Pomoc

B L B O S T. Já jen čekal, kdy se zjeví Zohan či pan účetní se svou Opičkou. Ale musím ocenit režiséra, na děj mu zjevně stačila pauza na oběd. Ještě, že tam byla ta hudba. Mimochodem doporučuji ke shlédnutí žákům druhého stupně základní školy - zeměpis budou mít v malíku (v přeneseném slova smyslu). 55% (14.01.2012)

Jedna velká zásadní výtka, která se kupodivu netýká šíleného děje (ten bych s přimhouřením obou očí přežil), ale boužel samoúčelnosti songů, které jsou do filmu násilně vpraveny a jsou tam vlastně zbytečně, protože v kontextu děje nedávají vůbec žádný smysl. Oproti Hard Day´s Night velký krok zpátky. 4.5/10 (09.03.2012)

Popravdě je to objektivně na čtyři hvězdy, ale Beatles těch filmů moc nenatočili, a navíc tenhle styl mám rád. Je to odklon od v podstatě sociologické komedie Perného dne směrem k naprosto, ale zcela absurdní komedii, do níž však blbnutí brouků zcela zapadá. A myslím, že nebýt Eleanor Bron, byl by film poloviční, na ní je vidět, jak si film a svou roli skvěle užívá, a nejen ona. Škoda jen, že jsem měl verzi z ČT, kde titulky překládal Pavel Kříž, a přeložil jen něco, občas některá slova vynechal, takže to není až taková bžunda. (Třeba v závěru je v titulcích "Nezajímá mě tvoje náboženství" u toho, co říká Ringo veleknězi, ale on říká "nepředplatil jsem si tvé náboženství", což tomu dává trochu jiný význam a právě v rámci té absurdity.) Líbilo se mi, jak zparodovali bondovky té doby - nejen melodií, ale také třeba lokacemi (Alpy, Bahamy). Líbilo se mi, že jeden fór dokázali pootočit o trochu výš daleko později (třeba "bílé útesy doverské"), to také nebývá zvykem, a ta palba hlášek mě skvěle bavila ("ne, pokud ji nespolkneš", "jiné náboženství... aspoň myslím") plus vojenské cvičení, Óda na radost dávno před EU... Jo, tady odbočím. Dnes by takový film nevznikl. Byl by - stejně jako tak byla nedávno označena díla Monty Pythonů - za genderově nevyvážený a rasistický. Ale náš Mirek Kalousek se zde musel inspirovat - ve filmu taky bláznivě pobíhají s nápodobou tibetské vlajky, což je celkem prča, když ve filmu Tibet "vyhlásí" válku Británii. Děj je prostý - tajný kult bohyně Kálí nemůže obětovat dívku ("z toho chrámu jsi pořád špinavá"), protože prsten dostal Ringo - vášnivý sběratel prstenů v té době - jako dárek. Komando z chrámu vedené vůdcem po něm jde (plus č. 4 mne dostal asi nejvíc) - a časem ještě britský vědec se svým nemotorným pomocníkem. Ten mi nejvíc připomněl našeho herce Libíčka, a v určité chvíli to skutečně mělo absurditu nejlepších Vorlíčkovo-Macourkovských filmů, zvláště Pane, vy jste vdova, ale třeba i Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Oba vědci slouží vlastně ke kritice jisté britské namyšlenosti a poruchovosti britských výrobků, ale i ke špílcům směrem k Němcům nebo Američanům. Překvapilo mě, že vlastně opět se děj točí především kolem Ringa, jako v Perném dnu. A protože obecně mám rád filmy, kde dospělí nezapomínají na to být občas dítětem (viz seriál Castle), musím uznat, že mě film bavil a pobavil, a je mi líto, že podobných vlastně nevzniklo a nevzniká víc. (22.03.2019)

"Natřou mě na rudo a pak podříznou. Jiné náboženství ... myslím." Je pět hvězd objektivním hodnocením? Není, ale kdybych se snažil být objektivní, tak skončím někde u dvou hvězd a to nehodlám dopustit. Já jsem totiž velkej fanda Beatles a album Help! jsem nadšeně ošoupal na LP, CD, MP3 a nyní mi přestává hrát už i ve formátu FLAC. Pro mě je tohle o Beatles, o klipech k jejich skladbám a těch pár vtípků s obětí bohyně Kálí beru jako snahu mě pobavit. To umím ocenit. A taky jsem se poučil o tom, že jízdenka dá polévce lepší chuť, jak se zneškodňuje tygr Ódou na radost, jak se hraje baskytarovej part na tělo slečny ve spodním prádle a jak se provádí nenápadná ochranka tankovým praporem. Když o tom tak přemýšlím, tak z mýho subjektivního pohledu je těch pět hvězd vlastně hrozně objektivních. (15.05.2019)

Tahle místy až dadaistická, ale spíše jen dobově ztřeštěná hudební komedie staví svůj úspěch především na dvou faktorech - 1. na beatlemánii (tenhle film je její marketingový důsledek), čili nesmírné oblibě ústřední čtveřice nejen v Anglii zbožňovaných muzikantů (a na tom, že stačí obsadit hochy z Liverpoolu a kasovní úspěch je zajištěn) 2. na dobové oblibě podobně ztřeštěných špionských komedií, jejímiž asi erbovními představiteli jsou komedie o Růžovém panterovi s fenomenálním Peterem Sellersem, a v meritu věci vlastně také navazují na sérii o britském agentu Jamesu Bondovi, jehož mnohé peripetie s nepřátelskými agenty jakoby z oka vypadly peripetiím, které mají The Beatles. Když budeme hledat styčné plochy humoru, s nímž operují tvůrci filmu Help, jisté stopové množství humoru kupříkladu takových Monty Pythonů a tedy specificky britského vidění reality jakožto projevu dobové britské nadvlády a evolučního triumfu (reflektované v mnoha projektech BBC) bychom tu také jistě našli (viz Všeobecně známý palác atd.)... Help se jistě nevyrovná fenomenální Žluté ponorce a nebýt hudební složky, šlo by v podstatě o praštěnou, ale nudnou a omšelou komedii, každopádně The Beatles jsou fenoménem, který na sebe nabalil a dokázal unést ledacos... Z odstupu více než 40 let hodnotím mírně nostalgicky jako slušný nadstandard, kdybych ale byl současníkem tohoto snímku, nevím, nevím, jestli by mi nesymbolizoval úpadkovost středního proudu. Prostě nebýt to Brouci... (08.12.2007)