Šampióni

Dvě třetiny Šampionů jsou feel good filmem, který není sice bůhvíjak originální, ale nehraje na city, nemoralizuje a nevzbuzuje v divákovi pocit viny, že je "normal mentalico". Scénář je prostý a nevyhýbá se klišé, protože by to v takových okolnostech působilo nepřirozeně. Ano, přesně tak. Život je optikou těchto lidí o dost jednodušší, protože na přetvářku, intrikaření a lži nemají kapacitu. A tím nemyslím jen tu mentální, ale spíš emocionální. Není třeba je litovat. Pouze respektovat a trochu pomoct. Film stojí na skvělých postavách, resp. hercích, účinkujících. Zvlášť trenér Marco byl skvěle napsaný i obsazený. Není arogantní zmetek a jeho vývoj nebyl tlačený na sílu s epickým vyvrcholením....proměnou v senzitivního samaritána. Přesto se mi závěr moc nelíbil. A popravdě celá poslední čtvrtina, včetně zdlouhavého zápasu. Ty feel good momenty jsou v této části vytláčeny patosem a navíc už jsme za hranicí stopáže, která je pro komedii, jednohubku optimální. Po třech čtvrtinách byl dal 4*. Takhle je to 3 a půl a to ještě jen proto, že se španělština tak dobře poslouchá a všichni byli sympaťáci. (04.08.2023)

Už jsem se dlouho tak dobře nepobavil a nezasmál! Jde viděl, že ve Španělsku se netočí jen dobré thrillery a dramata, ale že umí spíchnout i zdařilou komedii. Těžko říct, zda by podobná věc mohla být natočena i dnes, kdy se hned demonstruje kvůli každé blbosti...mám pocit, že by scénárista i režisér dostali doživotí nebo by je minimálně nějaké hnutí za práva mentálně postižených zlynčovalo.. Každopádně až na přeslazený závěr velice zábavná věc! (18.12.2020)

Za normálních okolností by to ode mě dostalo 4 hvězdičky. Za nenormálních okolností to ode mě dostane všech 5. Okolnosti jsou totiž naprosto nenormální, každé z nich chybí několik desítek bodů do alespoň průměrného IQ. Vůbec nechápu, jak někoho mohlo napadnout, že s tímto materiálem může vzniknout film a už vůbec nerozumím tomu, že se to skutečně podařilo. Považuji to za absolutní zázrak a smekám před všemi zúčastněnými. Protože jedna věc je obsadit handicapované lidi do tak exponovaných rolí a druhá věc je zajistit, aby to trochu fungovalo. A ono to klaplo, ti postižení lidé to odehráli perfektně a zdraví lidé okolo se zasadili o to, že to tak minimálně vypadalo. Jsem z toho nadšený, je to úžasně lidský film. (13.01.2020)

„Takže byste měl být k dispozici tomuto sdružení během příštích 90 dnů.“ - „90 dnů?! Ale to jsou 3 měsíce! - „Gratuluju, pane Montesi.“ - „K čemu?!“ - „Vidím, že počítat umíte.“ Marco se zachoval jako idiot, a právě dostal ten nejhorší možný trest…anebo ne? V podstatě všechna má očekávání, které jsem před zhlédnutím měl, se naplnila, v kladném i záporném slova smyslu. Stopáž je přestřelená, ukrojil bych cca půl hodinu, do které bych vtěsnal Marcovu osobní linku se ženou i matkou, neb mě výsostně otravovala a dopadla dle očekávání. Jistá dávka sentimentu a dojímání také bohužel nechybí. Přesto vzhledem k tématu se žádné citové vydírání nekoná. A hlavně, člověk dostane solidní porci zábavy a pozitivních emocí, hned několikrát jsem se upřímně zasmál, a vůbec se mi po většinu stopáže vyskytoval úsměv na tváři. Škoda výše zmíněných negativ, celkově hodnotím sice slabšími, ale přesto ještě 4*. „Obsaďte toho chlapa, prosím!“ - „Můžu ho vyblokovat.“ - „Tak běž a vyblokuj ho.“ - „Úplně, nebo trochu?“ - „Úplně!“ - „Hned se vrátím...“ (18.12.2022)

solidní scénář ,režie a kamera.Mě to sebralo natolik že když to bylo při zápase 32:33 tak jsem fandila jak o život.Byly tam fakt groteskní situace.například přece jen použití lyží u moře,netáhly se zbytečně :-))))))))))) a spousta jiného.Příjemný zážitek a bez patetické nějakého dělání si srandy z postižení.trochu to prolamuje mýtus.kdybych mohla dám jim všem každému deset * (13.12.2020)