V pasti

Když mi Alík řekl, že se spolu podíváme na Bird box, což má být něco jako Tiché místo, akorát tentokrát se místo držení huby, zavíraj oči, mocně jsem protestovala, že jedna píčovina mi stačila a koukat nebudu ani za zlatý prase. Když mě po půlhodinové epické bitvě, kdy mé kung fu podlehlo jeho fyzické síle, připoutal k židli a zapnul film, alespoň jsem šťavnatě nadávala, dokud mi páskou nepřelepil hubu. Pak jsem byla nucená sledovat jak Sandra Bulldog s páskou přes oči bude určitě narážet do zdí, stromů a neustále padat na prdel v nelogický píčovině, aby si nad tím pak všichni v kruhu honili čuráky, jaký to bylo veledílo. Jenže ouha !! I já mám občas odhad na hovno a jelikož jsem měla víčka přilepený k čelu a musela tak opravdu koukat, zjistila jsem, že Bird box má všechno, co Tichý místo nemělo. Takže prima hereckej amsábl, atmošku, napětí, celkem i logiku v rámci možností a pecka příběh. Když skončil film a já byla odpoutána od židle, tak jsem musela uznat, že se Alík trefil a přešla mě i touha, zardousit ho ve spánku a místo toho jsem mu namasírovala záda. Holt prima překvápko dělá s rákoskou divy. A ten Trevante mě celkem baví, v Predátorovi byl jasně nejlepší postava a tady Bulldog a Malkovichovi zdatně kundoval. Takže neváhejte a mrkejte, pyči !! (28.12.2018)

Více prostoru dostává spíše komornější, na můj vkus až příliš televizní část, ve které se vlastně skoro nic neděje, a když už ano, tak jsou to předvídatelné události, viděné již tolikrát předtím v jiných filmech. Hororovější napětí a zábavné putování jsou prostě natolik upozaděny, že jsem tím víceméně jen tak v klidu proplul. Bez peřejí, v suchu, bez překvapení. (21.12.2018)

Netflix, kvalitní režisér, námět a herci. To už je pro rok 2018 nejspíš synonymum. Snad se jim to povede udržet i v nadcházejících letech, protože Bird Box je hodně slušné apokalyptické drama, které bych si dokázal představit klidně i jako seriál. Do toho Sandra Bullock se tu opět ukázala v tom nejlepším možném světle, za což jsem hrozně rád. I když na ní plno lidí neslyší, tak si respekt rozhodně zaslouží. Stejně tak, jako i samotný příběh tohoto filmu, který mě napínal jak upnutej pásek od kalhot. Nicméně, jelikož jsem na jednom teambuildingu zažil pochod lesem se zavázanýma očima, tak zhruba vím, jak náročné to je a tady si chodili po lese jako nic. Pravda, že námět je trošku naivní, ale pod taktovkou skvělé Susanne Bier naprosto skvěle funguje a pozornost si rozhodně zaslouží. (31.12.2018)

Odolávat těm ufonským invazím je čím dal tím těžší. Jednou abyste si qůli přežití vyřízli jazyk, teď radši vypíchli oči, tudíž počítám, že příště nebude moct chcípající lidstvo ty mimouše ani cítit, nebo si bude muset vrážet hřebíky do uší. V podstatě další parazitismus na praotci Wyndhamovi, v němž místo žahavé flóry či bystrosluchých predátorů tentokrát řádí kosmický psychovítr, nicméně jako pohyblivé obrázky je to vcelku hezky zdramatizované, atmosférické, mile to odsejpá, slušně nabalzamovaná předdůchodová Sandra má pořád krabici na ptáky a bez zardění ojíždí gerontofilní negry, kterým by z fleku mohla dělat čokomámu. Čili poměrně vkusné gestapo a zábavná hra na slepou bábu, které bych hlavně vytknul zase to močopudné ždímání emocí na tlpících loztomiloškých dětiškách. Takže bych příště prosil konečně nějaké mimořádně slizké, ohyzdné, nesympatické, otylé fuckany, a nejlépe na konci brutálně zkontumovat! (22.12.2018)

Asi jsem trochu vyměkl, protože toto není žádná pecka a dřív by si to možná takové hodnocení neodneslo, ale jednak námět filmu, několik opravdu povedených scén a solidní výkon dříve oblíbené Sandry mě přiměly dát nadprůměrné hodnocení, a to i přesto, že samotný děj není nic extra. Mám rád originální nápady, nicméně si myslím, že to šlo uchopit ještě o něco lépe. 70% (06.05.2019)