Vymítač kanibalů

Vo filme je len jedna scéna kanibalizmu a jedna obeť-žena.Ani horror to asi nie je,ale dobrodružno romantický film,prešpikovaný sexom.A to dosť prehnane.Veľa zbytočnej krutosti na zvieratách,kohútie zápasy,pekná príroda,mučenie domoradcami,celkovo nie zlý film a miestami aj dosť zábavný.Nie je až taký krutý a bez kanibalskej zvrhlosti.Vo Veľkej Británii bol film povolený až v roku 2003,aj to zostrihaný.Je zaradený ako prvý kanibalský film. (01.05.2010)

Film je jemnejší ako jeho pokračovatelia Cannibal Holocaust alebo Cannibal Ferox, kanibalovia sú len jednou rovinou v deji a nedostanú veľkú úlohu, i čo sa týka gore, je film pomerne krotkejší. Ale talianska atmosféra priekopníckych kulťákov tu napriek tomu je, film je veľmi dobre a štýlovo nakrútený, na výprave sa nešetrí a scenérie a jednotlivé zábery sú niekedy naozaj lahôdkové. Je vidno, že si Lenzi s filmom dal prácu, príbeh je pomerne zaujímavý, preložený množstvom divošských kmeňových rituálov v tropickej prírode a o to tu hlavne ide. Drsnejší dobrodružný príbeh o prežití, s kanibalskou príchuťou. (20.06.2010)

Vymítač kanibalů není originální název tohoto filmu, ale pokud překladač dobře překládá italský, tak není nejhorší. Lepší jsou však anglické Divoši od Divoké řeky a Muž od Divoké řeky. Protože se ve filmu kanibalové pouze mihnou, ale na pomezí Barmy a Thajska se objevuje divochů dost. Snímek je dobrodružný a romantický (i ve smyslu romantismu) se decentní špetkou erotiky. Bonusem je zajimavý děj, krásná příroda a příjemná hlavní dvojce - Barmanka Me Me Lai a Srboital Ivan Rassimov. (11.02.2018)

Český název tradičně naprosto mimózní, neb zavádějící. Ten nejzákladnější stavební kámen pozdějšího subžánru italských kanibalských horrorů totiž vlastně vůbec žádným horrorem není. Je to dobrodružné romantické drama. A to si nedělám srandu. Toho kanibalismu je zde jen to nejtiternější minimum. Přesto film nastiňuje pozdější poznávací znaky žánru - domorodou nahotu, zabíjení zvířat (toho tu je více než dost), nějaké ty domorodé kulturní zvyky (zaujaly mě hned dva, rituál, při němž je vdova opět uznávána za svobodnou ženu a rituál, při němž si mladá dívka vybírá ženicha). Na rozdíl od pozdějších kousků, které již staví více na té kanibalské složce a syrové brutalitě, tohle má hezčí a sympatičtější prostředí, exteriéry i domorodci (a domorodkyně) vypadají hodně fajn. Jen k tomu nesmíte přistupovat jako ke kanibalskému horroru. (11.04.2016)

Lenzi svým dobrodružně laděným dramatem IL PAESE DEL SESSO SELVAGGIO v roce 1972 zasívá semínko kanibalských hororů. Dílko se zaměřuje na výpravu evropského fotografa, který po focení všeho možného, odjíždí s mladým průvodcem po řece do džungle fotit říční život. Je však zajat místním kmenem, kde následně okouší zvyky i život domorodců. Po čase se stává vysoce postaveným kmenovým příslušníkem a získá dokonce dceru náčelníka. Tento snímek, ač obsahuje záběry kanibalského řádění či krutost barmské džungle, nelze považovat za horor jako takový, ale jako dobrodružný film s vloženou romancí, jež je na dobu vzniku velmi drsný. Divák je svědkem krutého života v džungli, násilných praktik kmene, notné dávky nahoty i brutálního kanibalského řádění. Nejdrsnější scény z filmu režisér použil do svého dalšího kanibalského zářezu MANGIATI VIVI, kde již trošku přitlačil na pilu a dobrodružství vyvážil hutnou porcí násilí a krve. Kromě toho obsadil i do zmíněného hororu oba představitele ústředních hrdinů. Ale vraťme se k hodnocené kanibalské prvotině, která udává směr budoucím kanibalským počinům nejen skvělým hudebním doprovodem, záběry krutého zacházení se zvířaty kombinované se záběry nádherné přírody, obsazením krásné ženy či žen, nutnou porcí nahoty a gore, které se v průběhu vývoje žánru trošku přiostřuje až k torturám na genitáliích, které lze spatřit ve výše zmíněném MANGIATI VIVI či CANNIBAL FEROX, který taktéž vznikl pod taktovkou Umberta Lenziho. O vzniklé vzájemné rivalitě mezi Umbertem Lenzim a Ruggerem Deodatem co se týče kanibalského žánru, se nemá smysl nijak rozepisovat. Každopádně IL PAESE DEL SESSO SELVAGGIO je hodnotným startem tohoto specifického žánru, jenž díky zajímavému příběhu a vcelku zdařilé technické stránce tvoří velmi příjemnou podívanou. U mě za čtyři hvězdy. (10.04.2011)