Mandy: Kult pomsty

Psychedelie, barvičky, apokalyptičtí motorkáři na špatném tripu a zkrvavený Cage ve slipech a tričku s tygříkem. A taky na férovku s motorovkami, kde na velikosti nezáleží. Či čedar goblin, co se vám na hlavu vyzvrací. Aneb Pink Floyd meets exploitation a já se bavil jako dlouho ne. Nejlepší revenge movie za dlouhé roky! (27.01.2024)

Panos Cosmatos konečně našel pro své svébytné a vizuálně extravagantní LSD experimenty vhodný námět - dřevorubeckou noční můru na špatných drogách s brutálně krvavými orgiemi, motorovými pilami a motorkáři z pekel. První rozjezdovou polovinu a její mimořádně rozvolněné tempo zachraňují jen halucinogenní pasáže a démonicky psychedelická hudba Jóhanna Jóhannssona, ale pak se rozjede takový sektářský trashmetalový nářez, že je těžké tomu nepodlehnout, byť nutným předpokladem je odolnost vůči extrémnímu násilí. Šílený výkon Nicolase Cage je z kategorie guilty pleasure na tripu. Mandy je krutý a zlý film, avšak výrazný a osobitý je stejnou měrou. (30.06.2018)

Dobře, film jsem sledoval od půlnoci, což můj zážitek zcela jistě ovlivnilo. Po poklidném romantickém prologu je první polovina s jakousi hippie sektou téměř k nepřežití nudná. Pak se konečně sebere Nicolas Cage, jenže pro mne už bylo pozdě. Film sice přináší souboj motorovými pilami i řadu dalších přestřelených scén, ale stejně mi z něj za pár dní zůstane v hlavě jen obrázek Nicolase Cage na záchodě s flaškou vodky. Svoji jedinou hvězdičku věnuji Jóhannu Jóhannssonovi, pro něhož tohle byla poslední hudba složená pro film (a jediná za něco stojí). (08.07.2018)

Nicolas Cage zase pro jednou pořádně řádí a bylo u toho tentokrát celkem dost lidí, minimálně na festivalech. Předem jsem věděl, že první hodina je taková pomalejší a v té druhé se to pořádně rozjede. A je to pravda, první půlka mi celá přijde taková přemýšlivá a zároveň strašně meta a nějaké to podobenství, něco jako kdyby to točil Terrence Malick a vypůjčil si fialovou od Refna. A ta druhá, to je velká děsivá a krvavá show Nicka Cage, krerý si pro sebe ukuje naprosto libovou sekeru a pak už asi člověku dojde, co se bude dít. Neskutečný zážitek. Ovšem rozhodně ne pro slabší povahy. RIP Jóhann Jóhannsson byla to opět správně drásavá hudba a já za ni děkuji. (16.09.2018)

Ghost Rider 3 - The Prequel: Hate in Heart. Děcka! Něco novýho! Něco divnýho! Nechutnýho! Pitomýho! Sprostýho! Hnusnýho! Halucinogenního! Zhulenej, vysmátej a zkrvavenej Nicolas Cage ve filmu, jehož dvě třetiny jsem profacebookoval na mobilu, a vůbec sem to kvůli těm šíleně dlouhejm záběrům nepoznal (vlastně to nedokážu procentuelně ohodnotit, ale můj hvězdičkovej fetišismus mi zabraňuje připíchnout tomu jenom koment, takže dávám tři). (11.11.2018)