zloději samozřejmě kradou a učí krást, ale na rozdíl od svých britských kolegů jsou hodní obecně a zvláště na děti (podobně tak i okradení). Šhota Šibata krade - na rozdíl od Oliwera - bez odporu (duševního i fyzického), ale dokáže posléze říct, že už toho má plné zuby. Ostatně to nejpodstatnější známe. Děti (zmíněny Džó Kairi a Miyu Sasaki ve svých rolích) už aprioru vědí/ tuší, že pokrevní příbuznost je jim celkem k ničemu, pokud je rodiče přehlíží (ůmyslně volím mírné slovo), a naopak zlodějem není ten, kdo jim nekrade jejich duši - a tak ve adoptivní rodině raději tolerují krádež, podvod, prostituci a vraždu, než by doma se musely nechat srážet šikanou, posměchem a nedůtklivostí. ()
Reklama