VOD (3)
Obsahy(1)
Asger Holm, bývalý policajt, ktorému bola pridelená služba na tiesňovej linke, odpovie na volanie od unesenej ženy. Keď je hovor náhle prerušený, začína po žene a jej únoscovi pátrať. S telefónom ako jediným nástrojom, obklopený stenami kancelárie vstúpi Asger do pretekov s časom, aby zachránil ohrozenú ženu. Zločin, ktorý odkrýva, je však omnoho väčší, ako sa na začiatku mohlo zdať. Jeden z najsľubnejších tvorcov novej dánskej filmovej generácie, režisér Gustav Möller, v svojom prvom celovečernom filme experimentuje s ľudskou predstavivosťou, zmyslami, strachom a presvedčením, že najsilnejšie filmové momenty, sú tie, čo nevidíte. (ASFK)
(viac)Videá (6)
Recenzie (460)
Večerní směna se chýlí ke konci a policista Holm už se psychicky připravuje na další den, kdy ho čeká důležitý soud, který rozhodne o jeho dalším osudu. Celý den strávil řešením telefonátů od feťáků, kteří volají o záchranku, či zákazníků okradených šlapkami. Krátce před koncem směny však přijme telefonát od vyděšené ženy, kterou prý kdosi unáší pryč od jejích dětí. Od první chvíle je zřejmé, že tohle nebude rutinní telefonát, ale jak moc si bude muset nakonec Holm sáhnout na dno svých psychických sil ve snaze vyřešit za pomoci kolegů v terénu celý případ tak, aby pro všechny zúčastněné zůstal alespoň kousek naděje, o tom se mu ani nesní. Film, který dokonale funguje jako psychothriller i osobní drama a který největší síly dosahuje díky tomu, že nechá pracovat divákovu fantazii. Jako hlavní hrdina Holm jsem i já byl odkázán na vzrušené hlasy v telefonu patřící ženě, muži a dítěti a občas policejnímu kolegovi, takže jsem si celou scénu mohl jen představovat podle zvuků (jízda auta, déšť, otevírané dveře) a hlasů (scéna, kdy Holm slyší, jak policisté přijdou do domu s dětmi - to jsem tušil, jaké překvapení mne čeká, ale stejně se účinek rovnal dopadu ocelového kladiva). Velký zvrat v tom, jak to vlastně celé bylo, jsem sice také odhadl, ale to mu nic neubralo na působivosti. Zvukovou stránku pak dokonale doplnil hlavní a skoro jediný herec na plátně Jakob Cedergren, který prakticky z plátna nesleze a ve tváři se mu zobrazuje zoufalost celé situace, jeho vlastní démoni a snaha zachránit, co se dá. Když mu pak na konci kolegové oznámí, že.. To nebudu prozrazovat, ale aspoň jeden takový malý úspěch si za svoji snahu zasloužil. Zkrátka, takřka dokonalá ukázka toho, že na perfektní a maximálně působivý a ohromně napínavý film stačí jen mozek. ()
Rozhlasová inscenace roku 2018. Sympaticky "lindholmovsky" civilní. Zároveň však platí, že právě kvůli civilnosti jsou veškeré zvraty, na kterých to ke své škodě staví až příliš, dosti okaté od samého počátku. A, bohužel, se to nevyhnulo ani občasným logickým lapsům, které tu civilnost nabourávají. Ovšem zase až tak moc to nevadí, jelikož to záhy nabere natolik strhující tempo, že stejně není čas je řešit. ()
Mám to stejně jako kolegyně Chilly00. Námět skvělý a prvních dvacet minut, když spolu s hlavním hrdinou odkrývám indicie příběhu fajn, jenže od doby, kdy vidím jak jeden mobil je okamžitě lokalizován a druhý vůbec mě to přestávalo sedět, navíc prostě to volání je nesmysl čili už od začátku má hra s fantazií a hrou na překvapení alespoň u mě základní trhlinu a osobní děj hlavního hrdiny by byl fajn, kdyby se více věnovala pozornost dialogům Asgera se svými kolegy a konec mě přišel vysloveně hrrr. ()
