Hvězda jede na jih

Tyhle filmy jsou všechny na jedno brdo. Ale záběry jsou hezké, tedy jen některé, a občas je to i legrace. Hudba nestála za nic, ani písničky se mi nelíbily. Jugoslávsky neumím, ergo mi některé dialogy naprosto unikly. Takže plus za kameru a toho malého chytrolína a to je vše. Ale to nedá dohromady ani těch pomyslných 20%. (01.10.2016)

Nenáročné dílo na způsob západních hudebních muzikálů se zpěvy, tancem a určitým humorným zlehčením. Zde je navíc i cestovatelský rozměr se skvosty architektury a historie, jako je Diokleciánův palác ve Splitu a město Dubrovník. Herecké obsazení je velmi kvalitní, bohužel se to nedá říci i o ději, který je spíše naivní a někdy snad i hloupý. Cesta hudebního souboru a normálních turistů z Prahy na mezinárodní hudební festival v Dubrovníku ve stylu nenáročných komedií o nehodách, náhodách, míjení a šťastného vyústění. A to i s romantickou třešničkou. Z postav: zpěvačka Soňa Klánová (Gordana Miletić, s hlasem Aleny Kreuzmannové, při zpěvu s hlasem Jarmily Veselé), která se díky zmeškání vlaku, dostává do Dubrovníku sama, pouze ve společnosti ochotných jugoslávských mužů, šéf a dirigent hudebního souboru (Rudolf Hrušínský), neustále nervózní z nepřítomnosti zpěvačky souboru, řidič náklaďáku Drago (Joža Gregorin), zamilovávající se do své pasažérky Soňi, jeho potrhlý parťák Čkalia (Ljubomir Didić), spolucestující se souborem Lída (Barbara Połomska s hlasem Jaroslavy Adamové), snažící se přes postel zaplnit prázdné místo zpěvačky, cestující Pětioká (Stella Zázvorková), snažící se prodávat v Jugoslávii gumové pláštěnky, cestující Alfréd Nečásek (Rudolf Deyl), neustále nespokojený s pomalým postupem výpravy, ředitel festivalu v Dubrovníku (Antun Nalis), nervózní ze zpoždění pražského hudebního souboru, průvodce výpravy Šoustek (Miloš Kopecký), popletený z neustávajících zmatků, cestující Strouhal (Eman Fiala), starající se o přechytračelého klučinu Pepíčka (Zdeněk Chudáček), členové souboru Pištělák (Jaroslav Štercl) svérázný bubeník, zpěvák Rudy Bárta (Rudolf Cortés), sbírající ženské suvenýry, kytarista Egon Zejda (Karel Effa), klarinetista Vostřák (Vladimír Menšík), trombonista Holpuch (Lubomír Lipský), trumpetista Bříza (Josef Hlinomaz), přednosta železniční stanice Koťátko (Rudolf Princ), nadšený ze zastávky vlaku s hudebním souborem, svědomitý celník (Václav Trégl), a průvodčí ve vlaku (Jiřina Bohdalová). Výsledkem je odreagování, které ničím neuvízne v paměti (až na chorvatské skvosty v zašlých časech), ale ani ničím neurazí. (25.07.2012)

Smutné jako teoretický třetí Anděl, o něco lepší jako samostatná vykonstruovaná koprodukce. Tématika letních i zimních ROH radovánek pro otrlé už byla vyčerpána. Na každý pád je to opulentní ulítlost hodící se najmë do kolonky český film koprodukuje ;) (20.02.2009)

Po všech stránkách tak šílený průser, až z toho má člověk takovou tu sadistickou radost (podobný typ zážitku očekávám od Podskalského Revue na zakázku). Film který vznikl jako podpora družby a turismu mezi Jugoslávií a Prahou, takže se celý odehrává v ikonických oblastech obou destinací, plných srdnatých a ochotných místních. V určitých bodech buduje tu skvělou optimistickou atmosféru internacionalismu a otevřenosti budovatelských filmů, kterou se maskoval tehdejší útlak a útlum (akorát se zde nevyskytuje jakýkoli antagonista). Na letišti vedle sebe stojí Francouzi, Rusové, Arabové i černoši, z turistických autobusů ve Splitu se ozývá "It is beautiful, darling." a společnou řečí mezi lidmi a přísnými celníky je veselé hudební číslo. V tomhle čtení tomu jdu ale hodně naproti, protože jinak je to naprosto nekoherentní zmatek s neschopností vyjádřit se o kom nebo o čem vlastně ten film je.  Nemluvě o tom, že se zde přechází mezi několika podzápletkami i styly vyprávění v naprosto neexistující dramaturgii a příšernýma, příšernýma písničkama. PS: Bonusové body za to, že mladá (sic!) Zázvorková zde vypadá a hraje jako Klinger z Mashe a mladý Kopecký (sic!) je naprostý John Torturro své doby. (11.04.2022)

Veselá komedie jakoby svým vyzněním a atmosférou chtěla navázat na starší snímek ´Hudba z Marsu.´ Ohromný orchestr jedoucí na vystoupení do Jugoslávie zažije perné chvilky, když si jejich zpěvačka splete nádraží, čímž nestihne vlak. Veselý film plný humoru a písniček obsahující i skrytou agitku, ale to vlivem doby vzniku nijak nepřekvapí. Příběh zpěvačky snažící se za každou cenu po vlastní ose dostat k hudebníkům připomíná obdobný námět filmu pro mládež ´Tři od moře´ (1979), kde se takto po vlastní ose snažili dostat ke svému oddílu tři pionýři, taktéž po nečekaném odjezdu vlaku. K vidění je plejáda herců své doby, avšak bohužel se stalo, že byl snímek kvůli politicky nepohodlné Jugoslávii zakázán. Není však tak hrozný jak vypadá. Jedná se o zábavný film své doby a i přes své určité nezmary umí i dnes pobavit. (02.11.2020)