Limonádový Joe aneb Koňská opera

Oldřich Lipský byl prostě mezi našimi režiséry opravdový bůh. Nepamatuji si snad na žádný jeho film, který by mě snad nějak zklamal. Tato westernová parodie se stala nesmrtelnou, stejně jako sám tvůrce. Mělo to slušný příběh, písně i kvalitní herecké výkony – takže co víc si může divák přát. Snad jen trochu Kolalokové limonády… Květa Fialová a Olga Schoberová byly úchvatné a Karel Fiala jakbysmet. Takže „palec hore…“ a na tento klenot československé kinematografie se vždy podívám rád znovu. O tom sakra žádná… (19.11.2018)

Možná kdybych se napil tý kolafoly nebo co to bylo za sračku, co tam Joe poměrně tvrdým kapitalistickým způsobem každýmu vnucoval bych se bavil, ale takhle u pivečka se žádná grande legrande nekonala. Nicméně herecké výkony zejména panů Hlinomaze a Kopeckého ruku v ruce z krásou Olgy Schoberové dělají z filmu koukatelnou záležitost. Rád bych zmínil, že právě tento film znamenal zelenou českému kaskaderství. Parta kolem Jardy Tomsy hned na začátku své "profi " existence předvedla vynikající kaskadérské kousky. (30.09.2007)

Tak tohle je naše klasika, naše světově proslulá a veleúspěšná parodie na americké westerny. Skvělý nápad s tehdejší hereckou elitou, na kterou jsem právem hrdá. Kopecký jako padouch, Fiala jako zapřísáhlý abstinent a odpůrce všeho alkoholického, překrásná Květa s Olinkou Shoberovou a tak bych mohla ve výčtu pokračovat dál ... Kdykoliv se na tuto filmovou perlu velmi ráda podívám a není možné, aby mi někdy tahle opera zevšedněla už jen díky originálnímu pojetí, humorným hláškám, které s chutí používám. Také díky úžasným skladbám a písním, kdy se já obzvlášť těším na Matuškovu V Lincolnu loňskýho roku, film jistě získává na své nesmrtelnosti. (27.06.2014)

Při vědomí toho, že doposud Lipský stál akorát za naprosto rozbitými socialistickými sračkami, se může jevit obsahová i formální bravura Limonádovýho Joeho dost překvapivě. Nicméně při detailnějším vyšetření je vidět, že za tím stojí primárně Brdečkova předloha, vysoustružená stovkami divadelních repríz, která ještě vychází z českého uchopení westernů v rámci tehdejších trampských subkultur a rodokapsových příběhů. V době premiéry filmu bylo postavě Limonádový Joe již téměř 25 let a mnoho zdejších herců již s ní bylo spojeno divadlem dávno předtím. Zároveň je tenhle film vlastně prvním českým kaskadérským filmem (navíc v době, kdy se kaskadéři snažili jako povolání ustanovit, takže šli do všeho), což zřetelně dalo filmu velkou míru svobody během natáčení, protože ti chlapi fakt padali ze šesti metrů po zádech a seskakovali ze střech v botách na podpatku, takže nebylo třeba uchylovat se k různým střihovým trikům. A Lipský, který minimálně díky svým cirkusovým zkušenostem, byl alespoň režisér, který věděl, že z fyzického hlediska toho lze chtít po těhle lidech víc, než by si dovolili říct jiní. Co ale pořád nechápu je, jak přišel tento dosavadní břídil s tak perfektním a na rok '64 dost přelomovými záběrovými kompozicemi (odhalování skrytých informací v druhém plánu, práce s odrazy), které navíc téměř vždycky využije pro dobře vystavěný vtip. U který komedie ze 60. let, na kterou se díváte po padesátý sami doma se pořád smějete nahlas? (01.05.2022)

Hogo Fogo mezi parodiemi i westerny. U filmů Oldřicha Lipského mne pro komentář málokdy napadne něco smysluplnějšího, než použít některou z filmových hlášek. Takže noci začínají být chladné, tož si beru teplé prádlo (samozřejmě černé, neboť mstiteli sluší lépe tato) a skrze Fatamorgana Walley si to namířím rovnou do "Kloboukového Města" na pořádnou lihuprostou alkoholickou Whiskolu, po jejíž konzumaci vyléčím sobě rány, šoky, kuří oka, pomiluji Arizonskou pěnici zadarmo, odstřelím svým prokladě nízko u boku zavěšeným "smithandwessonem" nějakého toho vrtáka a nakonec snad vyhraji na burze 5 milionů? - ne, miliard dolarů. A vůbec, "žabaři, žádná mrtvola." Tak servus, blonďaci. (29.10.2005)