Po tom intenzivním hype jsem tedy čekal od Tísňového volání něco výjmečnějšího. Nebo alespoň obecně nějak výjmečného, nad rámec "fajn minimalistické detektivky". Celkově něco, co už před pár lety nepředváděl Tom Hardy v Locke - kde byl jeho výkon výrazně impresivnější, a film byl dramaticky zajímavěji propracovaný i při mnohem civilnější zápletce. Možná právě ta zápletka dokáže zapůsobit na víc lidí, přecejen v Locke nejde o únos, ale o mnohem obyčejnější věci? Ale ten si aspoň pro větší dramatičnost nepomáhal dost lacinými a nesmyslnými berličkami. I pod povrch hlavní postavy jde Tísňové volání jen potud co dokáže zvýraznit dramatický efekt, ta postava je zajímavá, severský feeling z rozuzlení oceňuji, ale mohli se v tom nihilismu a depresi vykoupat víc, takhle je to prostě jen zajímavá jednohubka. 8/10 ()
„Haló, tady policista s traumatem a nezvykle extrémně agilní dánský telefonní záchranář, říkejte mi třeba Ole, vole, jak vám mohu pomoci?“ „Tady vyšinutá huhňavá kráva Inge z Kopenhágenu. Byla jsem unesena / neunesena, vyberte si, každopádně když usoudíte, že unesena, tak můžu v pohodě telefonovat, klidně mi když tak brnkněte.“ „Dobře, dobře, Inge, klid, dýchejte a počítejte šupiny na ocase malé mořské víly, já sice kdejaké pomatené smažce obvykle okamžitě zavěsím, ale vy jste natuty unesená a v nebezpečí!!! Já teď budu hodinu a půl nudně freneticky telefonovat na všechny strany a urputně buzerovat veškeré složky integrovaného záchranného systému, a jestli do té doby neusnete, tak vás z té šlamastyky / nešlamastyky dostanu, ať chcete, nebo ne. Jsem totiž Ole, nebývale extrémně agilní dánský telefonní záchranář.“ *** Když jsem se tu brodil čerstvým ejakulátem a potoky poševního šlemu vzrušeně hekajících recenzentů, těšil jsem se na nabušený a originální nehtohryz. Ty nehty jsem si u toho nakonec opravdu do krve okousal, ale to jen proto, že jsem mobil s Tetrisama nechal v kuchyni na lince, nechtělo se mi vstávat z gauče ani spát, a tudíž jsem neměl jinou možnost, jak se jinak u téhle telefonní prudy zabavit, abych nepošel nudou. Na hovnech postavená a v žumpě končící únavná telekonference se sociálně podtrženou stračkoidní zápletkou a dramatizací podobnou volání s plechovou hubou libovolného mobilního operátora, co vám nejdříve hodinu recituje menu a nutí vás furt mačkat tlačítka číselníku, aby vás nakonec spojila s nějakým, do kýčovité frazeologické prázdnoty korporátně vytrénovaným, telemarketingovým kokotem, který váš problém stejně nevyřeší. Prostě nezáživná zápletka v nezáživném podání, jedna mimochodní věta o kuchání dětí jinak mdlý film zábavným neudělá, s kamerou celou dobu přilepenou na xichtě nějakého nordicka, co se konstantně tváří, jako by měl opruzený konečník. Ten by na Mistrovství světa v unylém telefonování dozajista skončil na bedně snad i před Tomášem Tvrdým-y, jenž tenkrát dvě hodiny po telefonu objednával beton, a Gájenem Gejnoldsem, který se snažil otravně vyžvanit z telefonní rakve. No zlatá šmrncovní Telefonní budka u Kolína! ()
Galéria (14)
Fotka © Jasper J. Spanning
Reklama