Synonymá

velice specifický film.Natočili ho proč??Dokážu pochopit .že Izraelec měl Izraele plné zuby .Že kluk obratem poslal otce z letiště zpátky do Izraele.Ale proč ty nahé scény??Do toho nejde hned tak někdo.Zvláštní kamera  a vůbec z toho čiší úsilí vybočit ve všem.Ale že by mi spadla brada, tak to se nestalo.Nejsem puritán ale tohle jsem do konce nezvládla.Myslím ,že Francouzi si zavařili na tolik problémů ,že mohli použít jiné téma.Tohle je spíš klubový snímek. (27.09.2022)

Vcítiť sa do hlavnej postavy tohto "novovlnného" filmového experimentu je ťažké za prvé vďaka samotnej postave a za druhé vďaka spracovaniu. Verím, že autorský scenár a konečný výsledok na plátne je pre Lapida presne taký, akým ho aj zamýšľal, ale naplno sa zrejme doňho vcíti snáď len on. Synonymá rozhodne nie je žiadne utrpenie tie dve hodiny sledovať, celkom mi odsýpali, len som mal dojem, že ďaľší dvaja Izraelčania vo filme by boli vhodnejším objektom pre stvárnenie hlavnej postavy, už len z toho dôvodu, že boli aktívnejší. Náš mladík v podstate len fňuká a veci okolo neho viac menej len plynú. Zaujme metafora mosta, na ktorom sa odohráva viacero scén, respektíve sa cez neho prechádza. (02.11.2019)

Pana režiséra zjevně zaujal výrazný obřezaný penis hlavního hrdiny - mává nám s ním před obličejem během filmu několikrát v možných i nemožných situacích.... A pochopil jsem dobře lehce protimigrantské vyznění filmu? Nakrmte mě, ošaťte mě, dejte mi práci, já stejně nebudu spokojený a když mě vyhodíte, přijdu zas, i kdybych měl vykopnout dveře...?!! (19.10.2019)

Po celý film bezprizorní hrdina jen bloudí městem a to je dost málo. A stačilo to na Zlatého medvěda pro vítěze Berlinale. Nervní, těkavé, sebestředné hledání na spirále odnikud nikam se promítá do pohybu kamery, řazení záběrů včetně ilustrovaných historek z armádní minulosti a nekonečných toulek vnucujících publiku už obehranou pocitovou manýru, že v Paříži nelze potkat normálního smrtelníka, pouze rozervané bytosti, jež namísto běžných existenčních starostí řeší světoborné problémy existenciální povahy a povětšinou sní o umělecké dráze. Vidíme rozborem trojské války z dětské četby nebo početné výjevy velice názorné mužské nahoty, počínaje onanií vymrzlého hrdiny ve sprše a konče jeho trapným pornografickým přivýdělkem. Okatě hysterická přepjatost snímku ubližuje, zatímco tam, kde se drží věcné střízlivosti, jeho podprahová podmanivost zabírá. Týká se to zejména zábavných titulních hrátek se souznačnými výrazy, které si mladík hlasitě za chůze osvojuje podle slovníku, načež mu přátelé musejí příliš zastaralé či literární obraty opravovat. Mimo konverzační linii se do paměti uloží třeba zběsilá taneční scéna, do haléře přesný denní rozpočet na nejlevnější jídlo ze supermarketu nebo groteskní situace z kurzů pro cizince, kde se neuměle zpívají státní hymny včetně Marseillaisy. Zkrátka Synonyma patří k dílům, jež sice mají něco do sebe, jenže stodvacetiminutovou dávkou bezcílné vykořeněnosti v deštivém městě plném lidí, kteří nevědí, co chtějí, vyhánějí diváka ze svého artového ghetta. (22.04.2020)

Z mé strany naprostý krok vedle. Příběh se nerozjede, během čekání se neděje nic a konec není uzavřený. Někoho možná tyto zoufalé experimenty bez sdělení a s vytřesenou kamerou, kterou bych vážně tipla na mobil, naplňují, já však dobrodružnějším povahám doporučím spíše cosi ve stylu Ztraceno v překladu. (26.10.2020)