BlacKkKlansman

Parádní comeback Spikea Lee. Látka pro něj jako stvořená a její podání je (nejen) z jeho strany bez zásadních chyb. Velmi divácká (a chvílemi opravdu hodně vtipná) retro krimikomedie a skvěle fungující socio-politický komentář dlouhodobě se angažujícího významného tvůrce (přál bych to vidět všem "slušnolidem", ale k těm se to zřejmě nikdy nedostane). Výborně napsané, natočené, brilantně obsazené - Jasper Pääkkönen (seriál Vikingové) je vynikající psychopatický fanatik a navíc vypadá úplně jak Michael Biehn zamlada. Spolu s Detroitem patrně nejvýraznější film o rasismu v Americe za poslední roky. 80 % (18.09.2018)

Chvílemi si říkáte, jestli to Spike Lee s tím aktivismem už opravdu nepřehání, ale pak přijde konec filmu a uvědomíte si s němým děsem v očích (v kině bylo mrtvé ticho), že to není jen film, ale po skoro 50 let pořád krutá realita. Mimo to se jedná o neuvěřitelný příběh o tom, jak se černoch infiltroval do KKK a to je samo o sobě důvod tenhle film vidět. Tou absurditou mě skutečně několikrát dostával do kolen. A John David Washington byl tak perfektní, že Hollywoodu pro jednou odpustím ten nekončící nepotismus. Jeden z nejvíce relevantních filmů roku. (13.09.2018)

Spike Lee přesně ví, jak divákovi podat příběh tak, aby ho zaujal (a zároveň si o daném tématu zjistil mnohem více). To poslední platí hlavně v případě, že o situaci v zahraničí nejste nikterak informováni, a strejdu Trumpa považujete za spasitele světa. Ústřední příběh, který stojí na Johnu Davidu Washingtonovi a Adamu Driverovi má totiž koule. I přes pomalejší začátek, který stojí spíše na zajímavě podaném dramatu navíc servíruje jednu libovou černo-humornou scénu za druhou (díky tomu zaujme širší masy). Mezi nejlepší scény filmu tak nepochybně patří Ronovo telefonování do klanu, či Davidu Dukeovi, pořízení klubové kartičky, nebo Flipovi návštěvy v ústředí. BlacKkKlansman tak věrohodně podává působivou kritiku lidské osobnosti plné předsudků a nenávisti. Když navíc na začátek a konec doplní i nějaké ty reálné záběry (se kterými se nijak nemazlí, ale předhodí je před vás náhle a surově), většina diváků mu to bez problémů "sežere". Proto jdu na jasných pět hvězd... (14.09.2018)

Kdy, když ne teď? Loňský útok v Charlottesville, vzestup afroamerických sil v Hollywoodu a samozřejmě zase jednou Trump. Spike Lee si vybírá vhodnou dobu k pojmenování stále přetrvávajího rasismu ve Spojených státech a k odvyprávění angažovaného příběhů volí své typicky silné zbraně - nenápadnou, místy až ledabyle působící režii, dialogy na hranici absurdity a humor. V několika scénách běhá mráz po zádech a Lee nikoho nenechává na pochybách, že tohle prostě umí. Charismatický John David Washington v hlavní roli ukazuje potenciál a rozhodně o něm ještě uslyšíme. Se standardně dobrým Adamem Driverem tvoří sympatickou dvojici, kterou si okamžitě zamilujete. Stejně jako fakt, že Spike lee je neskutečně chytrý filmař a drží se o krok před divákem. Po všech stránkách fungující lahůdka. (05.07.2018)

Svým způsobem velice děsivé svědectví z jednoho amerického vidlákova s jako vždy božím Adamem Driverem a hlavně režisérským fištrónem Spika Lee, který opět tne do živého (viz epilog). 130 minut je možná pro někoho moc, ovšem naštěstí se slovutnému režisérovi daří tempo udržet a úplně mě neztratit, takže jsem si tento krásně pojmenovaný film, na který jsem se od KFF těšil, poměrně dost užil. Redneckové zřejmě takovou radost neměli. (08.11.2018)