Malé ženy

Malé ženy majú v sebe náboj energie, vytrvalosti, odhodlania, vzájomnosti a dokazujú, že aj rozdielny ľudia dokážu prekonať čokoľvek. Pre mňa sú večnou posilou a každé spracovanie ma teší. Myslím, že každá rodina má svoj kríž a nič nie je také idylické, ale bolo povedané - napíš, že si bola aj šťastná, aj že to bolelo. Napíš pravdu. A ona do nej dala celé svoje srdce. Jo! (20.04.2018)

Když srovnám všechna tři zpracování románu Louisy May Alcottové, vychází mi z nich vítězně právě tahle britská minisérie z r. 2017. Jaké přednosti na ní vidím? Především se jí povedlo velmi dobře obsadit všechny role, zvláště maminka je v podání Emily Watson skutečně přesvědčivá - je to ustaraná, možná i unavená, ale obětavá maminka tří skoro dospělých dcer čili žádná modelka jako v jiných zpracováních. Podobně je tomu i s ostatními osobami a jejich představiteli nebo představitelkami: např. profesor Baer zde není nesmyslně "omlazen" jako v nejnovější verzi apod. Nic se zde neaktualizuje, neopravuje podle současných kritérií. Např. škola, kterou Jo a prof. založí, je určena chlapcům, nikoliv jako v posledním filmu z r. 2019 chlapcům i dívkám, což neodpovídá realitě - koedukace v USA v té době ještě zdaleka nebyla. Tvůrci se také ze všech tří mnou hodnocených adaptací nejlépe vyrovnali s kapitolou Údolí stínů, v níž umírá Beth. Dá se říci, že se scénář a režie držely předlohy a to se vyplatilo! Nic se zde nedomýšlí, divákovi nenapovídá a končí se stejně jako v románu chválou a oslavou maminky coby pilíře celé rodiny a poděkováním jí za všechno. (21.02.2020)

Moje první hlubší setkání s Malými ženami nedopadlo vůbec špatně. Naopak, jedná se o opravdu povedenou adaptaci, která se nesnaží o přílišnou "modernizaci" či "aktualizaci" doby a příběhu, což je neduhem mnohých novějších filmů a seriálů podle klasických literárních děl, kupříkladu Anne with an E. Samozřejmě se rozsáhlou předlohu nepodařilo upravit úplně uspokojivě, dvě nebo tři epizody navíc by tomu jen prospěly, neboť je tam plno věcí, které by si zasloužily více prostoru, méně zkratkovitosti – třeba pouto mezi Beth a panem Laurencem – ale i tak jsem za to rád. Jistě, rozpočet nebyl nic moc a televiznost ze seriálu kouká na míle (zvláště ta zima), ovšem tento nedostatek alespoň částečně vyvažují některé herecké výkony. A to jak od hereckých veteránů Gambona a Angely Lansbury, kteří si vždy dokáží ukrást scénu pro sebe, ať tam mají replik sebeméně, tak i od mladé generace – z níž hlavně vyniká výborná Maya Hawke jako Jo a Annes Elwy jako Beth. Mimo solidní Emily Watson tam pak už nikoho moc výrazného nenajdeme, někdo tam úplně nesedí... jenže stejně si druhá nejnovější verze slavného románu podle mne ty (poměrně slušné) tři hvězdy zaslouží. (x) (x) (x) (27.12.2020)

Malé ženy zase trochu jinak, komornější, méně výpravné, s poněkud zrychleným zakončením (klidně bych ještě dva díly přidala). Hereckému obsazení vévodí příjemně civilní a uvěřitelná Emily Watson jako maminka Marchová. Jediným zklamáním je postava Amy, ztvárněná jedinou představitelkou, která tu přeměnu dítěte v ženu prostě nemohla zvládnout. Tohle dokáže jedině Florence Pugh. (10.08.2022)

Ačkoliv jsem si říkala, že už nebudu ztrácet čas s hate watchingem, tak tady jsem udělala výjimku, neboť už jsem viděla dost dalších adaptací na to, abych chtěla mít úplnou "sbírku". Navíc/bohužel jsem teď přečetla předlohu a tak jsem čerstvě naplněna tím pocitem, že bohatosti a osobitosti knihy se nic nemůže rovnat. Hned od úvodní scény mi bylo jasné, že tahle adaptace mi vůbec nesedne. Ačkoliv to má delší stopáž než většina ostatních filmových verzí, což by teoreticky slibovalo možnost jíti do hlubších fajnšmejkrovských detailů, tak příběh moc nedrží pohromadě. Emocionálně to taky nedává smysl. Sestry jsou prapodivné obsazené. Všechny působí stejně staře a jejich osobnosti nejsou nijak zvlášť rozpracované. Zejména Meg a Beth mi splývají dohromady. Amy vypadá jako dvacetiletá žena a tak její chování dvanáctiletého spratka otvírá všechny kudly ve všech kapsách v okruhu alespoň dvaceti kilometrů. A co se týče Jo - inu, dospěla jsem k závěru, že Maya není ani trochu přesvědčivá herečka. Ve všech rolích působí na jedno brdo, ať už zmateně blábolí u Tarantina, ve Stranger Things nebo tady, nevidím v ní nic než nepo baby, které možná zdědilo vzhled svých rodičů, ale už ne schopnost vyjadřovat různé emoce výrazem očí nebo tak. Teddy je taky zoufale nevýrazný a nezajímavý. Dokonce i matka děvčat je tady pojatá jako spíš odtažitá, chladná a zamlklá. Jako by ve své snaze příběh zmodernizovat a odlišit od ostatních verzí tvůrci zapomněli, že ve své podstatě je/má být příběh Malých žen feel good utopie, a že bez té pohádkové idealizace a vřelých vztahů to nedává smysl, a tak vytvořili něco, kde se lidé sice jmenují stejně, ale v čem se duch předlohy neodráží skoro vůbec. P.S.: Ale s odstupem a trochu paradoxně musím říct, že zdejší teta Marchová Angela Lansbury je asi nejlepší filmová teta Marchová ze všech. (14.04.2023)