Nepredstaviteľné

Švédové natočili solidní směsici žánrů a nebýt první pomalé půlky, je to pecka jak sviň. Prvních čtyřicet minut je opravdu úmorně pomalých a myslím si, že pár diváků film i vzdají, jsou zde i dost nesympatické postavy, takže se na to kouká trošku zvláštně, ale potom jako by se změnil režisér a dějí se hodně šokující a oku lahodící věci míchající Katastrofický žánr s Thrillerem a Mysterióznem. Švédové natočili opravdu odvážný kousek, kde se dějí nepříjemné věci, ale příčinu hrozby neprozrazují,čímž jsou originální, ale posledním záběrem imho riskují globální světovou válku. Každopádně vizuálně je film natočen velmi schopně, hudba připomíná Hanse Zimmera, Akce je podána velmi realisticky a je jí nečekaně dost ( Mrtví ptáci padající z oblohy, četné bouračky, padající vrtulníky, likvidace v elektrárně s jedním velmi solidním fightem a drsné velkolepé finále) je to i hezky napínavé a funguje atmosféra, která těží z divákovy nejistoty, takže prvků na chválení je zde opravdu mnoho, jen škoda té první půlky, která lehce kazí dojem. Přesto obdivuhodný počin. 75% (08.11.2018)

Zvláštní komglomerát. V podstatě se od samého začátku nacházíme ve světě rozkladu, jehož středem je dezorientovaný mladík Alex, který řeší své libidinózní a oidipovské problémy pozdě a špatně. (Vlastně ještě hůř než antický Oidipus, který nevěděl, proti komu bojuje.) Je rozhodnuto ještě dříve než (jak zpívá Bob Dylan) a hard rain's gonna fall. Jako by se postupně zhmotňovala a zhutňovala paranoia, jíž jsou všichni aktéři více či méně postiženi. Crazy Pictures se tu mohli projevit bez zábran, a také to udělali. (05.04.2022)

Věrohodná a mrazivá ukázka toho, jak by asi mohlo probíhat spiknutí a napadení národa (nechci prozradit kým a proč) s kvalitním napětím, solidními efekty a dostatečně funkční dramatickou linkou o rozvrácené rodině. Mírně mě rozptyloval snad jen fakt, že ve chvílích, kdy by postavy měly držet nejvíc pohromadě, na sebe stále vytahují letité křivdy a rodinná traumata, čímž neustále sabotují potřebnou spolupráci a hází si klacky pod nohy - no možná je to metafora toho, že Švédi v době krize neumí držet pohromadě, možná. V každém případě je The Unthinkable solidně mrazivá a nápaditá podívaná bez jednoznačných hrdinů a poražených, ale za to s jednoznačným politickým poselstvím. [Sitges 2018] (19.10.2018)

Severská podivnost, kde táta je magor a syn mešuge. Jak se asi má člověk s postavami ztotožnit, když jsou to naprostí blbci? A jakmile dojde k útoku, tak postavy rozhodně na své problémy nezapomínají. Ba naopak, konflikty se ještě zostřují. Dvě hvězdy za slušný vizuál, dobrou hudbu a pár scén, mezi nimiž vyzdvihnu karambol na mostě, pády vrtulníků a mlhu s deštěm. Jinak ztráta času. (16.09.2021)

Jestli si Švédové za něco zaslouží pochvalu, tak jsou to efektní bouračky aut či vrtulníků a jistá měřítka snesou i nějaké ty přestřelky. Jenže všechno ostatní je špatně. Záměr přiblížit diváka co nejvíc postavám a nechávat ho společně s nimi v nevědomosti tady jistě vyšel, ale mě to občas strašně štvalo. Alespoň nějakou nápovědu bych uvítal. Nepovedly se ani osobní linky hlavního hrdiny. Pokud by se jednalo o rodinné a partnerské drama s katastrofou v pozadí, tak by to bylo OK, ale to by obě linie musely dostat větší prostor. No a nakonec mi lezl na nervy i Nordenrot v titulní roli, který buď čuměl jak vyoraná myš, nebo se tvářil jak kdyby mu uletěly včely. Zklamání. 30% (18.11.2018)