Nezanechať stopu

Příjemné rodinné drama v krásném prostředí, které je ale na svou stopáž občas trochu prázdné a nepřekvapivé. McKanzie i Foster to zahráli oba dobře. Jejich postavy mají duši, dá se s nimi snadno procítit nálada a ani jejich chování nezavání klišovitostí. Děj se až tak moc nevyvíjí a spíš jen tak lehce plyne, takže jedno uklimbnutí hlavou se při této projekci dalo pochopit. Leave no trace není žádná akční jízda ale spíš kochání se exteriéry a dobrými hereckými výkony. Vesměs je to příběh o hledání sebe sama a o tom, jak těžké je si prosadit vlastní sny u otce, který stále žije minulostí. Dobré, ale neobjevné. KVIFF 2018 (03.08.2018)

Kdo viděl Captain Fantastic, ten se těžko vyhne srovnávání. Beze stop totiž nabízí nejen téměř identickou úvodní expozici postav a jejich prostředí, ale pracuje i s překvapivě dost podobným rodinným modelem (absence matky, neschopnost otce zvolit správnou cestu). Beze stop se však ubírá jiným žánrovým směrem a řeší především drama uvnitř samotných postav. V tomto směru zase film připomíná předchozí film Debry Granik Do morku kosti. Dospívající dívka musí čelit rozhodnutím, která jí na bedra nandavají neúměrné množství zodpovědnosti v rámci jejího věku i postavení. Jenže na rozdíl od filmu Do morku kosti, kde musí hlavní hrdinka pod neúprosným tlakem okolností konat a sama situace je tak katalyzátorem dramatu, Beze stop jde takovou podivnou cestou neiniciativní bezkonfliktnosti, která na mě působila téměř uspávajícím dojmem. Obsahově a tematicky zajímavý příběh se tak pro mě odvíjel v monotónní nedynamické poloze, kterou už pak nezachránil ani závěrečný akt vůle a sebepoznání. 5/10 (01.10.2018)

Pomalá tichá a na pohľad príjemná meditačná dráma so skrytým enviro významom. Bolo tu krásne poukázané na fakt, ako sa človek vzďaľuje od svojej podstaty a života v súlade s prírodou. Tiež sa mi tu páčila tá sonda do spôsobu akým sa civilizácia vmiešava do akéhokoľvek pokusu o návrat späť - všetko skrátka musí byť zaškatuľkované a žiť treba len podľa súčasných platných noriem spoločnosti. Všetko ostatné je čudné a len ťažko akceptovateľné. Predostrenie skutočnosti ako ľahko je tomu podľahnúť bolo tiež výborné. Čo sa týka enviro odkazu ako i kamerových záberov tak to na mňa zapôsobilo ďaleko viac ako napríklad snímok Old Joy (2006) od Kelly Reichardt. Slušný nadpriemer. 80/100 (18.10.2018)

Leave No Trace se může zprvu zdát jako klasický film o útěku člověka do divočiny a vzepření se společnosti, ale uvnitř skrývá mnohem hlubší myšlenku. Debra Granik film vytvořila na základě knižní předlohy "My Abandonment", především tedy na její první polovině, která sleduje otce, veterána z války ve Vietnamu a jeho dceru, kteří opustili společnost a žijí v národním parku nedaleko Portlandu. Na filmu je čerpání z knižní předlohy hodně znát, především díky poetičnosti vyprávění, které Debra Granik umí krásně přenést na plátno. Leave No Trace šetří dialogem co to jde a soustředí se hlavně na vizuální vyprávění, některé části filmu evokují práci Terrence Malicka, takže příznivci pomalého, lehce plynoucího obrazového vyprávění si přijdou na své. Základním stavebním kamenem celého filmu je dvojice Thomasin McKenzie v roli Tom a Ben Foster v roli Billa. Kdyby tyto dva selhali film by šel ke dnu, naštěstí se tak neděje a jak Ben Foster tak Thomasin Mckenzie hrají naprosto skvěle, mají situaci o to těžší, že svoje emoce musejí předávat divákům především fyzickými hereckými výkony, protože dialogu si opravdu moc neužijí. Jejich vztah je hlavním důvodem proč film funguje a Debra Granik měla při castingu zatraceně šťastnou ruku. Kde Leave No Trace překračuje hranice meditačního filmu o přežití člověka v přírodě, je konfrontace se skutečným světem. Ústřední dvojice se nejednou dostává do situace, kdy je nucena do střetu s reálným světem mimo jejich uzavřenou bublinu, tyhle části filmu ho spojují s realitou a nenechávají ho sklouznout do přestřeleného světa za hranice reality, jak se to častokrát stalo např. v „Captain Fantastic“. Leave No Trace má svoje slabší chvilky, kdy plyne až moc pomalu a pro někoho, kdo si nebude užívat zadumané záběry na hlavní postavy v přírodě, může mít s filmem trochu problém, Debra Granik ale jinak drží film pevně ve svých rukou a vytváří harmonické dílo o vztahu člověka k přírodě a o vztahu otce a dcery. Trošku skrytou, ale o to více důležitou zprávou, kterou chce Debra Granik předat divákům, je to jak americká společnost hledí na válečné veterány. Ti jsou sice uznáváni, ale skutečnou snahu o to jim pomoci projeví jen málokdo. To jestli na vás film zapůsobil vám zodpoví samotné finále, které většinu diváků dělí na dva tábory. Já paradoxně nespadám ani do jednoho, příliš na mě totiž nezapůsobilo, ale tohle vyústění v kontextu celého filmu naprosto chápu a respektuji. 82% (01.10.2018)

Komornější vydání Mr. Fantastic. Mě ale tahle látka, týkající se izolace od společnosti, zaujme v každém vydání. Jediné co mi chybělo bylo hlubší odůvodnění otcova rozhodnutí. Nějaké střípky z minulosti, atd. Jinak za mě sympatická žánrovka. Potěší především casting s B. Fosterem a začínající T. McKenzie. (13.10.2018)