Čierni démoni

Co mi na italských horrorech vadí nejvíce? Že se zpravidla odehrávají někde jinde než v Itálii. A to je ještě latinská Amerika dobrá destinace. Voodoo, sympatické holky, rituály, mrtvoly vylézající z hrobu, zombie černoši chrastící řetězy, vydloubávané oči... Tak proč to, sakra, nefunguje? Díky alespoň za ty zombie černochy, ti byli hodně dobří a působiví. (10.06.2014)

S demons 1,2 to nemá absolutně nic společného jak by název mohl napovídat, ale kvůli tomu na to nebudu házet špínu. Jedná se o průměrnou podívanou o černé magii typu woodoo a podobně a o šesti černošských zombií kteří díky kouzlu vstali ze svých hrobů a začli si hledat oběti. Místy to má docela slušnou atmosféru a přijemné gore scénky takže není důvod to kdovíjak odsuzovat a špinit. Mě se to docela líbilo, samozřejmě, že to mohlo bejt lepší, ale výsledek je uspokojící. (17.10.2010)

Typický italský trash se zavádějícím názvem. Lenzi se asi na stará kolena rozhodl, že nebude zabíjet jenom "filmově", ale skutečně unudí k smrti případné diváky. Mdlá režie, primitivní scenář a výsledkem je zoufalý a strašně nudný pokus o horor s šesti rozpadajícími se černochy, kteří chodí po domě a zahradě okolo domu a pomocí sekyry, háku (dvakrát detailně znázorněné vydloubnutí oka) občas zamordují nějakého příšerně přehrávajícího herce (pokud se dá vůbec o "hercích" mluvit). Mimochodem kdo by čekal nějaký festival gore efektů, ten ať raději se obrátí jinam. (27.06.2005)

Nic objevného, spíše očekávané. Lenzi zabředl v 80.letech nejen kamerou, gore a příběhem, ale především hudbou. Protože mám však tohle všechno rád, film mě vcelku bavil. Nevím jen proč démoni, jde přece o zombie...Voodoo se zde střetává s křesťanstvím ( nad kterým kupodivu vítězí), gotický arzenál ( hřbitov, lebky, pavouci, otevřené hroby a rakve, temná zákoutí domu na samotě) s brazilskou krajinou a folklórem. Trochu guláš, ale jedlý. Příliš velký masakr však nečekejte, k vrcholným kouskům režiséra má tenhle film daleko... (10.06.2011)

Pamätáte sa ešte na VHS od Davay? Takže k tejto nostalgickej VHSkovej atmosfére treba filmu k dobru prirátať i atmosféru talianskych gore horrorov z prelomu70s/80s, ku ktorej sám Lenzi svojimi filmami EATEN ALIVE, NIGHTMARE CITY a CANNIBAL FEROX významne prispel. Spôsobujú to najmä lokácie preslneného Ria, opradeného poverami a čiernou mágiou, a gore efekty zo starej školy. Okrem toho i starý dom v brazilských horách má svoju atmosféru, zombie otroci vyzerajú štýlovo a príbeh má niečo do seba. Spracovanie je trošku skromnejšie ako u spomenutých kultov, ale i tak sa jedná o dobrý neskorší príspevok do talianskej pokladnice. (21.03.2008)