Sféra

Před chvílí jsem psal komentář na Cameronovu Propast, kde jsem si sice stěžoval na špatné přeufounované finále filmu, ale technickou dokonalost a chytlavou atmosféru musím vyzdvyhnout. Vzpomněl jsem si přitom na na geniální hi-tech Crichtonovu Kouli, kterou tak neobratně natočil jindy skvělý Barry Levinson. Jak by asi vypadala Koule v rukách Jamese Camerona? To se asi nikdy nedozvím, takže budu muset přenést přes srdce, že jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl vyznívá na plátně tak unyle na nezáživně, ačkoli co jméno v titulkách, to pojem! (05.02.2006)

"Naspodku určite bude napísané Made in Kórea." Veľmi dobrá adaptácia zaujímavej, mojej obľúbenej knihy Michaela Crichtona. Prvú hodinu a pol je to výborná podmorská jazda. Vidno, že to stálo 80 miliónov, čo na 9O. roky nebolo najmenej, aj keď nepochybujem, že nemalú časť zhltol vskutku ambiciózny kasting pozostávajúci z vtedajších hviezd. Skvelá výprava podmorskej stanice, v ktorej by som chcel bývať celý rok, parádne nadizajnované skafandre, v ktorých je jasne rozpoznať, kto je v nich, mrazivá atmosféra (na čom má podiel aj originálne delenie na kapitoly), parádne morské obludky, inteligentný (alebo sa tak aspoň rafinovane tváriaci) scenár a super kasting. Sebavedomý matematik Samuel L. Jackson, nesebavedomý astronóm Liev Schreiber, v rámci možností adekvátna Sharon Stone, v rámci netypického žánru solídny Dustin Hoffman, ale najlepší je aj tak rázne chladnokrvný kapitán Peter Coyote, ktorý pôsobí dojmom, že ak by vstúpil tiež do gule, ako jediný by to nezneužil. Bohužiaľ, Sféra má dve hodiny - a posledných 30 minút je fakt dosť mimo. Chaotických, zbesilých, zmätených, čudne zostrihaných. Napriek tomuto výraznému mínusu 70%. Kino Považan NMnV 1998 (11.10.2005)

Koule bych nakopal tomu, kdo tohle natočil. Podle mě docela zajímavej námět, ale filmový zpracování mě vůbec nezaujalo. Až mi bylo líto Dustina Hoffmana a Samuela L. Jacksona, že v týhle blbosti účinkovali. Nevim, jestli jsem to sledoval zrovna v nějakym nevhodnym rozpoložení a nebo je na tom filmu všechno špatně, ale opravdu nevim, za co tady rozdávat hvězdičky. A ten konec to pak úplně zadupal do sraček... Jestli chcete vidět něco s podobnym námětem, tak radši zkuste film Forbidden planet z roku 1956, protože tohle půl století starý sci-fi je podle mě lepší. (19.11.2006)

Barry Levinson natočil snímek, který mě osobně velmi potěšil a už v kině to pro mě byl velký zážitek, který je bohužel dost odsuzovaný. Originální pokus o zobrazení myšlenky "Jak by to mohlo dopadnout...". Ukázka, že lidé nemusejí unést obrovskou moc a občas (často) s ní škodí ostatním. Atmosféru ještě více posiluje fakt stísněných prostorů obytného komplexu hluboko pod vodou a nebezpečí "mimozemské" lodi, který je doplněn velmi výbornými herci. Rozdělení na kapitoly je frustrující, ale dobře využité. Celý příběh je velmi dobře vystavěn a vypointován. Pátá hvězdička je malý dárek, který si možná film nezaslouží, ale některá nízká hodnocení zde mě k tomu nutí. (24.06.2004)

Levinsonovu filmu, "který není nijak zvlášť zajímavý", se věnuje i Slavoj Žižek ve své knize "Nepolapitelný subjekt". (Otázkou je, proč sáhl po filmové adaptaci a ne přímo ke Crichtonovu románu.). I když se Žižek zmiňuje o kouli jen krátce, jsou jeho postřehy (jako vždy) více než zajímavé. A protože sám k tomu nemám moc co říct, dávám mu slovo: "Koule se podobá povrchu Tarkovského Solaris - oceánu, v němž úplný klid splývá s nekonečným pohybem - i když je naprosto v klidu, je zároveň neustále rozjitřena, takže ji nelze zachytit v její pozitivní existenci... Když postava ztvárněná Dustinem Hoffmanem rozhněvaně vytýká Samuelu Jacksonovi, že nechce ostatním prozradit, co je v kouli, Jackson rozhněvaně odsekne: 'Ale tys v ní byl také! A dobře víš, v ní není nic!' Tedy nic než to, co tam vkládá subjekt sám... Z toho důvodu není nic děsivějšího a nežádoucího než je koule, která neúprosně uskutečňuje naši pravou touhu... (a z poznámky pod čarou) Hlavním poselstvím filmu je tak rezignující konzervativní teze, že při našem nedokonalém stavu, je lépe příliš hluboko nepronikat do našich nejskrytějších tajemství." Pozn: Žižek se i zde přidržuje Lacanova učení o trojrozměrném prostoru naši psychiky Imaginárno/ Symbolično/ Reálno, především o "reálných" traumatech a fantasmatech. Michael Hauser o něm glosuje: "Žižek je někdy označován za filosofa Reálna". Pozn. pod čarou: V českém dubingu i v překladu Žižkovy knihy se místo "koule" používá slovo "sféra". Z hlediska našeho jazyka, tj. češtiny, je to nesprávné, protože se jedná o dvě rozdílná slova s různými konotacemi; české vazby spojené s pojmem koule tak zanikají, např. "udělat něco z koule" (z hlavy, podle sebe, nazpaměť), kdežto anglické slovo "sphere", zahrnuje ty správné, doplňující se konotace (koule, oběžná dráha, oběžnice, funkční oblast), ale jen pro anglické mluvčí. (04.04.2017)