Tiesňové volanie

Je opravdu neuvěřitelné, jak moc jsou ve Skandinávii oproti nám vepředu a ačkoliv není vůbec žádnou novinkou udělat z podobně minimalistického nápadu něco tak napínavého (Tom Hardy může potvrdit), pořád je to setsakra působivé a všiml jsem si, že Tísňové volání hodně lidí naprosto semlelo. Já ten případ tedy nejsem, asi proto, že jsem podobných filmů už viděl několik, ale pořád bych to rozhodně všem doporučil, aby jste si taky občas odpočinuli od všech těch předražených barevných blockbusterů. (04.01.2019)

No je to samozřejmě strašně dobrý, takže v tomto případě věřte hypu. Tísňové volání je minimalistický thriller, který táhne herecká one ma show v podání Jakoba Cedergrena. Prakticky celý film z něho kamera nespustí oči – excelentní herecký výkon, který je navíc umocněn momenty, kdy herec nemluví, ale díky výrazům v obličeji plně cítíte jeho aktuální emoce a rozpoložení. Film se kompletně odehrává ve dvou místnostech, kde se skoro jen telefonuje – ale i tento malý prostor stačí k vytvoření hutného napětí a rozehrání pohlcujícího příběhu. Zpočátku se může zdát, že děj – ač je velmi poutavý – nemá čím překvapit. To je ale velmi mylná domněnka. Překvapivých momentů, které ovšem nejsou pouze pro efekt natlačené do děje, obsahuje příběh vícero a k tomu všemu se připravte na jeden obrovský zvrat, který vám vyloženě vyrazí dech – nečekal jsem to, dostalo mě to. Alfred Hitchcock by byl pyšný. Očekávejte příval všemožných emocí, které vás lapnou hned na začátku a po celou ideálně dlouhou stopáž vás nepustí. Dávám zatím silné 4*, ale chci to časem vidět znovu. (04.07.2018)

Moc hezky vypointovaná nervozita. Začátek a první rozhovor s unesenou strhne, postupně se tempo vinou začleňování ne tak zajímavé osobní linie rozmělní, ale uvěřitelnými dialogy a silnými (nikoli nějak šokujícími) zvraty drží film plnou pozornost po celou sympatickou stopáž. Originální zpochybňování viny a neviny a pracovní morálky nakonec vítězí nad čistě formálními kvalitami a autenticitou, a není to vlastně vůbec špatně. 75% (24.01.2019)

Večerní směna se chýlí ke konci a policista Holm už se psychicky připravuje na další den, kdy ho čeká důležitý soud, který rozhodne o jeho dalším osudu. Celý den strávil řešením telefonátů od feťáků, kteří volají o záchranku, či zákazníků okradených šlapkami. Krátce před koncem směny však přijme telefonát od vyděšené ženy, kterou prý kdosi unáší pryč od jejích dětí. Od první chvíle je zřejmé, že tohle nebude rutinní telefonát, ale jak moc si bude muset nakonec Holm sáhnout na dno svých psychických sil ve snaze vyřešit za pomoci kolegů v terénu celý případ tak, aby pro všechny zúčastněné zůstal alespoň kousek naděje, o tom se mu ani nesní. Film, který dokonale funguje jako psychothriller i osobní drama a který největší síly dosahuje díky tomu, že nechá pracovat divákovu fantazii. Jako hlavní hrdina Holm jsem i já byl odkázán na vzrušené hlasy v telefonu patřící ženě, muži a dítěti a občas policejnímu kolegovi, takže jsem si celou scénu mohl jen představovat podle zvuků (jízda auta, déšť, otevírané dveře) a hlasů (scéna, kdy Holm slyší, jak policisté přijdou do domu s dětmi - to jsem tušil, jaké překvapení mne čeká, ale stejně se účinek rovnal dopadu ocelového kladiva). Velký zvrat v tom, jak to vlastně celé bylo, jsem sice také odhadl, ale to mu nic neubralo na působivosti. Zvukovou stránku pak dokonale doplnil hlavní a skoro jediný herec na plátně Jakob Cedergren, který prakticky z plátna nesleze a ve tváři se mu zobrazuje zoufalost celé situace, jeho vlastní démoni a snaha zachránit, co se dá. Když mu pak na konci kolegové oznámí, že.. To nebudu prozrazovat, ale aspoň jeden takový malý úspěch si za svoji snahu zasloužil. Zkrátka, takřka dokonalá ukázka toho, že na perfektní a maximálně působivý a ohromně napínavý film stačí jen mozek. (15.07.2018)

Na skandinávské kinematogreafii oceňuji její svébytnost. Líbí se mi, když si stojí za svým a nesnaží se kopírovat americké trháky. I tady na malém prostoru jsem ocenila kameru. Je mnohem těžší natočit zajímavé snímky v komorním prostředí, než když jsou k dispozici barevné přírodní scenérie. Tady byla kamera přesná, dokázala podtrhnout podstatné, nepřikrášlovala ani neodváděla pozornost. Pro někoho možná pomalé tempo, já jsem ocenila postupné rozkrývání. Pohled pouze z jedné strany, nevidíme unesenou ženu, žádné prostřihy na silnici ani na řidiče, jen muž na příjmu. Když se zdánlivě nic neděje, šrotuje to nahlas nejen hlavnímu představiteli, ale i divákům. Aspoň mě. Velmi zdařilý debut!! (22.01.2020)