Jak jsem vyhrál válku

Skvělá satira, plná absurdních scén, jako je absurdní válka a zabíjení. Chachachahahahm... Hm. Jo, u tohohle filmu plného "britského humoru" se asi nedá za břicho popadat. Leč film jako film je to podle mě brilantní. Nechci ho proto ani nějak srovnávat s knižní předlohou. Tohle dílo není na plkání u popcornu, nedá se na něj kvůli struktuře děje ani hledět jen tak nějak na půl oka. Mám rád tenhle vlastně i hodně smutný film, stejně tak jako Hlavu 22. Čtyři hvězdičky málo, pět moc, ale stejně raději dám pět. Každému co jeho jest... (05.09.2005)

Budu se muset někdy podívat znovu, podezírám tento film totiž z toho, že je mnohem geniálnější, než jsem si stihla kvůli hektické situaci během sledování všimnout. Jestli je tomu skutečně tak, tak mě jistě někdy osud nasměruje k dalšímu promítání. Přijde mi úsměvné, jak se člověk (tedy aspoň já) o filmu dozvídá hlavně kvůli Lennonovi, a přitom on se tam, kluk jeden ušatá, jen tak lehce ochomýtá, k sólo umístění na plakátě zcela neadekvátně. (21.01.2012)

Strašné, hrozné, ukrutně trapné, nevtipné a pitomé... nic dalšího mně nenapadá. Knížku Jak jsem vyhrál válku od Patricka Ryana jsem četl asi 4x. Patří k mým nejoblíbenějším humorným knížkám pojednávajících o druhé světové. Je to kniha chytrá, zesměšňující válku a dělající si srandu i z typicky britských vlastností zejména stařičkých důstojníků. A jelikož je to vše zabalené do anglického humoru, jedná se o skvostnou věc. Ernest Goodbody velí svému pluku Mušketýrů a čtenář s touhle partou stráví celou válku od přijímače a výcviku po bojiště v Severní Africe, Itálii, Německu a končí pro Brity šokujícím setkáním se na demarkační čáře s Rusy :-). Jeho jednotka, složená z opravdu podivných idividuí - co kus to originál jej má na háku a zajímá je spíše to, kde se dá co vychlastat případně kde se dají nalézt nějaké ty prodejné všemu svolné děvy... Tolik ke knize. //////// Bylo mi jasné, že film se nebude striktně držet dějové linie knižní předlohy, ale že se jí nebude držet vůbec a bude,,obohacen'' o lecos navíc jsem netušil. Vtipné jednotlivé pasáže z knihy sesekal do sebe nejednou tak, že divák co knihu nečetl nemohl podle mne pochopit vůbec o co jde. Trochu mám obavy, že se na lecčemž podepsal i český dabing.... Jsem zkrátka otřesen. Film mne zajímal, těšil jsem se na filmové převedení knižních příhod, navíc s hereckou účastí Johna Lennona ale toto... Ty nejvtipnější příhody z knihy tu vůbec nezazněly, některé z hlášek byly doslova idiotské i všechny ty různé převleky a pitvoření se herců. Už vůbec jsme nechápal ty obarvené pěšáky... Při tom film byl celkem výpravný a kromě použitých tanků byl film vybaven i dobovou technikou a uniformami, navíc byl natáčen i v poušti.... Velká škoda. pokud chcete vidět Lennona ve filmu, pusťte si raději Help! a nebo jej vůbec jako herce vidět nechtějte a pusťte si jej (a pamatujte) jen jako hudebního génia, ale ne herce (sorry Johne). Tenhle film s klidem angličana obejděte a raději si přečtěte naprosto skvostnou knihu. Dávám jednu láhev klášterního jablečňáku. * (26.10.2014)

Ke konci filmu jsem si sumíroval, co bych k filmu napsal a pak zjisil, že to samé už napadlo Igiho B. Asi bychom si rozuměli a ovlivnil mé váhání zda 4 či 5 hvězd. Nicméně tento humor není pro každého, je specifický, sarkastický, řádně černý, taky se mi vybavila Hlava 22, moje oblíbená kniha. Chápu úspěch Monty Pythonů a britského humoru s Červeným trpaslíkem až k Mr. Beanovi. Je to tak nabité gagy, až mě zaráží některá mizerná hodnocení. Na druhou stranu, když uvážím, že komedií století zvolili diváci S tebou mě baví svět... není se čemu divit. (12.09.2012)

Fůů, dost se divím, že se neučíme jméno hrdinného poručíka britské armády Ernesta Goodbodyho v hodinách dějepisu a beru to jako další velké selhání našeho školského systému, protože většího znalce vojenské taktiky, aby svět pohledal. Jeho cílevědomost neznala mezí, jeho odvaha hranic, všechny rozkazy vykonával s plnou vervou a úsměvem na rtech, culil se, když drhnul podlahu, pískal si, když sbíral odpadky a nahlas si zpíval při čištění latrín, to vše pod pohrůžkou vražení násady od koštěte kamsi, když se nepřestane tvářit tak blaženě. Tento chrabrý muž dobyl horu Šišák, se svou četou neohrožených Mušketýrů se dostal až do Tunisu, triumfoval na Montepicu, sám se na člunu vydal koupit most přes řeku Rýn za padesát liber v hotovosti a jedenadvacet tisíc dvěstě na dobírku ve splátkách na čtyři roky. Přestože byl postupně zajat namátkou Araby, Poláky, Italy, vlastními Brity a nakonec i Němci, tak neztratil nic ze své pověstné chrabrosti a morální zásadovosti, to i přes to, že se mu vojáci z vlastní čety za zády bratříčkovali s povolnýma Němkama a chlastali první ligu. Já mu tedy za tyto služby v boji za krále a vlast pomyslně uděluji nejvyšší možné vojenské vyznamení, zaslouží si ho jako nikdo jiný. (12.10.2014)