Frankensteinův syn

Na můj vkus trochu málo scén s Karloffovým monstrem. Příběh se točí hlavně kolem syna barona Frankensteina, který se po mnoha letech vrací na hrad a začne pociťovat podobnou vědeckou vášeň jako jeho otec. Příběh moc nepřekvapí, ale i přesto utíká docela svižně. A má velmi dobré herecké výkony. Líbil se mi hlavně Lionel Atwill v roli jednorukého inspektora Krogha - ta postava má vtip i docela zajímavý charakter. A k tomu všemu je tu Karloff a Lugosi, takže nevidím důvod se na to nepodívat. (30.10.2007)

Chybí tu sice Whaleovo vizionářství a osobitost, přebývá možná trocha stopáže, nicméně jinak jde rozhodně o velmi dobrý klasicky hollowoodský horor s lahůdkovou trojkou Rathbone - Lugosi - Karloff. Krásné německy expresionistické interiéry a vytříbená kamera jsou ale možná na Frankensteinově synovi tím úplně nejlepším. (16.11.2008)

Začátek je zbytečně vlažný. Rozhodně více než by se slušelo a na to co se stane v úvodní půlhodině by klidně stačilo obětovat sotva deset minut stopáže. A to vlastně platí o celém filmu. Tentokrát to totiž už je spíše béčko vařící z vody a narozdíl od minulých dílů se tu objevuje i pár vyloženě směšných scén. Nejvíce zamrzí naprosté upozadění Borise Karloffa. Když už na scéně je, tak pouze v roli vražedného nástroje a ne zlidštěného monstra jako ve Frankensteinově nevěstě. Dokonce opět ani nemluví. Má v celém filmu jedinou pořádnou scénu - tu se zrcadlem. Navíc Basil Rathbone v roli dalšího vědce rozhodně nepodědil charisma "svého otce" Colina Clivea, natož že by byl měl tak ďábelský projev jako Ernest Thesinger. Co naopak potěší je expresionistická architektura dekorací, výborný Lugosi a několik vymazlených záběrů skvěle pracujících s kontrastem černá/bílá. Špatný film to rozhodně není, jen se krčí hluboko ve stínů svých předchůdců. (09.03.2008)

Opět variace na stejné téma jako v předchozích filmech o "vědeckých" experimentech rodiny Frankensteinů, vědec postupně propadající posedlostí s oživováním dávno mrtvých těl, "nelidské" monstrum a výrazná postava vědcova poskoka. A asi německým expresionismem nejvíce ovlivněný film studia Universal. Architektura staveb je přiměřeně pokřivená, stíny postav jsou patřičně zdůrazněny na bílých stěnách gotického sídla, ale tyhle vyšperkované záběry přicházejí už trochu pozdě. Basil Rathbone v roli pološíleného vědce není zdaleka tak přesvědčivý jako Colin Clive ve Frankensteinovi a už vůbec ne jako Ernest Thesiger v Bride of Frankenstein. A tak naprosto všechnu pozornost si v tomto případě krade Bela Lugosi v roli kriplíka Ygora a samozřejmě monstrózní Boris Karloff, ale u něj už je to jen zmíněná variace na stejné téma. (20.12.2006)

Poněkud rozvláčnější příběh, kde Karloffovo monstrum dostává daleko méně prostoru než pološílený magor Bely Lugosiho, sluha Igor. A právě pod jeho vlivem se z netvora stává pouhý nemyslící nástroj zkázy, téměř bez špetky lidskosti, snad jen v samotném finále, kdy zaváhá při pohledu do nevinné dětské tváře, je to zase ten starý Frankenstein (ano, ve filmu je i zmíněno, že se tak začalo říkat samotnému netvorovi). Formálně však Frankensteinův syn rozhodně nabízí nadšení vyvolávající podívanou, vliv expresionismu je tu hodně znát. A třeba i obyčejná snídaně hradních pánů tak nabývá zcela jiných perspektiv. O fous horší než předchozí perly, čtyři jizvy na těle... (02.05.2020)