Také krásne šaty

"Každý nový film režiséra Petera Stricklanda je s netrpělivostí očekáván..." Tak to mi je novinka, ja som doteraz to meno nikdy nepočul, a to poznám aj takých režisérov ako Jirka Mádl alebo Tomík Magnusek. Po vzhliadnutí tohto snímku mi je ale jasné, že počet filmov, ktoré som od tohto chlapíka videl ostane dlhodobo na čísle 1. A vy, ktorý máte to šťastie byť stále na nule, snažte sa ju uchovať čo najdlhšie. Je to maximálne negustovné dielo. Respektíve ak máte chuť na menštruačnú krv a pri tom radi onanujete, nech sa páči, po polhodine zažijete vyvrcholenie. (19.09.2019)

Takový měl film potenciál a stejně si po shlédnutí říkám, že bych byl radši kdybych ho nikdy neviděl. Hororové prvky filmu jsou předvídatelné a divné, zápletka velmi slabá a komediální prvky nedostačují na jakékoli zlepšení kvality. Navíc je film přehnaně dlouhý a tak se zde většinu času ani nic neděje. Pak když to vypadá, že nám osvětlí něco o majitelích obchodu nebo proč se tohle děje, tak nám jen nabídnou pošetilou scénu kdy nesmyslně dlouze a detailně umývají figuríny a starý dědek se u toho sexuálně ukájí. Bída 40% podle mě odpovídající hodnocení (druhá polovina byla lepší) (10.11.2019)

Tedy čekal jsem poněkud masožravější šaty nebo alespoň jakousi obdobu Upíra z Feratu, nakonec jsem byl ale vcelku spokojený. Rudé šaty se natolik sblíží se svým majitelem, až ho připraví o život. A proč? To je vysvětleno v závěru filmu, když se malý výtah spouští do podzemí. Snímek připomíná evropskou kinematografii sedmdesátých let, kdy především v Itálii, Francii, ale i Španělsku či Anglii vznikaly podivné, neobvyklé a bizarní filmy. Nejzajímavější a nejtajemnější postavou je Miss Luckmoore (Fatma Mohamedová). Jedny z nejlepších scén pro mne - zuřivá pračka, snímání paruky, omývání figuríny, oheň a tajemství v podzemí. Vizuálně místy uhrančivé s výbornou hudbou. Film pro menšinové publikum se s běžným divákem nejspíš mine. (23.10.2020)

Umělecký brak, leč pořád brak. Vizuálně uhrančivá pocta osmdesátkovým béčkovým hororům o vraždících předmětech a italským giallo krvákům se i přes přítomnost několika pozoruhodných nápadů místy neskutečně vleče (dvě hodiny jsou vážně na tento typ filmu příliš, nějakých plus mínus 80 minut by bylo daleko schůdnějších) a celkově jde i kvůli triviálnímu příběhu, na nějž jsou následně navěšeny další nahodilé a nikam nevedoucí motivy, především o video-artovou retro přehlídku bizarních scén a momentů, které jsou sem tam natolik šílené a ujeté, že se jim zkrátka nedá nesmát (nebo alespoň kroutit hlavou, pochechtávat se a podivovat se, co se honí tomu Peteru Stricklandovi hlavou a na jakých drogách zrovna jel, když tohle vymýšlel). (04.07.2019)

Takové nudné cosi, co ani samo neví o čem chce vyprávět a o co vůbec chce sdělit. Teda jo, v první polovině se tam rozjel celkem zajímavý děj, který mě aspoň trochu zaujal, i když jsem se u toho nudil, bohužel v druhé polovině to po jednom hodně blbém "zvratu" šlo celé do kelu a v tom filmu se začalo dít něco jiného, než doposud. Je tu pár zajímavých scén a sem tam je něco i vtipné, kameru to má dobrou a herecké výkony taky, ale pak už mě to nijak víc nezaujalo a jak už jsem psal, dost mě to celé nudilo. Dvě hodiny jsou na takový film strašně moc a podle mě se ta režisérova bezradnost projevila pal v druhé polovině. Hlavně mi ale vadí, že nevím, co mi film chtěl říct. Asi to celé byla jenom jakási lartpourlartistická přehlídka bez žádného hlubšího významu, jenže ani ta vizuální stránka mě zas tolik nezaujala. EDIT: Po druhém zhlédnutí jsem to víc bral vizuálně a v tomto ohledu musím uznat, že to vypadá nesmírně působivě a atmosféricky, zvlášť když to míchá prvky gialla s otevřeným surrealismem. Bohužel stejně jako u giall mi vadí, že ta mysteriózní atmosféra k ničemu zásadnímu nevede, prostě jen je a prostě nějak skončí. A čím delší takový film je, tím hůř se sleduje, když negraduje. I po druhém zhlédnutí mi vadí, že fakt, že hlavní postavou jsou červené šaty, se dozvím až lehce za polovinou, kde už přilnu k osudu (do té doby) hlavní hrdinky, které jsem zase držel palce, ale zase jsem se musel smířit s tím, že rychle umře. A pak už se vše jen opakuje, až do nijakého konce. Za perfektní formu ty tři hvězdy dám, ale ta scénáristická mnohovýznamovost, ve které lze najít naprosto všechno a zároveň nic, mi přijde vyloženě odfláklá. 3* (07.03.2020)