Dospělačky
Career Girls
Deux filles d´aujourd´hui
Career Girls
Career Girls
Career Girls
Career Girls
Obsahy(1)
Školní přátelství mívají zvláštní příchuť. Vznikají jaksi mimovolně, necíleně, náhle – a stejně tak náhle většinou vyvanou. Skončí bezstarostná školní léta, nastoupí dospělý život se všemi svými problémy a starostmi, člověk musí najednou přestat brát svět kolem sebe na lehkou váhu – a na „hry a maliny nezralé“ a vše s tím spojené přestává mít čas… Něco podobného potkalo i dvě mladé ženy, které kdysi osud svedl do jednoho studentského pokoje. Teď se však znovu víceméně nečekaně setkávají – a to setkání je svého druhu krutou konfrontací. Jejich dívčí sny, přání a naděje podrobilo těch šest let odloučení tvrdé zkoušce. Zlepšil se za tu dobu jejich život? To jistě ano. Jsou však tam, kde toužily být? To jistě ne. A věří tomu, že se tam ještě někdy mohou dostat? Bůh ví… (Česká televize)
(viac)Recenzie (13)
Pohádka o "ošklivém kačátku, " jak se princeznou stalo. Jen ten princ stále chybí. Škoda, že ty chlapi mají, tak malou představivost. Není ošklivých žen. Krásná elegantní Anička se po 6 letech vrací na "místo činu" . Navštívila svou spolubydlící z dob studii v Londýně. Vzpomínaly na své mládí s určitou trpkostí. Na různé ústrky a trucy od chlapců. Tenkrát byla Anička totiž, sice nekonvenční, oduševnělá, ale také utrápená, zamindrákovaná studentka s ošklivou dermatitidou v obličeji ani její kámoška konvenční krásy nepobrala. Kluci s nimi spali spíše ze soucitu, i za to byly vděčny. Kdyby chlapci věděli, kdyby dokázali dohlédnout do budoucnosti, protože z kačátek se vylouply překrásné labutě. Dívky nezpychly, zůstaly křehké, zranitelné, krásné a chytré, ale pokorné a s dobrým srdcem. Jedna jak druhá, ideální manželky pro muže, kteří jsou však už mezitím zadaní. Čeká je ještě boj o místo na slunci. 90% ()
Mne to nestrhlo. Námět je značně opotřebovaný: podívejte se, jací jsme byli - a jak jsme vyrostli; u vědomí této omšelosti se autoři snažili ozvláštnit postavy natolik, že v příbězích vlastně nikdo není normální a celé to působí jako snímek z volně vedené psychiatrické léčebny. Obě základní herečky jsou sice profesně výborné, ale natolik protivné, že se na ně nechce koukat. Podruhé určitě ne. ()
mám z toho smíšené pocity. Tak nějak jsem nepostřehl důvod, proč tenhle film vznikl, jakkoliv zde byly momenty, které se z pohledu filmového řemesla povedly. Problém jsem měl s hlavními představitelkami, Hannah zejména v mladším vydáni ztělesňovala drzou, nervní a afektovanou holku, která byla nonstop na ránu, Annie byla zase neurotické třesoucí se klubíčko. I jí čas trochu zklidnil. Panoptikum pak završuje Ricky, to už byl psychouš se vším všudy. Na mě až příliš bizarních postav a přitom ani jedna z nich sympatická. Je ale pravda, že ten posun v životě a chování za těch šest let, co se holky neviděly, bylo zajímavé sledovat. ()
S nevôľou sledujem, že za posledné dva mesiace som celej tretine zhliadnutých filmov dal dve a menej hviezdičiek. Leighov film Na vážno do tej tretiny odôvodnene patrí. Vydržal som ho pozerať asi do polovice a potom som sa už obával, že z toho dostanem dermatitídu alebo nejaký tik, tak som to trápenie radšej humánne ukončil. ()
Jednoduchost zápletky nedává na prdel režisérově vlastní sociální surovosti. Je s ní v totálním souladu. Díky filmu jsem si snad už na tvrdo uvědomil, že psychoanalytickej pohled na svět, potažmo na vztahy zateměuje prožitky každodennosti. Souhlasim s neurotickou Katrin Cartlidge: "I JUST DON'T LIKE BEING PSYCHOANALYZED. THAT'S ALL...." a když už musím být, tak ne neplánovitě a afektovaně, dodává další z řad dočasných neurotiků... ()
Reklama