Slepice a kostelník

Nejhorší Burianův film ! Vrchol trapnosti ! Ponížení samotného Buriana, který se po letech nuceného odloučení vrací na filmové plátno jako záškodník ! Zřejmě jen kvůli Burianovi vyšel tento snímek i na DVD, jiný důvod nevidím. Kromě pohádky Byl jednou jeden král a filmu Nejlepší člověk nám po roce 1945 česká kinematografie už bohužel moc kvalitního s Burianem nenadělila. (14.01.2009)

Československý komediální film popisující situaci při zakládání jednotného zemědělského družstva na vesnici v uherskohradišťském regionu, čemuž odpovídá mluvený projev postav ve zdejším nářečí. Zámožný velkostatkář Voznica (V. Řepa) by rád zastavil založení tohoto produktu komunistického režimu a k tomu účelu využívá záškodnických služeb místního kostelníka Kodýtka, po němž požaduje, aby tuto budovatelskou činnost sabotoval a vnášel mezi obyvatele obce sváry. Onoho popleteného a nepříliš chytrého kostelníka nehrál nikdo jiný než V. Burian, pro kterého to byla první poválečná role, a komik ji přijal, aby si udobřil režim a mohl pokračovat v herecké kariéře. Přestože je postava hloupého kostelníka diametrálně odlišného rázu, než jsme byli u V. Buriana zvyklí, lze nalézt i v této poměrně ponižující roli prvky neobyčejného komického nadání. Zejména ve scéně, kdy Burian ukazuje svému komplici, malému chlapci, stroj na rozmnožování tiskovin určený k výrobě letáků šířících protidružstevní nálady nebo když vyšlo najevo Burianovo záškodnictví v podobě vytopení sklepa sedláka Pěknici, jsem se pobavil. V závěru pod dozorem příslušníka SNB J. Beka dochází k napravení prostoduchého kostelníka Kodýtka do správného budovatelského smýšlení a jeho veřejné kání před nastoupenou vesnicí mi obrazně připomnělo stejnou situaci, v níž se herec ocitl po únorovém převratu a potřeboval si udobřit soudruhy. Kromě unikátního vystoupení V. Buriana v budovatelském filmu mě zaujala i místní folklorní slavnost plná lidových písní a tanečníků v krojích. Ve filmu se objevil O. Korbelář jako sedlák Pěknica, J. Štěpničková coby jeho žena zpočátku nekompromisně stojící proti vstupu do družstva nebo L. Lipský v jedné z prvních rolí představujícího brigádníka provokujícího družstevníky na dožínkách. V malých rolích dalších brigádníků se ukázal J. Kemr a B. Švarc. Filmový debut geniálního O. Lipského se pochopitelně nemohl vymanit z požadovaného černobílého vidění světa, praktiky velkostatkáře podkopávající důvěru obyvatel v socialistické zřízení byly překaženy a do společného zemědělského družstva tak s nadšením vstoupili všichni ostatní občané. Pro úplnost dodávám, že slepice vyskytující se v názvu filmu měla přesvědčit paní Pěknicovou, aby zmírnila své negativní stanovisko na družstvo, neboť měla tento druh drůbeže v oblibě a její muž jí daroval celý koš kuřat narozených v družstevních podmínkách. (06.01.2020)

Jasně není to žádná bomba a možná, že moje hodnocení není úplně adekvátní, protože na komedii jsem se moc nenasmál, ale smát se musím nad oficiálním obsahem distributora. Ať každej říká co chce, tak Vlasta je borec i v budovatelský komedii a jeho záškodník neumětel strká svým projevem suverénně zbytek osazenstva do kapsy a, že v tom hrál bych mu nevyčítal tak jako někteří chytráci tady. Proboha vždyť to byl herec a tímhle se živil, tak co měl jako podle vás dělat? Jít se pást? Takže se zavřenýma očima to průměrný hodnocení nakonec dám.50% (08.08.2019)

V anotacích k tomuto snímku se můžeme z několika zdrojů dočíst, že jde o nejostudnější film s Vlastou Burianem. I když se může toto označení na první pohled jevit jako relativní, neboť aniž bych někomu vnucoval svůj názor, vůbec nejsem obdivovatelem československé prvorepublikové kinematografie a filmů s Vlastou Burianem nevyjímaje, po absolvování tohoto snímku je skutečně zřejmé, že nic horšího už Burian natočit nemohl. Má jít o komediální a odlehčený pohled na vznik a rozvoj vesnického JZD a o sametové vypořádání se s těmi, kteří si užitečnost družstva uvědomili až pozdě. Výsledkem je však taškařice s neuvěřitelně se pitvořícími herci, v čele právě s Vlastou Burianem, kdy úsměv na tváři vyvolává leda úroveň a výsledný efekt tohoto díla, nikoliv už samotný obsah a záměr tvůrců vytvořit vtipnou komedii. Režisér Oldřich Lipský naštěstí svou reputaci napravil pozdějšími komediemi, které se u nás staly kultem, pokud však jde o pomocného režiséra Jana Strejčka, který bývá uváděn jako spoluautor, ten se posléze ještě prezentoval pouze režijním podílem na televizním filmu z roku 1971 „Svatba Krečinského“ a pak se zcela po zásluze ztratil neznámo kam. Ale u filmu jsem se bavil výtečně, né že né:-) (23.11.2012)

První hodina filmu je, bohužel, dost plytká a nezábavná a navíc totálně doražená nesnesitelně uřvanou/hysterickou Štěpničkovou a v podivně nevýrazné roli plácajícím se Burianem, který tu první hodinu nemá vlastně co hrát. Avšak poslední půlhodina diváka bohatě odmění - děj dostává konečně spád a konkrétní obrysy a herecké příležitosti, a tím i výkony, stoupají o několik levelů výše. Moravské nářečí nemám ráda, "tahá mi to uši", ale místní kroje, folklór a lidové tradice jsou přepychové. 60% ...Bonusy na dvd: zatímco Bohumil Švarc hovoří o filmu velmi inteligentně a rozumně, Lubomír Lipský dokazuje, že to byl odporný podvrat´ák a převlékač kabátů a že dobrý herec není zdaleka zároveń také inteligentní a charakterní člověk. (17.04.2024)