V pasti

Netflix přitápí poslední čtvrt rok pěkně pod kotlem a vydal další solidní žánrovku, která se jeví jako bratříček Quiet Place. Dánská Režisérka Susanne Bier, od které jsem viděl pouze solidní Thriller Lepší Svět je rozhodně slušná režisérka a k tomu si připočtěte perfektní Sandru Bullock, solidního Johna Malkoviche a nový objev Trevante Rhodes, který si zahrál v Predátorovi a 12 Strong. V menší roli je zde i Sarah Paulson. Bird Box je mixem vícero filmů najednou, ale bere si z nich to nejlepší a vzniknul chutný Postapo koktejl, který je řemeslně špičkový, herecky prvotřídní, dějově poutavý a dojde i na pár překvapení. V jistých momentech se daří filmu skvěle budovat napětí ( Auto, Divoká řeka!, finále v lese) a trochu krve se zde také najde, takže si téměř nemohu na nic stěžovat. Solidní. Škoda jen, že tam, kde film končí by mohl klidně začínat. 80% (20.12.2018)

Sandra Bullock konečně ukojila profesní závist/mindrák směrem k herecké kolegyni Emily Blunt. Podala si pysky s Netflixem a vyprodukovala si (televizní) variaci kinohitu "Tiché místo". Vyztužena botoxem, mateřstvím a ženskou silou se vydala s drobotinou na nehostinnou řeku zlomit globální kletbu, na kterou dojel i Bystrozraký, takže k povinné výbavě patřily šátky přes bulvy, ale též ptáci v krabici, ale fakt opeření. Film je vyprávěn převážně v retrospektivní rovině, takže pendlujeme mezi zkázonosnými událostmi, k nimž došlo před pěti lety, a současností, bezprostředně po vypuknutí zkázy, kterou přinesla neviditelná monstra. Narychlo je divák seznámen s početnou skupinkou lidí, u níž není vyloučeno, že se bude tenčit i rozrůstat, vzhledem k těhotenství dvou členek. Film mně ve své podstatě nepřišel extra originální, má dvě hodiny, takže i trpí scenáristickými neduhy, je však kvalitně obsazen, přičemž Sádra dobře herecky sádruje a v dalších rolích vyniká zejména John Malkovich, a nadto se blýskla dobrou režií Susanne Bier. Příznivci speciálních efektů nebudou úplně u vytržení, neb monster si neužijí vůbec, jsou neviditelná, snad tohle pojetí podnítí jejich fantazii. Úmrtí jsou fádní, sice je doprovází i nějaká ta krevní kalužina, ale hnusem nikdo neomdlí. Kamera zkušeného Salvatore Totina si až nadstandardně umně vyhrává s důležitými momenty i úseky filmu. Nejblbější/dementní/banální je závěr, který určitě nepochválím, přičemž toleruji i několik logických klopýtnutí, kterým se nevyhnulo ani oslavované Tiché místo. A na hudební doprovod bych už příště neangažoval Trent Reznora, který nepředvedl ve stěžejních scénách vůbec nic podmanivého. Celkově se jedná o solidní podívanou, která ideálně podporuje vzkvétající žánrový růst (Tiché místo (2018), Perfect Sense (2011) a další). 8/10 (06.01.2019)

Byly doby, kdy jsem měl tyhle popcornové high concept horory, které táhne snadno pochopitený gimmick, rád. Dokonce jsem byl zklamaný, když se žádný ve filmu neobjevil. Nevím, jestli se změnily filmy, nebo já, ale dneska to vidím spíš jako riziko. Bird Box je krásná ukázka proč. V tom filmu se není čeho bát, vůbec není točený stylem, který by měl budovat děs nebo napětí, jde být jen zvědavý, jak se ten gimmick využije (a ne že by to tady bylo rozpracováno zvlášť dobře. Na co slepota, když může hrdinka v potřebných chvílích se zavázanýma očima bez problému běhat po lese?) Prostě je to jen sranda, která pořádně neprozkoumává žádné možnosti média, jenom naplňuje ústřední nápad. Časové skoky jsou naprosto samoúčelné a vyprávění spíš škodí, místo rozvádění motivů jsou vhazovány nové postavy vždycky, když už to začíná být nuda. Bird Box je přesně ten typ filmu, po kterém teenageři běhají po ulici s šátkem přes hlavu a Netflix musí vydávat prohlášení, ať to nedělají. Dobrá záminka pro fanfic a creepypasty, ale nevím, jak z toho jde nevyrůst. Protože jde přece jenom o film, který v každém okamžiku vypadá přesně tak, jak si ho představujete, když slyšíte námět. Chápu, že tenhle typ zábavy je třeba pro mnohé příjemný a uklidňující, ale mně to přijde zvlášť u hororů jako velká chyba. (29.01.2019)

Dokážete přijmout snímek, ve kterém se dá auto řídit v podstatě jen s pomocí navigace a člun po vodě dokonce i bez ní, to vše poslepu? Umíte se smířit s tím, že na vyvstanuvší otázky nedostanete žádné uspokojivé odpovědi? Líbilo se vám třeba tematicky podobné Tiché místo? Pak se na film podívejte, v opačném případě se mu raději vyhněte velkým obloukem. Ovšem to by byla škoda. I přes nějaké ty kaňky jako nezodpovězené otázky, hraniční scény při orientaci v prostoru, „roztomilé“ dětičky (zvlášť holčička mě strašným způsobem lezla na nervy) a poněkud zvláštní „inkubační dobu“ (chování obětí po „infikování“ mělo i různé odezvy). Poutavost příběhu mě totiž až překvapila, spousta napětí, opravdu parádní atmosféra, tajemno…bavil jsem se a děj hltal. Navíc, o Bullock se film může naplno opřít, je výborná (zdatně sekundují i Malkovich a Hollander). Ale jestliže jsem se po celou dobu podivoval jménu režisérky (Bier mám spojenou s úplně jiným typem snímků), konec už nesl její typický rukopis. Podtrženo sečteno, dávám slušné 4*. (28.04.2019)

Další pokus o hororové sociální drama, sedící v koutě ve stínu Darabontovy Mlhy. To neustálé střídání dvou časových rovin začne být po hodině vypravěčsky monotónní. Jaksi s jeho “vztahovým obsahem” a klišé, ke kterým inklinuje, začne být velmi nepravděpodobné, že film může něčím překvapit, vnést něco nové do námětu, který už tak připomíná některé nedávné žánrovky. Divácky atraktivní premisa s parádním rozjezdem se tak mine potenciálu slušné žánrové události, a z filmu zůstane pouze divácky bezpečné, mainstreamové drama o důležitosti soudržnosti s pár strašidelnými scénami, dětmi v ohrožení a příjemnou Sandrou. Ne že bych to se zájmem nedokoukal. Jen v tom vidím promarněnou velkou šanci. (20.01.2019)