Muž z prvního století

První polovina byla podle mě dost dobrá a zajímavá. Měla vtipné momenty, bavilo mě zjišťovat, jak vypadá život v budoucnosti a docela mě to i bavilo. A pak přišla druhá polovina, která mě nudila, vtipné chvíle tam pořád byly, ale začaly se objevovat i ty trapné a jelikož se ten film dost pomalu posouval, poněkud mě to nudilo. Navíc svoji myšlenku ten film říká strašně doslovně. Ale jinak se mi to docela líbilo a být druhá polovina záživnější, dost příjemně by se na to koukalo. Asi bych i rád viděl něco podobného jako čisté drama (což už jsem asi i viděl). 3* (02.05.2020)

Rozporuplné vyznění ohlasů komentátorů tohoto fóra překvapuje především svou relativní početností, a to u filmu, který zanedlouho oslaví své padesátiny. Atmosféra jednašedesátého roku, poznamenaná prvním vzletem člověka do vesmíru i poněkud voluntaristicky pouťovým optimismem programu chruščovovského XXII. sjezdu KSSS (1961), bezstarostně blouznícího o rychlém vybudování komunistické společnosti, se i zde nemůže neodrazit a je hlavním zdrojem nemalých rozpaků, které MUŽ vyvolává. Tenký led, po němž se MUŽ pohybuje, led současně krotké komunální satiry, nápadité sci-fi i jiskřivých hereckých výkonů, jimž vévodí špičková kreace Miloše Kopeckého, nese podle mého názoru i tak více kladů než slabých míst. Podobně jako obdobně koncipované veselohry a komedie KRÁL KRÁLŮ nebo AŽ PŘIJDE KOCOUR a několik dalších děl z této zlomové doby mezi schematismy svázanou tvorbou padesátých let a nástupem české (československé) filmové vlny let šedesátých nabízí jakoby přes dvojí zrcadlo pozoruhodný pohled do bezútěšné reality do krize se propadajícího režimu (v jiném úhlu ho podává televizní seriál ELIŠKA A JEJÍ ROD). Budoucí bezrozporná idyla budoucí komunistické společnosti tu nevadí stejně jako v rozverných NÁVŠTĚVNÍCÍCH z let osmdesátých. Uvědomíme-li si tyto nesnadné kontextové i tvůrčí souvislosti, pochopíme, že MUŽ nepochybně patří do špičky naší filmové tvorby hraného filmu, jak nepřímo naznačuje celá řada pozoruhodných jmen, zastoupená mezi jeho tvůrci. (27.08.2007)

Velmi podřadná scifikomedie, kterou nezachránil ani Miloš Kopecký díky velmi trapnému komunistickému scénáři. Komediální scénky jsou komedii velmi málo podobné, je to vytažený sopel z paty, kterému se měli diváci smát a být vděční, že jsou za oponou směrem východním. Budovatelské filmy s Otomarem Krejčou vysloveně žeru a když se tam objeví Jiřinka švorcová v montérkách, tak štěstím doslova pláču. Toto je ale tak nesmírně pitomé, že jsem vydržel 13 min. (05.07.2012)

Úžasný herecký koncert Miloše Kopeckého, jako typického čecha - úlisného a falešného požitkáře. Pomluvami a podrazy se mu téměř podaří rozložit dokonalou společnost bez válek, peněz a osobního vlastnictví. Na některých místech je vidět tlak na černobílé vykreslení socialismu, ale na druhé straně se skví geniální "hlouposti" jako jsou ŠkodaLety, automat na jídlo jež dává místo knedlíků humry, číslování vkusu atd, atd... (23.07.2006)

Celkem příjemně mě tento film pobavil. Je to utopistická vize o budoucnosti bez překážek pro všechny. Kde už ani nerozhoduje kapitalismus, či socialismus. Samozřejmě, že díky místu vzniku, musel zvítězit socialismus, ale vzhledem k tomu, že ti lidé museli urazit obrovskou vzdálenost při změně myšlení, je jedno, jestli jde o to, či ono. Tento utopistický ráj je konfrontován se součastností, když se do roku 508 po sputniku (to je přibližně polovina 25. století) omylem dostane muž ze současného socialistického státu. A naplno se projevují myšlení i jednání člověka postiženého daným systémem a "konzumem". Pracuje se jen z nutnosti a z důvodu, aby člověk obdržel peníze, které může směnit za věci. Když se něco nabízí zdarma, neptáme se a bereme všechno. Hlavní roli člověka z prvního století fantasitcky ztvárnil Miloš Kopecký. Člověka, který si rád užívá zájmu a výhod, ale v tom mu nikdo nerozumí. Nakonec utíá pryč, protože je sám se svýma vlastnostma spokojen a nikdo mu nemůže závidět. "však si ty svoje možnosti můžou nechat, když je má každý." Výborná satira na stav socialistické společnosti, kde se hlavně kradlo. Kdo nekradl, ani nijak jinak neochcával všechno, byl blbec. Pobavil mě ještě Otomar Krejča v roli akademika, který nechtěně a sladce zlehčoval všechny touhy a přání Muže z prvního století. a Lubomír Lipský v roli montéra, který Muži z prvního století plní všechna vrtošivá přání. Příjemně satirická komedie. (14.12.2009)