Pre pár dolárov naviac

Více než dobrý western, který podle mě nebude sedět všem. Hodně detailů na zbran, oči, silná aura okolo hrdinů... To všechno patří k Sergiovi Leonemu. Vše toto podkreslené chvílemi geniální hudbou Moricconeho. Dva lovci, kteří si tak trochu vlezou do zelí, aby si pak vzájemně pomohli... To vše kvůli lupiči co potkal muže, který udělal nejlepší trezor v americe... Sergio z každé sekundy, každé přestřelky a každého pohledy kameru co se dá. Působivé a sebevědomé poddání všech tří hlavních rolí je velmi dobré pro celý film. Správný westernový fajnšmekr by si takové dílo neměl nechat ujít. (16.02.2005)

Vzpomínka: Je mi tak 13-14 let a po dobrém obědě odpočívám na gauči. Taťka sleduje v telce nějáký western a já vlastně po očku tak trochu taky. Pak se ozve cinkavá melodie kapesních hodinek a ta mě uchvátí. Nejde mi z hlavy dalších deset let... PRO PÁR DOLARŮ NAVÍC je spíš příběh o Lee Van Cleefově plukovníku Mortimerovi než o Clintově hláškujícím Monkovi, ale v zásadě mají stejně prostoru. Leone zvedá laťku, rozpracovává hlavní charaktery a nabízí i kvalitnější zápletku. Moc moc dobré. (06.09.2009)

Takže druhý díl dolarové trilogie spaghetti-westernů zvedl kvalitu ještě o pořádný kus výše a jsem tedy zvědav na závěrečný díl, který by měl být ještě lepší. Morriconeho hudba je zase-ZASE skvělá. Herci jsou vybrání od hlavních, až po ty nejvíce vedlejší postavy naprosto dokonale. Některé scény hned po shlédnutí označím bez problému za nezapomenutelné a ani mi příliš nevadí, že jsem se k této sérii dostal takhle pozdě, protože si ji nyní pořádně užívám ;-) (19.02.2009)

Prečo je A Fistful of Dollars tak skvelý? Okrem Leoneho svižnejšej réžie oproti jeho pokračovaniam (ale iba o niečo) a vynikajúcej Moriconneho hudby (okamžite sťahujem OST) je tam famózny Clint Eastwood ktorému tu polovicu stopáže ukradne nie až tak famózny Lee Van Cleef. A finále je tu totálne priemerné na rozdiel od toho fantastického z jednotky. (11.04.2009)

Sergio Leone měl obrovský dar. Už po pár minutách obvyklého ticha mu zobu z ruky a jen se tetelím, aby se cesty obou pistolníků konečně zkřížily. A když k tomu dojde a motivace postav začnou přilévat olej do ohně, musím šokovaně uznat, že jestli se nějaký režisérův epos svými kvalitami přibližuje legendárnímu Tenkrát na západě, jsou to právě tyhle dolary navíc. Symbióza obrazu s Enniovou hudbou ještě úplné dokonalosti nedosahuje, ale má k ní zatraceně blízko. (28.08.2016)