Stébla
Pullipdeul
Réžia:
Sang-soo HongScenár:
Sang-soo HongKamera:
Hyung-koo KimHrajú:
Min-hee Kim, Jin-yeong Jeong, Joo-bong Ki, Young-hwa Seo, Sae-byeok Kim, Jae-hong Ahn, Yoo-young Lee, Kim Yi-Jeong, Min-jung Gong, Suk-ho ShinObsahy(1)
Mladá žena denne sedí v malej kaviarni na periférii veľkého mesta a niečo píše. Síce tvrdí, že nie je spisovateľka, ale diváci vedia, že zaznamenáva pocity, charakteristiky a príbehy ľudí v kaviarni, interpretuje ich osudy a situácie, ktoré zažívajú. Alebo nie? Možno ich vytvára a ľudia sa správajú tak, ako ona píše? Jej postavy ožívajú, je teda akýmsi nesmelým bohom tkajúcim realitu kaviarne? Alebo je to celé úplne inak? (Art Film Fest)
(viac)Videá (1)
Recenzie (6)
Takový hřbitov emocí. Tento film jako většina Hongových filmů nevynáší nad svými převážně pasivními protagonisty žádné soudy. Vlastně ukazuje, že pozorování a poslouchání lidí, kteří se dívají na svou minulost je právoplatný způsob života. ()
Jihokorejská variace na Kafe a cigára je také černobílá, jen se odehrává v nekuřácké kavárně. To je ovšem jen scenáristická finta, jak dostat postavy před kavárnu a trochu ty dialogy ve dvojicích promíchat. Jen je tam jeden dlouhý záběr, ve kterém jedna z postav pořád běhá nahoru a dolů po schodišti, který jsem vůbec nepochopil. ()
Moje první setkání tímto jihokorejským režisérem a byl jsem skutečně příjemně překvapen. Uznávám, nechtěl bych od Sang-soo Honga vidět žádný několikahodinový vztahový epos, ale vzhledem ke krátké stopáži mi film skvěle odsýpal. Skvělá observační věc, zručně uchopený audiovizuál, hezky vybudované dialogy. Líbila se mi práce s jednotlivými postavami a jejich interakce mezi sebou. Je zajímavé, že na každého, kdo se mnou tento film viděl, zapůsobil tento film jinak. Já ho vnímal jako velmi příjemný zážitek, po kterém jsem se cítil skutečně velmi dobře. Nezáleží totiž až tak na prostředí, ve kterém se pohybujeme. Pokud začneme analyzovat naše životy jako zde ve Stéblech, zjistíme,ač se to na první pohled nezdá, že všichni jsme vlastně jenom lidé se stejnými problémy, kteří kvůli svým subjektivním představám dělají rozhodnutí, která nechtějí. Proto je občas nejlepší zasednout společně ke stolu, vykašlat se na všechny předsudky a představy a ožrat se při pár lahvích saké. |70%| ()
Tak tahle korejská kavárenská konverzačka mě úplně minula. Snímek se tváří artově: prostředí zastrčené pohodové kavárny, intelektuálové a umělci coby hlavní postavy v mezních situacích, černobílá kamera, nekonečné rozhovory, ale celý film je naprosto prázdný. Bohudík za krátkou stopáž. Jedna hvězda. ()
V rámci tvorby režiséra sa jedná o jeden z tých lepších filmov. Hlavne mozaikovitosť príbehov ( hoc ako prvoplánových) pôsobí v rámci minimalistického prístupu celkom sviežo. Min-Hee Kim je nezúčastnený pozorovateľ a v zásade dokonale krásny človek. Ale len keď nemá s nikým interakciu, a keď je uväznená vo svojich myšlienkach, ktoré sa sústreďujú na spisovanie pocitov a postrehov z rozhovorov, čo sa odohrávajú okolo nej. Momentom ako sa ale dostane do otvoreného rozhovoru je neistá, popudivá a v zásade veľmi smutná. Príbeh o smútku a neschopnosti s tým niečo spraviť. Nie také úderné, aké by to malo byť. U iných režisérov by som asi nebol v rámci hodnotenia taký zhovievavý, ale pri Hongovi spravím výnimku. Aspoň to má nejakú hlavu a pätu a veľmi dobre tu využíva prostredie malej kaviarne, kde klasická hudba krásne narúša plynulosť rozhovorov. A práve preto som ochotný pripustiť, že to bol jeho úmysel. A tým sa to dielo stáva viacvrstvovým a funkčným. Ale pamätať si ho asi po čase nebudete. ()
Galéria (14)
Fotka © La Aventura Audiovisual
Reklama