Orgasmo

Miestami hlúpy film, v ktorom neviete, či máte držať palce prachatej, ale hlúpej a naivnej alkoholičke na práškoch alebo manipulujúcej dvojici, ktorá by večne iba tancovala, pila, zabávala sa a má to rada do trojky. Slabšie spracovanie nedáva veľa šanci inak OK fungujúcej zápletke. Hlavne ona drží film nad vodou. Herci ničím neoslovia, vrátane američanky Carroll Baker v hl. úlohe, režisér z nich nedokáže nič vydolovať. Nefungujú ani cudné pokusy o nahotinky, ale vzhľadom na rok to nie je žiadne prekvapenie. Taliansky názov je preto (očakávane) zavádzajúci. Poteší tak aspoň predzáverečný zvrat, menej už záverečná spravodlivosť na intrigujúcich, ktorá sa ale vykonáva formou náhody. (11.06.2023)

Jo, tiez som si dal do gula Orgasmo 1969 a vysla mi US Paranoia - potom som si zistil, ze v USA vysiel film pod tymto nazvom. Taxom sa upokojil, lebo slo o totozny film a dal som sa do sledovania. Tiez sa mi nezda zaradenie dzallo, v tomto s uzivatelom Peter12 suhlasim. Viem cim sa vyznacuje dzallo a z atributov dzalla tu toho bolo minimum. Pacil sa mi pribeh o zenskej, ktora sa zoznami s chlapom, zamiluje sa ... a taxa potom zacne zamyslat, ci ju ten chlap nahodou nechce komplet vykostit od majetku a penazi. Za mna teda slusny, namet na film, ktory je pravom v sivom, sedivom priemere : 69 % (26.09.2018)

Přehnaná naivita hlavní hrdinky, jak zde uvádí předhodnotitel peter12, dost kazila dojem z celého filmu, který by jinak nebyl úplně špatná komerční psychologizující kriminálka. Nějak mi připadá, že tento film sloužil jako předobraz filmu Il Sorriso della iena, tedy aspoň konec je pomalu identický. Pěkná hudba, (13.07.2016)

První z Lenziho zdařilé psychologické trilogie a první spolupráce týmu Lenzi/Baker. Film vyšel v americe pod názvem "Paranoia", stejně tak jako poslední díl trilogie z roku (69), viz oficiální italský název. Tohle je podle mého gusta povedený film, svou formou a provedením místy i zábavný, na svou dobu samozřejmě ještě přirozeně krotký a decentní, ale s dobře napsaným chytrým příběhem (plného nemocných myšlenek, lstivých intrik a úkladného lidského jednání, alkoholu, drog, erotiky a nějakého psychického mučení) s dobrými hereckými výkony (slizký a amorální mladý Castel neměl chybu, Baker v roli bohaté vdovy pomalu propadající do stavu šílenství, byla rovněž výborná a přesvědčivá podle mě) s některými zajímavými momenty (ropucha k večeři) a samozřejmě zajímavým pevným spiknutím a intriky. Stejné finále jsem poté (teď nevím jestli i dříve), párkrát už viděl (hlavně v giallo filmech). Film drží dobře pospolu, udržuje diváka stále v nějakém tom zájmu až do samého pěkně zakrouceného zároveň však trochu předvídatelného finále. Rozčilovalo mě tu akorát monotónní hudební skóre Umilianiho, jinak nemám k tomuto ranému giallu (zde hlavně příběhem), nebo spíše psychologické detektivce mnoho výtek. Lenzi odvedl dobrou práci, fanda by vůbec neřekl že později v 70s tento režisér natočí něco jako "Cannibal ferox" nebo "Mangiati vivi". (14.04.2011)

Poměrně slušný film se skvělou Carroll Barker v roli psychicky (no, trochu i fyzicky) týrané ženy dvěma mladými lidmi... Nejde o žádný strhující thriller, tempo i atmosféra je budovaná docela pomalu, ale zato zajímavě a to až k pěknému (lehce předvídatelnému) konci... Musím se přiznat, že jsem byl chvíli trochu zklamán, přece jenom jsem od Lenziho čekal trochu větší brutalitu, ale pak jsme si uvědomil rok vzniku, takže jsem nakonec byl i docela spokojený... Musím však konstatovat, že pozdější Lenziho gialla (Orgasmo se o tento žánr lehce opírá) jsou mnohem lepší... (08.09.2012)