Vtedy v Amerike

Celý film je typicky leonovsky nadsazený. Tady nejde o Ameriku gangsterů, Ameriků sociálních nepokojů, Ameriku bouřící a hledající svou tvář! Ne. To je Amerika Sergia Leoneho, taková, jakou si ji mohl vysnít ve svých představách jen on. Neameričan! Malý kluk, který v dětství snil o drsných cowboyích a nemilosrdných gangsterech. Tato láska přetrvala celé jeho dětství a v dospělosti z ní vykrystalizovala absurdně znásilněná a krvavá představa Ameriky. Člověk jí málem uvěří a skoro se mu nechce sklouznout do suchopárné Ameriky mnohem nejednoznačnější a rozporuplnější. (20.09.2004)

Videl som 227 minutovu verziu a myslim si, ze reziser Sergio Leone natocil skvelu gangsterku v troch casovych rovinach, kde sa treba sustredit na kazde slovo a kazde meno, aby mi to vsetko bolo jasne. Najprv si tu zahraju detski hrdinovia, neskor uz ako dospeli a s tym sa spaja tretia rovina, kde uz su uplne stari. A co sa vlastne stalo a preco chce niekto na zaciatku zabit Noodlesa, vam bude vysvetlene az pred koncom filmu. Ale dovtedy sa stane vela udalosti. Po druhom pozreti si myslim, ze mi to bude vsetko jasnejsie, pretoze reziser nechaval pribeh preskakovat v roznych casovych rovinach a kludne mozem dat potom i 5 hviezdiciek. Joe Pesci sa tu nadlho neukazal, ale spolu s De Nirom si zahral uz viackrat, napriklad vo filmoch ZURIACI BYK (1980), MAFIANI (1990), CASINO (1995) a KAUZA CIA (2006). Prekvapiva bola aj Jennifer Connelly v detskej ulohe mladej Deborah :-)... 18.04.2009 ____________ Robert De Niro - (David ´Noodles´Aaronson) +++ James Woods - (Maximilian ´Max´ Bercovicz) +++ Elizabeth McGovern - (Deborah Gelly) +++ Treat Williams - (James Conway O´Donnell) +++ Joe Pesci - (Frankie Minaldi) +++ Danny Aiello - (policajný šéf Vincent Aiello) +++ William Forsythe - (Philip ´Cockeye´ Stein) +++ James Russo - (Bugsy) +++ Jennifer Connelly - (mladá Deborah) +++ Hudba: Ennio Morricone +++ (24.07.2008)

Neskutečné skoro 4 hodiny. To, co tady předvádí Robert De Niro a spol se nedá nazvat jinak, než hereckým koncertem, nejen jejich zásluhou ale hlavně zásluhou pana režiséra Leoneho a ostatních pěti lidí, kteří napsali tak skvělý scénář. Prolínáním několika časových úseků - mladí kluci v New Yorku kolem 2.světové války - stejná (ale o jednoho tenčí) parta mafiánů prodávající alkohol v době prohibice - Noodles přemýšlející a vyrovnávající se s minulostí i přítomností... Atmosféra starého New Yorku je úžasně vystižená a podbarvená tóny Ennia Morriconeho v jedné z jeho nejlepších forem. Jeden z nejlepších filmů o mafiánech všech dob (záměrně se vyhýbám spojení "mafiánský film", protože tím je třeba Kmotr, ale ani náhodou Tenkrát v Americe). (29.07.2007)

Mohl bych se přetrhnout a stejně bych asi na Tenkrát v Americe nenašel žádnou chybu. Téměř čtyři hodiny nám Sergio Leone vypráví o tom, co to znamená přátelství až za hrob. S až nezdravou pečlivostí sleduje třígenerační střet mužů, kterým nezbylo nic jiného než už od mládí dělat to co dělali. Budování impéria se všemi jeho požitky i problémy. Láska, nenávist, ctnost, chyby a to přátelství... To vše v uchvacujícím audiovizuálním hávu. Hypnotická hudba Ennia Morriconeho s nádherně chytlavou ústření melodií. Dlouhé a pomalé kamerové "procházky". Geniální záběr je na ulici, přes kterou přechází skupina kluků a v pozadí mezi dvěma domy se tyčí Brooklynský most. Dokonalost. Které období je nejlepší? To je těžká otázka. Mládí se všemi těmi starostmi oplývá oním tím dětským pohledem kluků, které ulice donutila k tomu, aby všichni předčasně dospěli. Prostřední a nejdelší část, ve které se jimi vybudované impérium nachází v době nejlepšího rozkvětu až po závěrečnou etapu, kdy přichází na řadu nevyhnutelné účtování z minulostí. Mezi tyto období přechází Leone nenápadně, nenásilně, ale vždy neskutečně nádherně vynikne kontrast dobové různorodosti. Mám hřejivý pocit u srdce, že jsem čtyři hodiny obětoval v něco velkolepého a těžko popsatelného. Mistře, z celého srdce, děkuji... (15.02.2005)

Viděl jsem SE, takže mám možná dojmy trochu pokažené délkou filmu. Film je vynijající. Nádherná kamera a hudba. Ani mi tolik nevadilo, že se film po celou svou stopáž snaží sentimentálně útočit na naše vědomí, to jediné, co mi trochu vadilo a nedovolí mi dát 5*, je to, že jsem celý film čekal na nějaké vyústění, nějaký závěr, prostě na něco. A ono se nestalo nic. (23.12.2005)