Muž so znakom smrti

Z trojice nejstarších a pro československé televizory legendárních Segalovek je tahle nejstupidnější. Nemůže za to ani dabing (netypicky Oliva místo Štěpničky), jako spíš, že protivníky jsou tentokrát woodoo kokoti, co neumí mluvit jinak než v infinitivech (asi český nápad). Celé je to takové jak počítačová hra pro malé děti, ty prostředí zásadních bitev, dredaři a zelené oči. Těžko ho zabít a Nico jsou jiná liga. (05.12.2017)

Perla akčních béček a moje určitě nejoblíbenější seagalovka. Z těch dávno zašlých blahých časů, kdy se Mistr ještě tolik netvářil jako mistr světa všeho a ve všem a zástupce Boha na Zemi. Ale lámání kostí mu už jde perfektně! A taky tenhle skvostnej kousek není jenom o Seagalovi. Skvělej je i jeho černej kámoš (vlastně pak už dva černí kámoši), skvělí jsou i všichni dredovatí jamajští opičáci se svou srandovní jamgličtinou a úplně ze všech nejskvělejší je jejich kápo Screwface se zelenýma kukadlama, čaroděj vúdú a obchodník kokešem velejemným. Tak tahle figura se fakt zatraceně povedla. Dodnes si vzpomínám na můj premiérový údiv doprovázený jemným metafyzickým zamrazením, když se jeho živá hlava objevila vedle jeho uříznutý mrtvý hlavy. Ovšem následný Stevenův zákrok "palce do vočiček - páteř přes koleno" už nerozdejchal. "Doufám, že nebyli trojčata". Dokonalá závěrečná scéna. A jako bonus parádní reggae pecka John Crow, kterou teď jedu už asi po pátý ve smyčce při psaní tohohle komentu. (27.11.2019)

Seagal jako nemylosrdný policajt. Láme vazy a končetiny Jamajčanům a srší jednu vtipnou hlášku za druhou (doufám, že nebyly trojčata). Souboje jsou perfektní a řekl bych, že v tomto filmu je Seagal v nejlepší kondici. Je fakt rychlej a s tou šavlí se fakt ohání a hlavy lítaj. Já a já být všude :-) 100% (02.08.2009)

Společně s Přepadením v Pacifiku jde asi o nejlepší film se Seagalem. Nekompromisní mlátička všech kdo se mu postaví do cesty – přesně tohle jsem na něm vždycky miloval. Nechybí pořádné „masakry“, Jamajčani se taky s ničím moc neserou a atmosféra měla správnou jiskru téměř po celou dobu svého trvání. To praskání kostí a údů prostě nikdy neomrzí… (11.04.2018)

V roce 1990 frčely v akčním filmu jamajské drogové gangy vyznačující se zlověstnou kombinací krutosti a woodoo folklórem. Našly si cestu do druhého Predátora a ve svém třetím filmu se s nimi musel mazat i Seagal, který měl čerstvě za sebou solidní komerční hit Těžko ho zabít, který při zanedbatelném rozpočtu 11,5 mega vydělal skoro 60 mega. Muž s cejchem smrti v lecčems připomene Seagalovu prvotinu Nico - hrdina provázaný s vládní agenturou (CIA bylo nahrazeno DEA), úvod v cizí zemi (po Vietnamu Mexiko, kde Seagal prožene mladého Danny Treja) a po přesunu zpět do Států hrdinu dožene minulost a on musí ze svého města vypráskat záporáky ohrožující jeho rodinu. Pár bitek, ve kterých Seagal předvede své aikido (rejža Little přiznal, že je jich ve filmu tak little, protože mu prý přišlo, že vypadají stejně a rychle se okoukají), nějaké to střílení, nějaká ta autohonička... A nezajímavý souboj na katany v závěrečné třetině, jež se odehrává na Jamajce. Tyhle rané seagalovky (s čestnou výjimkou Těžko ho zabít) mě nebraly už tehdy a neberou mě ani teď. (06.10.2007)