Tiesňové volanie

Keď nedokážete pomôcť sám sebe, aspoň sa pokúsite pomôcť druhým. Pre dôvod umlčania vnútorných démonov, pre pocit katarzie alebo jednoducho preto, že už konečne potrebujete vo svojom živote urobiť niečo správne. Lenže vo všetkej tej snahe možno nerátate s tým, že pravda nie je vždy tam, kde ju chcete vidieť... Dokonalá práca so zvukom, výkon, ktorý stojí v podstate len na Jakobovi Cedergrenovi a perfektné napätie. Budem sa opakovať, ale sever je proste sever. Videné na AFF 2018. (01.07.2018)

Po tom intenzivním hype jsem tedy čekal od Tísňového volání něco výjmečnějšího. Nebo alespoň obecně nějak výjmečného, nad rámec "fajn minimalistické detektivky". Celkově něco, co už před pár lety nepředváděl Tom Hardy v Locke - kde byl jeho výkon výrazně impresivnější, a film byl dramaticky zajímavěji propracovaný i při mnohem civilnější zápletce. Možná právě ta zápletka dokáže zapůsobit na víc lidí, přecejen v Locke nejde o únos, ale o mnohem obyčejnější věci? Ale ten si aspoň pro větší dramatičnost nepomáhal dost lacinými a nesmyslnými berličkami. I pod povrch hlavní postavy jde Tísňové volání jen potud co dokáže zvýraznit dramatický efekt, ta postava je zajímavá, severský feeling z rozuzlení oceňuji, ale mohli se v tom nihilismu a depresi vykoupat víc, takhle je to prostě jen zajímavá jednohubka. 8/10 (05.01.2019)

No je to samozřejmě strašně dobrý, takže v tomto případě věřte hypu. Tísňové volání je minimalistický thriller, který táhne herecká one ma show v podání Jakoba Cedergrena. Prakticky celý film z něho kamera nespustí oči – excelentní herecký výkon, který je navíc umocněn momenty, kdy herec nemluví, ale díky výrazům v obličeji plně cítíte jeho aktuální emoce a rozpoložení. Film se kompletně odehrává ve dvou místnostech, kde se skoro jen telefonuje – ale i tento malý prostor stačí k vytvoření hutného napětí a rozehrání pohlcujícího příběhu. Zpočátku se může zdát, že děj – ač je velmi poutavý – nemá čím překvapit. To je ale velmi mylná domněnka. Překvapivých momentů, které ovšem nejsou pouze pro efekt natlačené do děje, obsahuje příběh vícero a k tomu všemu se připravte na jeden obrovský zvrat, který vám vyloženě vyrazí dech – nečekal jsem to, dostalo mě to. Alfred Hitchcock by byl pyšný. Očekávejte příval všemožných emocí, které vás lapnou hned na začátku a po celou ideálně dlouhou stopáž vás nepustí. Dávám zatím silné 4*, ale chci to časem vidět znovu. (04.07.2018)

Na snímek jsem se hrozně moc těšil. A už dlouho se mi u žádného filmu nestalo, abych tak moc cítil, že patřím do jeho „cílovky“. Chytl mě prakticky hned. Hlavní hrdina si velmi rychle získal mé sympatie. Případ, který si díky dítěti začne brát osobně a má potřebu ho řešit „nad rámec“, ukázal jeho charakter a já mu v tomhle ohledu dokonale rozuměl. Divák je navíc s Asgerem na stejné lodi, nic nevidí, jen slyší zvuky a odvozuje si. Film navozuje pořádnou dávku napětí, které ještě vzrůstá při každém pípnutí telefonu. Překročení hranic mi přišlo vcelku uvěřitelné vzhledem k tomu, že Asger byl zvyklý na terén, navíc měl nervy ze soudu, který ho čekal (stejně tak jsem vnímal jeho záchvaty vzteku, které byly na hraně). Částečně otevřený konec byl dobrým řešením, jen nechal naplno vyznít Asgerovy emoce. Opravdu výborný debut a v konkurenci podobných filmů (např. Noční jízda, Telefonní budka či částečně Tísňová linka) obstojí s přehledem (osobně bych snímek dal na pěkné druhé místo za Telefonní budku). Slabší, ale plný počet. (24.03.2019)

Subjektivně odtrpěné páchání dobra a Intenzivní hra kontrastů. Jak těch vizuálních v podobě světla a tmy v obou pracovních místnostech, tak zvukových v případě nervózního ticha i do morku kostí se zařezávajících vibrací či vyzváněcích tónů. Za nejatraktivnější devízu ale beru kontrast významový, kdy jediná věta na záznamníku dokáže na diváka dopadnout pokaždé úplně jinak. Nebudu se hádat, že nejde jen o dusivou žánrovku, ale tak povedenou, že se k sílící šeptandě rád přidávám. (29.07.2018)