Vtedy na Západe

Co se ještě o tomhle filmu dá napsat ? Snad že to (od doby, kdy jsem ho viděl poprvé v kině) byl a (po asi patnácté projekci z nového DVD vydání) stále je - můj nejoblíbenější film vůbec. V žánru westernu imho snad ani nemůže být překonán.... Ta muzika (ke každé hlavní postavě vlastní, úžasné, nezapomenutelné hudební téma) je geniální snad stejně jako režie. Je to prostě jedinečná perla na náhrdelníku nejlepších filmů všech dob.... Pokud někam, pak sem patří 6******. (02.02.2003)

Harmonika: (Vystoupil z vlaku a vidí tři zabijáky z bandy Franka.) A Frank? zabiják: Poslal nás. Harmonika: Máte pro mě koně? zabiják: (Zasměje se.) Tak se zdá, že nám jeden schází. Harmonika: (Nesouhlasně pokyne hlavou.) Vzali jste dva navíc. (Následuje přestřelka.) ..... Boží western !!! Jeden z najfilmovejších filmov aké poznám. Úchvatné po všetkých stránkach a plné detailov. Úplne chápem môjho otca, keď film videl už vyše 70-krát. Nádherná a nápaditá kamera, parádny scenár, najlepšia filmová hudba, skvelí herci a tak by sa dalo pokračovať a chváliť ešte veľmi dlho. Film bez chybičky. Zaslúžený klenot kinematografie. (26.08.2011)

O tomto historickém velkofilmu Sergia Leoneho z roku 1968 se nejčastěji hovoří jako o „nejlepším westernu všech dob“. To ale nepovažuji za nejšťastnější označení. Ne snad proto, že bych snad o jeho estetické relevanci pochyboval. Právě naopak, žánrové prvky totiž Tenkrát na Západě využívá především coby nástroje k ozvláštňování tradic hollywoodského filmu, posilování funkcí kontinuálního neviditelného stylu a rozrušování dominance klasicky vyprávěného příběhu. Spíše než příčinně seřazený řetězec ze sebe vyplývajících událostí totiž buduje Tenkrát na Západě členitý fikční svět postupující historické změny. Detailněji se jeho analýze věnuji ve čtvrté kapitole svého Rozboru filmu (s. 45-55). (06.04.2013)

Pravému milovníkovi filmů a hudby v nich musí ukápnout nejedna slza po skončení tohoto DÍLA. Natočená a nahraná fantazie, která se vryje do mysli diváka a už ji nepustí. Podmanivá, nádherná, přesně trefená hudba pro spageti western. Vidět herce jako Henry Fonda a Charles Bronson v tomto skvostu je něco úžasného. Geniální trio scénáristů Dario Argento, Bernardo Bertolucci a Sergio Leone vytvořili skvost, který nikdy nezemře a svou krásou předčí životy všech tří legend. Krásná Claudia Cardinale jen dokresluje dokonalou atmosféru a svět Sergia Leoneho, mistra špageti ěesternu a italského režijního guru. I přesto, že má přítelkyně při tomto filmu usla a nakonci se divila co se mi na tom líbí , nejde než dát 5*. Závěrečná scéna s opět dokonalou hudbou a zjištěním "Kdo sakra jsi?"je jedna z nejlépe gradovaných scén, díky které je film o mnoho působivější a tajemnější. Nejlepší western všech dob...a já smekám mistře Leone a mistře Morricone. (20.06.2005)

"Tví přátelé mají vysokou úmrtnost, viď Franku." Přiznávám, že mi nikdy nebylo na Západě tak dobře, jako v tomto na prvním pohled loudavém westernu. Kaubojové, pokud netasí, přitom nikam nespěchají, jejich motivace se odhaluje s očividnou leností, jejich hlášky, s ďábelskou frekvencí jedna za hodinu, suše skřípou mezi zuby a napětí by se v každém okamžiku dalo krájet dle libosti na kostičky, hranolky či jehlánky. Největší silou snímku je však hudba Ennia Morriconeho, při které mi naskakuje husí kůže a při pohledu do očí Jill se ve mně zase probouzí touha chránit její "počestnost" se Smithy & Wessony zavěšenými proklatě nízko. (21.07.2011)