Tajemství hradu v Karpatech

Kde jsou ty časy, kdy se točily tak skvělé komedie. A tahle geniálně ujetá parodie a současně svérázná pocta verneovkám neztratila ani po letech nic ze svých kvalit. Je zábavná, svižná a bez jediného hluchého místa. Poskládaná ze scén a obrazů, které jsou jeden lepší než druhý, promyšlená do posledního detailu a skvěle vygradovaná do geniálně ujetého finále, ve kterém nechybí ani smrt basou. Podívaná narvaná bizarními vynálezy z dílny osobitého Jana Švankmajera, brilantními dialogy a skvělými hláškami, kterým dodávají nezapomenutelnost jiskřivé herecké výkony všech zúčastněných. Od Dočolomanského, Kopeckého, Hrušínského a Hartla až po epizodní role jadrných vesničanů. Tož karbonizujte koksohydráty, termujte nukleáry, akcelerujte moderáty, ohřejte mi párek a až řeknu krleš, vezmem to šturmem. (29.11.2014)

Časy se mění. Jako malý chlapec ;o) jsem tento film žral se vším všudy a byla to pro mně jasná 100% záležitost. Postupem času se hodnocení snížilo na 80%. A dnes? Ať to beru z jakékoliv strany, tak mi z toho nevychází lepší hodnocení než 60%. Až na pár dobrých vtípků a pár výborných fíglů (sekvence alá staré grotesky etc.) ve mně tento film nic nezanechal. Se vší úctou ke kvalitní české kinematografii dávám 60%, ale přiznám se: bojím se na ten film podívat znovu. (29.11.2004)

Jáj, že ja som si to zase púšťala... Ako keby som zabudla, prečo som dala také nízke hodnotenie. Ani na druhýkrát ma to neoslovilo. Miestami bolo treba trochu zapchať uši, niekedy zase prižmúriť oči, aby sa ten skvost dal bez ujmy dopozerať. Brněnský hantec mi až tak nevadil, ale tie udělátka... a pritom v Adéle to u mňa fungovalo na 100%. Niekde sa stala chyba. (01.12.2016)

Ten film je hlavně o hláškách, kterých je fakt hodně a téměř všechny jsou nezapomenutelné. Na tu stylizaci humoru jsem asi nebyl úplně připraven, nebo mi prostě zkrátka ne zcela sedí. Ze začátku byla super, ale ke konci jsem jí byl už mírně řečeno přejeden, ostatně stejně jako tou operní árií, kvůli které nebudu moci dneska usnout. (10.10.2007)

Klasický příklad klasicky zfilmované verneovky, která dala světu nové klasické dílo. Je-li ve filmu přebírání a dalších věcí přesmíra, jsou dvě možnosti: buďto hrozí utonutí v eklekticismu a epigonství, nebo se zrodí nová kvalita. V případě Lipského spatřila světlo světa nová téměř geniální adaptace, jejíž inspirační půdorys dalekosáhle přesahuje původní Verneovu stejnojmennou literární předlohu. Invence gagů, osobitost nově vytvořeného nářečí, opravdu démonický vynálezce Hrušínského, to všechno dává filmu oproti literární předloze širší i členitější půdorys a pevnější základy. Jedinou potenciální slabinou tohoto typu hraných filmů zůstává jejich nárok na divákův rozhled a vzdělání. Těm, kteří touto pomyslnou Scyllou a Charybdou projdou, se nabízí nevšední zážitek a trvalé obohacení nehynoucími vzpomínkami a asociacemi. Pro soudné, vzdělané a moudré to znamená mnoho. Často všechno. (05.11.2007)