Muž z prvního století

"Po odumření státu, po historicky nevyhnutelném vítězství komunismu, nezkřiví již kapitalistické výrobní vztahy páteře lidí. V budoucím světě bude všechno správné, hrdé, důstojné, efektivní, plné lásky, tepla a vůbec rozumně zařízené. Z takových věcí, soudruhu Lipský, si legraci dělat nemůžete, na nich nelze nalézt nic směšného!" "Dobře soudruhu tajemníku, všechno zesměšnítelné a zesměšněné bude představovat maloměšťák Kopecký, sedlina buržoazních přežitků, imperialistický nohsled, melouchářský oportunista, příživnícký floutek a notorický flákač." +++++ A tak se Kopecký v prostředí těch nejnudnějších soudruhů patronů snažil a snažil, ale přes veškerý talent a nasazení sám na dělání srandy jen načtvrt stačil. Již nikdy se Lipský nevrátil do období splněných proroctví marxismu-leninismu. Dobře udělal. Točit komedii o něčem, z čeho si střílet NESMÍTE, nejde. +++++ Shovívavě nabídněme ještě dva možné výklady. Za prvé: "S odumřením státu odumře i humor, všechno ztratí jiskru. S komunismem zvítězí nekonečná nuda." Za druhé: "Kopecký představuje postavu dnešního socialismu. Ne kapitalismu, socialismu. Jaké kouzlo promění takové lidi za 500 let v dokonalé?" Indicie pro tato čtení se žel dovedně skrývají, příliš dovedně. (15.01.2019)

Je to taková "kritika doby" a postava Josefa byla Miloši Kopeckému napsaná na tělo a výborně si s ní poradil. Film byl původně natáčen pod názvem Zavinil to Einstein ale nakonec byl změněn. Režisér Oldřich Lipský nakonec jméno známého fyzika použil ve filmu: Zabil jsem Einsteina Pánové. Při natáčení pomáhala artistická rodina Berouskových. Sympatickou psychiatričku Evu hrála Anita Kajlichová, která působila v souboru Laterny Magiky ovšem hereckou kariéru neudělala. Na filmu se dále podíleli architekt Jan Zázvorka, trikový kameraman Vladimír Novotný a výtvarnice kostýmů Ester Krumbachová. (25.12.2008)

Úžasný herecký koncert Miloše Kopeckého, jako typického čecha - úlisného a falešného požitkáře. Pomluvami a podrazy se mu téměř podaří rozložit dokonalou společnost bez válek, peněz a osobního vlastnictví. Na některých místech je vidět tlak na černobílé vykreslení socialismu, ale na druhé straně se skví geniální "hlouposti" jako jsou ŠkodaLety, automat na jídlo jež dává místo knedlíků humry, číslování vkusu atd, atd... (23.07.2006)

,,Přistaňte mi na raketárně ve Strakonicích!" Když jsem film poprvé viděl ve druhé polovině 80.let a zaslechl tuhle větu, málem jsem spadl ze židle. Ve Strakonicích jsme totiž měli raketové vojsko se sovětskou posádkou, dle mínění většiny i s jadernými hlavicemi... Mám pocit, že se pak někdo ozval a jestli si dobře pamatuji, do roku 1989 se už film v TV neukázal. Ve své době úspěšný film - Cena Československé kritiky 1962 a Cena za veselohru na festivalu v Košicích. Dnes průměrný snímek odpuzuje mimo jiné představou komunistické společnosti v budoucnosti. Nejsou války, peníze ani nenávist, jen lidská práce - lidi totiž ohromně baví... (20.03.2011)

Velmi podřadná scifikomedie, kterou nezachránil ani Miloš Kopecký díky velmi trapnému komunistickému scénáři. Komediální scénky jsou komedii velmi málo podobné, je to vytažený sopel z paty, kterému se měli diváci smát a být vděční, že jsou za oponou směrem východním. Budovatelské filmy s Otomarem Krejčou vysloveně žeru a když se tam objeví Jiřinka švorcová v montérkách, tak štěstím doslova pláču. Toto je ale tak nesmírně pitomé, že jsem vydržel 13 min. (05.07.2012)