Muž z prvního století

Oldřich Lipský svou éru bláznivých komedií nenačal zrovna dobře. Bohužel tohle je dnes již dost vyvětralá satira, jejíž myšlenku mnohem lépe využil o dvanáct let později Woody Allen ve svém Spáči (když už jsem u té inspirace, mám dojem, že i Jirešův "Velký Malíkov" se tomuto filmu chtěl vyrovnat, ale vzhledem k propadu díla se o něm bavit dále nebudeme) - například mnohem lépe mi sem pasoval Allenův nerdismus než Kopeckého extrémní češství, které mě v některých scénách iritovalo. Stejně tak to vykreslení budoucnosti mi v americkém díle přišlo mnohem sympatičtější, a to i po stránce extrémní orwellovské totality. Jediné, co nezklamalo, byla (byť monotónní) hudba Zdeňka Lišky, ale bohužel mi nestačí ani to, ani fakt, že se jedná snad o první tuzemský pokus o sci-fi. 40% (24.05.2010)

"Musíme se podívat na mapu, kde ležel Tuzex." Dříve, než zvítězil socialismus v Lucemburku, se lidé neměli rádi, povyšovali se nad druhé, záviděli si a práce je netěšila? To muselo být hrozné, ještěže tohle se naší civilizace netýká. Nicméně já jsem hrozně rád za to, že mi čalouník Josef vysvětlil tu dávnou minulost, ve které neměl rád rasisty, Židy a černochy. A ať je to, jak chce, tak mě dokáže muž z prvního století kdykoli pobavit, i když musím uznat, že mu v závěru dochází šťáva. (08.02.2017)

Herecký koncert Miloše Kopeckého, který ani 508 let po Sputniku nezapře svůj "osvědčený šarm". V beztřídní společnosti začne statečně shromažďovat majetek, škodit, závidět, chlastat a vůbec to rozjíždět na všech frontách, jen aby z pobytu v jiném čase vytřískal maximum. Scénář v podstatě neexistuje (je velmi prostinký), z pobytu sobeckého maloměšťáka z 20.století v dokonalé budoucnosti bez špatnosti však vyplývá dlouhá řada dost vydařených vtipů. Navíc stavby, zvuk a animace jsou natolik prehistorické, že rámec komedie ještě podtrhují. Kopecký řádí jako tajfun, zábava jak má být. Když prchá v raketě zpět do 20. století, vykřikne ještě: " Na co jsou mi vaše možnosti, když je mají všichni!". 80% (19.10.2011)

Sci-fi blbinka, ktorá v archíve trochu zapadla prachom a tak je pomerne neznáma. Zachraňuje ju hlavne Miloš Kopecký svojím nonstop hereckým výkonom, keď ani na chvíľu nezíde z obrazu. Od absolútne prvého čs sci-fi netreba čakať zázraky, ale nie je to ani žiadny průser. –––– Jsem rád, že jsem poznal lidi. I když mají kulatou chlupatou hlavu. (02.11.2019)

Český občan (tupý buran v podání excelentního Miloše Kopeckého) v roce 1961 omylem odletí v raketě do kosmu, z kterého se vrátí do roku 2465 (508 let po Sputniku1) ve společnosti superinteligentního mimozemšťana zvaného Adam. Nápad je převelice zajímavý a zpracování až skoro nadčasové. Vždyť ve filmu vidíme prvky Total Reccal nebo Pátého Elementu a principiélně i Planety opic. Ovšem film selhává především v rámci komedie a ideologie. Ta se z dnešního hlediska jeví jako idiotská. Nemůžeme však hanět tvůrce pro jejich ideologický scénář. V té době buď sami věřili, že budoucnost patří utopické socialistické společnosti (nebyli by první, viz. H. G. Wells) nebo prostě museli věřit. Kdyby chtěli skutečně společnost kritizovat, pochybuju, že by film vznikl a zda by tvůrci nepoputovali rovnou na Sibiř. Ve filmu jinak padne několik vtipných replik a několik nápadů také stojí za zmínku, ale nutno poznamenat, že v té době vznikly i lepší filmy i bez tolik okázalých efektů. (13.06.2011)